Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Palivo E85: Šetření na správném místě? Na zimu se nehodí a pozor na ventily!

Tomáš Dusil
Diskuze (42)
Za palivo by každý rád ušetřil, mnozí tak obracejí pozornost na etanol E85. Opravdu s ním ale ušetříte? A jaké jsou nevýhody E85?

O palivu E85 asi každý motorista někdy slyšel, případně jej viděl prodávat na některé z čerpacích stanic. Co to vlastně přesně je? Etanol E85 je obecně vzato směs, tvořená 85 procenty etanolu (tedy alkoholu) doplněná o 15 procent benzinu natural o oktanovém čísle 95.

Směsi na etanolovém základě se v někdejším Československu objevily již za dob první republiky. Tehdy to bylo palivo pojmenované dynakol, přičemž jej etanol tvořil pouze z poloviny. O zbytek se dělil benzen (30 procent) a benzín (20 procent). Slibnou kariéru dynakolu zhatila válka a následně únorový převrat v roce 1948. S palivem na bázi alkoholu se tak čeští motoristé setkali až v 90. letech.

Podle ročního období

Výše uvedený údaj, že směs E85 tvoří z 85 procent etanol, ale neplatí vždy. Hodně záleží na ročním období a tedy okolní teplotě. Palivo E85 a jeho vlastnosti musejí odpovídat normě ASTM D5798. V našich zeměpisných šířkách je nabízeno ve dvou variantách - letní a zimní. Pouze ta prvně jmenovaná přesně ctí označení paliva. A tedy pouze v jejím případě je etanolu skutečně 85 procent. Pokud však E85 tankujete v těchto stále ještě zimních dnech, dostanete na čerpacích stanicích jeho zimní variantu, v níž je podíl etanolu snížený obvykle na 75 procent ve prospěch benzinu o oktanovém čísle 95. Dle výše uvedené normy je nejmenší dovolený podíl etanolu v palivu E85 70 procent.

Proč tomu tak je? Důvodem jsou vlastnosti paliva E85, respektive etanolu. Na rozdíl od benzínu vykazuje etanol relativně nízký tlak par, který se s klesající teplotou snižuje. Bod vzplanutí, což je nejnižší teplota, při níž látka uvolňuje takové množství hořlavých plynů, aby bylo možné ji zapálit externím zařízením, je u paliva E85 mínus 30 stupňů. U benzínu s 95 oktany je to pak mínus 45 stupňů Celsia.

Pokud byste v zimních měsících a tedy při nízkých okolních teplotách použili letní variantu E85, mohli byste mít vážně problémy s nastartováním studeného motoru. Prostě by při nízké okolní teplotě nedošlo ve válcích k přeměně kapalného skupenství E85 na plynné, což je nezbytně nutná podmínka k tomu, aby se zápalná směs zažehla.

Protipólem bodu vzplanutí je teplota hoření nebo také teplota zapálení. Je to nejnižší teplota za předpokladu atmosférického tlaku, při které se látka sama vznítí. To znamená, že k jejímu zapálení není potřeba externí vliv. U E85 je tato teplota 360 stupňů, u benzinu o oktanovém čísle 95 potom 260 stupňů Celsia. Z toho vyplývá, že E85 je oproti benzinu méně hořlavé.

Z dalších vlastností E85 můžeme zmínit odolnost proti klepání paliva, která je vyjádřena číslem 104 ROZ (oktanové číslo měřeno výzkumnou metodou). V porovnání s benzinem je tedy vyšší. Dále E85 obsahuje asi 66 procent energie benzínu a konečně při jeho spalování se uvolňuje o zhruba 70 až 80 procent méně emisí oxidu uhličitého, které dnes tak rády automobilky prezentují. Etanol navíc neobsahuje síru ani aromatické látky. Při spalování tak nevytváří karcinogenní sloučeniny, například benzol.

E85 kontra LPG

Vůz na palivo E85 lze v zásadě získat dvěma způsoby. Buď si koupíte auto s originální konverzí, tedy přímo od výrobce, nebo si necháte vůz s motorem na benzin přestavět u specializované firmy. Oboje má svá pro a proti, ovšem jak uvidíte dále, originální přestavby mají těch „proti“ o něco méně.

Dodatečná konverze na palivo E85 je v porovnání s CNG a LPG méně komplikovaná. Přestavba na zemní plyn je nejnákladnější a navíc se jí nezabývá příliš mnoho firem. Má totiž četná úskalí. Přestavba na LPG je i v současnosti docela populární. Dělá to mnoho firem, používají se vyzkoušená zařízení a navíc lze takto přestavět téměř každý zážehový motor s nepřímým vstřikováním benzínu. Sice existují i konverze u motorů s přímým vstřikováním, ale to je už o poznání dražší.

Hlavním důvodem, proč někteří upřednostní E85 před LPG, hledejte v ceně přestavby. Konverze na LPG vyjde běžně na částku 20.000 korun a víc. Podle počtu válců motoru, výrobce zařízení a počtu dalších dodatečných systémů. Navíc vyžaduje speciální nádrž, vlastní vstřikovače a zplynovač, nemluvě o faktu, že LPG je do spalovacího prostoru vstřikováno již v plynném stavu. Chybí mu tedy jistý chladicí účinek. Dále je tu zvýšení hmotnosti vozidla či nemožnost autem zajíždět do podzemních garáží.

To konverze na E85 stojí asi 5.000 korun, nevyžaduje speciální palivovou nádrž či další zařízení a do sání se dopravuje v kapalném stavu vstřikovači pro benzin, takže je zachován jistý chladicí účinek. A do podzemní garáže s ním normálně můžete a navíc nemusíte řešit technické revize tlakové nádrže a jiné.

Opravdu je to tak výhodné?

Z napsaného by se mohlo zdát, že palivo E85 je takřka ideálem. Proč se tedy u nás zatím tolik neprosadilo? Jedním z důvodů může být cena paliva. Za jeden litr E85 dnes zaplatíte od 22,99 do 24,90 korun. Litr LPG vyjde na přibližně čtrnáct korun. Tedy o dost méně. V praxi má sice vyšší spotřebu (přibližně o 3 litry na 100 km), ale to výsledek ovlivní až při větším kilometrovém nájezdu.

Pokud porovnáte E85 s benzinem, tak jako referenční vezmeme údaje Fordu C-Max Flexifuel. Při provozu na benzin Ford uváděl kombinovanou spotřebu sedm litrů na 100 km, v případě E85 pak 9,2 litru na 100 km. V praxi se to liší přibližně o jeden litr. Cenový rozdíl oproti naturalu 95 (počítáme 30 korun za litr) není tedy v případě E85 při porovnání s LPG tak výrazný.

Další nevýhodou E85 je dostupnost paliva na českém trhu. Prostě jej moc čerpacích stanic nevede. Pokud ve svém okolí nemáte „pumpu“ s tímto produktem, asi nemá smysl o něm příliš uvažovat. Třeba v Praze jsou taková místa v současnosti tři. Pravdou však je, že pokud E85 k dispozici není, lze normálně natankovat benzin.

I autu může být zima

Nevýhodou E85, vyplývající z jeho vlastností je fakt, že se etanol v porovnání s benzinem obtížněji odpařuje. S klesajícími okolními teplota se proto snižuje schopnost paliva E85 vytvářet zápalnou směs. Problém tak může nastat, pokud s vozidlem parkujete venku a okolní teploty výrazně klesnou, třeba až k minus dvaceti stupňům. A to vám pak moc nepomůže ani zimní verze E85.

Z toho důvodu mají auta přestavěná už z výroby systém dodatečného vyhřívání bloku motoru. Při jeho použití by neměly hrozit problémy se spouštěním motoru až do nějakých minus třiceti. Jak to celé vypadá? V masce chladiče najdete neobvyklý konektor, který lze propojit za pomoci speciálního kabelu s domácí elektrickou zásuvkou 230V/50 Hz. Takto to mají vyřešeno zmíněné Fordy Flexifuel. Při použití externího výhřevu dochází k ohřívání nejen bloku motoru, ale zejména chladicí kapaliny. Princip ohřevu paliva E85 spočívá v tom, že z ohřívaného bloku (v případě motoru Ford 1.8 Flexifuel hliníkového) sálá teplo, které ohřívá E85 v trubce rozdělovače, tedy v railu. Ford dokonce doporučoval použití externího vyhřívání už při teplotách těsně nad bodem mrazu.

Je jasné, že dodatečné přestavby na E85 nic takového zpravidla nemají. Konverze by se tím prodražovala a navíc to vyžaduje i technický zásah do motoru. V tomto případě je třeba tankovat v zimním období a nízkých teplotách opravdu jen benzín. Tím se ovšem finanční výhoda používání E85 zmenšuje. Nebo si pořídíte garáž…

Neklapou vám ventily?

Provoz na palivo E85, respektive dodatečná přestavba motoru na něj, má ještě jednu záludnost. Etanol je sušší než benzin. Při provozu na E85 jsou proto více namáhána sedla ventilů. Že tomu tak opravdu je, svědčí dva údaje firmy Ford v souvislosti s motorem 1.8 Duratec Flexifuel. Motory na E85 mají upravené sací ventily včetně jejich sedel, které jsou opatřeny tvrdším materiálem, který zároveň lépe vzdoruje korozi.

Druhou zajímavostí je výrobcem předepsaná kontrola ventilové vůle každých 60.000 km. Jak možná víte, motory Duratec-HE (řada MI5) používají pouze mechanická hrníčková zdvihátka bez vymezovacích segmentů. Samotná kontrola zabere 1,3 normohodiny. V případě znovu vymezení se mění celé zdvihátko za asi 230 korun za kus. Praxe je taková, že obvykle vyžadují výměnu (a tedy opětovné vymezení) čtyři až šest ventilů, což znamená koupi stejného počtu zdvihátek. U motorů Duratec-HE (MI5) na benzin přitom výrobce kontrolu ventilové vůle do servisního plánu vůbec nezahrnul. A v praxi se to opravdu téměř nedělá.

Pokud už tedy necháte přestavět motor na spalování E85, zajímejte se, jak je to s ventilovou vůlí. Jestliže chybí hydraulické a tedy její samočinné vymezování, je třeba to nechat jednou za čas udělat. Někde je to jednoduché a levné (motory s vahadly, lidově zvanými koníky), jinde složitější (motory s hrníčkovými zdvihátky). Pokud mají ještě „postaru“ kalibrovací podložky, vyjde vymezení vůle levněji, než když se mění celá zdvihátka. Nejlepší pro konverzi na E85 jsou motory s hydraulickým vymezováním ventilové vůle.

Ale pozor, ani v tomto případě není zaručeno, že jsou ventilová sedla vyrobena ze zmíněných odolnějších materiálů. Současně byste se tedy měli zajímat, jak váš motor přestavby na alternativní paliva (nemusíte hned říkat, že chcete E85, klidně se ptejte na LPG, které je rozšířenější) snáší. A když už motor na E85 provozujete, doporučujeme jednou za čas natankovat pouze benzin!

Víte, že…

  • Optimální směšovací poměr pro etanol E85 činí 9,7 kg vzduchu na jeden kilogram E85? Při spalování benzinu je tento poměr 14,8 kg vzduchu proti 1 kg benzínu.
  • Palivo E85 se v porovnání s benzínem pomaleji odpařuje? Proto musí mít vstřikovací ventily vyšší průtok a musejí zůstat déle otevřené.
  • v nádrži musí být přibližně o 10 l paliva více, než když snímač hlásí prázdnou nádrž? Jen tak dokáže řídicí jednotka určit typ paliva a přizpůsobit na něj chod motoru.
Tomáš Dusil
Diskuze (42)
7. 3. 2017 12:46
Re: LPG a garáže
Popravdě nevím co si vy představujete pod pojmem "logické opodstatnění", každopádně obecně zajíždět s LPG do podzemních garáží možné je, samozřejmě v praxi to má své omezení, ale to se dá říct v podstatě o čemkoliv.
7. 3. 2017 07:45
Re: LPG
Subaru ČR dávalo Vialle LPi a u toho kapalného vstřiku odchází čerpadla kvuli českému LPG, takže proto.
Octavia měla palivoměr LPG na Maxidotu, stejně jako levnější verze Fabii II a Roomsteru.
Se nedivím, že mu v Hondě LPG rozmlouvaly, to dělají všechny japonské značky a já bych se na jejich místě choval stejně.
Opel dělá už od začátku 1,4t LPG a 1,6t CNG a po faceliftu jěště tak 4 roky v prodeji vydrží.
6. 3. 2017 16:21
Re: LPG
To se divím, že zrovna Vialle vysloveně nedoporučovali a přesto ho tam montovali a navíc patřilo spolu s BRC mezi odsouhlasené typy pro Subaru. Ani jsem nenarazil na Subaru fórech na někoho, kdo by s tímto systémem LPG měl nějaký jiný problém, kromě standardního problému se sedly při větším km nájezdu, nebo až podpáleným ventilem, protože kašlal na pravidelné kontroly vůlí ventilů co 30tkm.
Ten palivoměr LPG mám dojem, měla ale svého času i tovární přestavba Octavky.
Právě, že kolem vozů od Hondy je strašně málo info, protože jich moc v LPG nejezdí a na prodejních stránkách ojetin jsem narazil za poměrně dlouhou dobu na pár kusů Civica 1.8 r.v. 2006 až 2008 a Hondu Jazz vůbec žádnou a přitom už jsou to stará auta, takže zkušenosti by již měli být. Kamarád má Civica 1.8 r.v. 2006 a taky zvažoval svého času do něj LPG, ale honďácký servis, kde chodí na pravidelné prohlídky ho od toho silně odrazoval. Proto chtě nechtě, to nakonec před Hondou Jazz před časem vyhrála pro manželku Fabia I 2.0MPi s dodatečnou montáží LPG od Landi Renzo, jiného výrobce LPG jsem už nechtěl. Mé oblíbené BRC už bohužel taky není co bývalo a šetření se projevilo i u nich. Polským značkám LPG už nedůvěřuji zcela na základě vlastních zkušeností s kvalitou komponent.
Taky mě to ale štve, že Japonci jsou naprosto bezproblémové vozy, ale s LPG si jejich ventilová sedla při provozu na LPG moc nerozumí a je to celkem běžný problémem při nájezdech nad 120tkm. Ale u Korejců je to dnes ještě horší. Paradoxně třeba staré historické Hyundai motory na tom byly mnohem lépe, obdobně jako MPi motory od koncernu.
Tak to aby sis s tou koupí Oplu pospíšil, než zmizí z výroby i ten a bude nahrazen v lepším případě za něco s CNG, což je třeba pro mě slepá větev pro své převažující negativa.
Jenom pro info, třeba Mazda do svých nových vozů, stejně jako Subaru u nových vozů LPG již vysloveně nedoporučují, takže ti už jsou taky zcela pase.
Díky za odkazy ;-)
Avatar - Tomas Dusil, auto.cz
6. 3. 2017 09:59
Re: LPG a garáže
Nicméně logické opodstatnění nezajíždět s LPG do podzemních garáží to má. Tak proto. Ano zajíždět tam lze, pokud tam není značka. U nás třeba značka je.
5. 3. 2017 20:31
Re: LPG
JJ, předělávaný později, u Coubala, co dělal ty Vialle pro dealera. Vialle sami rezolutně nedoporučovali :-).
Ta fabrická přestavba od Opelu má něco do sebe,mimo jiné i palivoměr ukazuje podle toho na jaké jede palivo. To jsem jinak naposled viděl u Mondea, co jsem kdysi měl dotažené z NL.
S tou Hondou moc nevim, neznám nikoho kdo by to měl. Ale co jsem tak pročítal fóra, tak 2,0 a 2,4 patří asi k těm lepším japonským motorům. Dle různých hondáckých fór je dost předělaných Civiců (1,8 R-series), takže případné problémy se jistě úkážou. Ale zkušenosti někoho kdo by měl najeto 100 000 ještě moc není. S jazzem to bude ještě větší oříšek, bo těch přestaveb tolik neproběhlo. Docela bych se toho bál, protože motory do malých aut bývají projektovány na menší nájezd a to sebou nejspíš ponese i měkčí sedla.
Zkusil bych se optat na nějakém honda fóru, resp. u nějakého profláklejšího plynaře Hondařů.
[odkaz]
[odkaz]
Je prostě hloupé, že nejspolehlivější auta dělají Japonci, atmosférické motory a nepřímý vstřik opouštějí jako poslední, ale na potvoru nedělají tvrdá ventilová sedla. Hned by se pak LPG řešilo líp.