TEST Opel Meriva: První jízdní dojmy

Modernizace Opelu Meriva přichází tři roky po uvedení jeho druhé generace. Na první pohled se může zdát, že automobilka na faceliftu moc nezapracovala, opak je však pravdou. Paleta motorů byla doplněna o nový vznětový čtyřválec, změny se dotkly také převodného ústrojí. Díky informačnímu systému IntelliLink je vůz nyní více hi-tech, což přiláká hlavně mladší klientelu.

Design – Prostý, ale nápaditý

Ačkoliv se mohou zdát změny designu minimální, jsou znatelné na první pohled. Příď dostala nové hlavní světlomety s diodovou technikou, maska chladiče je prozářena větším množstvím chromovaných prvků. Za skvěle ztvárněný považujeme také přední nárazník, který vozu dodává dynamické a zároveň elegantní vzezření. Posledním dílkem skládačky jsou zcela nové skupinové svítilny, po vzoru předních rovněž vybavené diodami. Svou Merivu můžete zahalit do jednoho z dvanácti laků karoserie, z nichž dva jsou zcela nové.

Přepracovaná příď se dotkla celkové délky vozu. Faceliftovaný Opel Meriva měří 4.300 mm, je tedy o 12 milimetrů delší než předchůdce. Ostatní rozměry (šířka 1.812 mm, výška 1.615 mm, rozvor 2.644 mm) zůstaly zachovány.

Interiér – FlexSpace vede

Změny v interiéru se dotkly také multimediálních technologií. Opel Meriva je nově dostupný s infotainment systémem IntelliLink, který umožňuje integrovat funkce smartphonu přímo do vozidla. Standardem jsou přitom klasické přípojky USB a AUX, nebo bluetooth pro telefonování a audio streaming. Systém toho ale umí daleko více – dokáže například číst příchozí SMS či zobrazovat fotografie z mobilního telefonu. Ovládání je navíc usnadněno dotykovým sedmipalcovým displejem s novou grafikou a nechybí ani možnost instalace dalších aplikací.

Jinak je všechno při starém. Nastupování usnadňují od sebe otevírané boční dveře, přední ergonomická sedla s širokým rozsahem podélného a výškového nastavení považujeme za jeden z nejlepších počinů automobilky. Na druhou stranu je na středové konzole stále přetlačítkováno a sžití s vozem proto vyžaduje čas. Ryze praktickou věcí je v kolejnicích usazená loketní opěrka, pod níž se ukrývá objemný odkládací prostor.

Vyjma unikátního otevírání dveří je pro druhou generaci Opelu Meriva specifický systém zadních sedadel FlexSpace. S tím si skutečně vyhrajete – krajní sedadla jdou ve velkém rozsahu posouvat, prostřední jim navíc dokáže ustoupit, čímž dojde ke zvětšení příčného prostoru pro dvojici cestujících. Ve standardním uspořádání Meriva převeze cestujících pět, vzadu se přitom pohodlně usadí postavy s výškou do 180 centimetrů. Navíc zde nepřekáží středový tunel, což praktičnost dále zvětšuje. Pochvalu rovněž zaslouží zavazadlový prostor s pravidelným půdorysem. Jeho základní objem činí 400 litrů, složením zadních sedadel dojde ke zvětšení na 1500 litrů. Oceňujeme také dvojitou podlážku, kde můžete bez okolků uložit povinnou výbavu i věci denní potřeby.

Fantastický turbodiesel

S modernizací Opelu Meriva přichází další zásadní novinka - celohliníkový turbodiesel o objemu 1,6 litru a výkonu 100 kW. Agregát se objevil již u Zafiry Tourer a v nabídce má nahradit starý čtyřválec 1.7 CDTI. Šestnáctistovka později přijde také s výkonem 81 kW jako náhrada za 1.3 CDTI. Až se tak stane, budou všechny agregáty z nabídky splňovat emisní normu Euro 6.

Výkon 100 kW máte k dispozici v rozsahu 3500 až 4000 otáček za minutu, točivý moment 320 N.m nastupuje ve 2000 otáčkách. Opel tvrdí, že Meriva s tímto motorem kombinovaně spotřebuje pouze 4,4 litru na 100 kilometrů, což je oproti staré sedmnáctistovce desetiprocentní úspora. Stádo roztáčí přední kola skrze manuální šestistupňovou převodovku. I ta prošla modernizací – nyní má kratší dráhy a hladší chod, což pocit z jízdy dále zlepšuje.

Jízda

Naše první kilometry vedly parkovacími katakombami frankfurtského letiště. Přestože Meriva na délku měří 4,3 metru, ovládá se stejně pohodlně jako malý Adam. Řízení je tužší, poskytuje však dostatečný přehled o práci předních kol. To a díky vysokému posazu perfektní výhled z kabiny oceníte právě v místech, kde na naleštěnou karoserii čeká spousta nástrah. Parkování je navíc usnadněno zadní kamerou, která u Merivy dříve nebyla. Obrazový výstup by však mohl být ostřejší.

Agilita vozu se později potvrdila také v centru Wiesbadenu. Zde jsme mimo jiné vyzkoušeli ekologický režim, ve kterém na křižovatkách zasahuje systém Stop/Start. Jeho funkčnost nás překvapila – startování není doprovázeno přenášením vibrací do kabiny, o vypínání jednotky při dojezdech na křižovatky prakticky nevíte. V plynulém městském provozu jsme si navíc většinou vystačili pouze s třetím rychlostním stupněm. Agregát se totiž probouzí již okolo 1400 otáček a plynule táhne až do 4400 min^-1.

Mimoměstské přesuny odhalily další přednost Merivy – jízdní komfort. Vůz silnicemi příjemně proplouvá a přes přítomnost 17“ kol jsme nezaznamenali ani citelnější rázy od podvozku. Karoserie se v zatáčkách díky měkčímu podvozku naklání, vzhledem k určení vozu se však k upřednostnění komfortního nastavení před sportovním rezolutně přikláníme. Brzdou provozu přitom nebudete ani na dálnici. Otáčky motoru se při rychlosti 130 km/h povalují okolo 2400 min^-1, nárokuje si přitom 5,4 l na 100 km. Navíc máte stále v záloze široké spektrum použitelných otáček, ani přesuny stabilní rychlostí kolem 180 km/h proto nejsou problémem.

Závěr

Ačkoliv se může zdát modernizace Opelu Meriva na první pohled neznatelná, ve skutečnosti se toho změnilo poměrně dost. Úpravy designu, díky nimž se vůz přibližuje dalším sourozencům, se líbí. Největší pochvalu ale stejně zaslouží nová šestnáctistovka se sametovým během a střídmým apetitem. Měkčí nastavení podvozku se podepisuje na větších náklonech karoserie v zatáčkách, vzhledem k rodinnému určení vozu je však komfort rozhodující.