Seat Toledo - Španělská Octavia

Starší technika (ve stejném roce byla uvedena už třetí generace Golfu) byla maskována elegantní karosérií, kterou navrhl ItalDesign. O dobré práci tohoto studia svědčí neobvykle dlouhý život tohoto modelu, který skončil teprve v roce 1999, když bylo uvedeno nové Toledo na podvozku shodném s Golfem IV nebo Octavií.

Toledo bylo odjakživa v nabídce pouze s jedinou, ale praktickou karosérií, která nabízela nevídaný a dobře přístupný zavazadlový prostor o objemu 550 l. Výborný poměr cena/užitná hodnota byl trumf Toleda na evropských trzích. Ono to totiž ani jinak nešlo. Seat měl díky vozům z 80. let mizernou image a podobně jako Škodovka soupeřil dlouhá léta spíše s korejskou než s evropskou konkurencí. Příchod Octavie znamenal změnu strategie obou značek. Dva obdobné automobily s velkým kufrem a výklopnou zádí si totiž značně konkurovaly. Seat tedy dnes míří do soubojů sportovních modelů, kde se lépe uplatní španělský temperament a červená firemní barva. Volkswagen měl zpočátku výroby Toleda velké starosti díky horší kvalitě Toled prvních ročníků. Vozy z let 1991 – 1995 trpěly mnoha dětskými nemocemi, které byly Volkswagenům cizí. Ani po faceliftu v roce 1995 Seat Toledo nebyl žádný kvalitativní premiant, ale alespoň se přiblížil ke standardu.

Toledo těžilo z výhody široké palety motorů, která byla připravena u VW „na skladě“. Zpočátku se jednalo ještě o starší motory z druhého Golfu, ale ty byly postupně nahrazovány modernějšími agregáty. V roce 1991 byly v nabídce zážehové verze 1.6 (52 kW), 1.8 (65 kW), 1.8 16V (92 kW) a 2.0 (85 kW). Krátce po uvedení přibyly v roce 1992 také starší diesely 1.9D (50 kW) a 1.9 TD (55 kW). Motory TDI byly tehdy výsadou exkluzivnějších značek Audi nebo VW. V roce 1994 byl motor 1.8 16V vyřazen z nabídky a zážehové motory 1.6 a 1.8 byly lehce přepracovány. Model 95 dostal nový motor 2.0 16V (110 kW) a dočkali se také příznivci přímého vstřiku nafty, protože se do Toleda dostal dnes již legendární motor 1.9 TDI (66 kW). Po faceliftu z roku 1995 se v Toledu objevil i silnější motor 1.9 TDI (81 kW) s variabilní geometrií lopatek turbodmychadla a stokoňová zážehová šestnáctistovka (74 kW), známá i z Octavie.

Jízdní vlastnosti přirozeně nelze srovnávat s podstatně modernější Octavií, ale na svůj věk je chování Toleda celkem slušné. Měkčeji naladěný podvozek dovoluje vozu v ostřeji projížděných zatáčkách větší náklony karosérie, ale vámi zvolenou stopu vůz respektuje dost dlouho. Problémy s jízdním chováním Toleda způsobuje „bezedný“ zavazadlový prostor, který láká zatížit vůz více než je zdrávo a povoleno. Zavazadelník byl sice nadprůměrný, jenže užitečná hmotnost Toleda je standardních 460 až 510 kg. Když se pak naložilo Toledo „po střechu“, přetížená záď odlehčovala přední hnací nápravu, která pak měla přirozeně problémy s adhezí a v zatáčkách se záď sunula přetáčivě ven. To je daň za to, že karosérie s velkými převisy jezdí na krátkém podvozku.

Uvnitř Toleda je překvapivě mnoho místa, ale když se podíváme na velikost rozvoru (2471 mm, oproti 2512 mm Octavie), je jasné, že někde museli konstruktéři místo ušetřit. Starší konstrukce vozu se odrazila ve strmějším čelním skle, jehož spodní okraj je mnohem blíže než u dnešních vozů a také přístrojová deska je kratší a ne tak mohutná jako dnes. Některé plastové díly mají opět původ ve starších vozech VW, ale dílenské zpracování má naopak k VW daleko. Sedadla mají na zadní straně vybrání, takže i cestující sedící vzadu si na malý prostor pro kolena nestěžují. Místo schází v oblasti hlavy, kde jsou ti vzadu omezováni svažujícím se zadním sklem. Velkorysý zavazadelník lze zvětšit sklopením sedadel (až na 1360 l) a pak vznikne velká rovná „stěhovací“ plocha, která je navíc výborně přístupná velkou výklopnou zádí.

Během dlouhých 8 let prodělalo Toledo jen jednu omlazovací kúru, když v roce 1995 byly zakulaceny nárazníky, zmodernizována čelní maska, světlomety, přibyla bezpečnostní výbava (airbagy, předepínače bezpečnostních pásů), přepracována byla sedadla. Ke koupi lze doporučit zejména faceliftovanou verzi ojetého Toleda, protože již měla lepší zpracování a modernější motory. Dobrou volbou může být verze 1.6 (74 kW) nebo modernější diesely TDI. U nich je však třeba dát pozor na aktuální stav, neboť jako služební vozy či taxi mohou mít za sebou náročný provoz a jejich opravy pak nejsou nejlevnější.

Toleda jsou v bazarech méně vyhledávaná než jejich německé protějšky a tak cena Seata může být o desítky tisíc nižší než u srovnatelného Volkswagenu. V posledních letech výroby se i k nám dovážely mnohé akční modely, které měly i slušnou výbavu. Toledo dnes většinou dostanete za cenu od 100 do 200 tisíc Kč.

Pohled do statistiky TÜV prozrazuje, že ve třech nejstarších kategoriích vozidel ve věkovém rozmezí 6-11 let obsazuje Toledo pravidelně konec žebříčku s 27 až 44 % vadných automobilů, což je přibližně každý třetí automobil. Mezi čtyř až pětiletými vozy, kam spadá i faceliftovaná první generace Toleda je Španěl na kvalitativní úrovni Felície, což ale v absolutních číslech také není žádná sláva. 90. místo z 97 hodnocených aut, podprůměrný výsledek 15,8 % vadných vozidel (průměr je 10,1 %).

Závažnou závadou bývá přetržený rozvodový řemen, který zpravidla končí „smrtí motoru“. Zde je důležitá prevence, tedy dodržování předepsaných intervalů výměn. Mezi nevyléčené dětské nemoci Toleda patří prasklý držák alternátoru, vadná čerpadla posilovače řízení, viklající se sedadla, netěsnosti dveří a střechy.

Na začátku 90. let bývalo nové Toledo atraktivním vozem. Po příchodu Octavie z velké části vyklidilo pozice, ale dnes může opět dobře posloužit jako lacinější alternativa právě k poměrně drahým Octaviím z druhé ruky. Více než kdy jindy zde ale platí: dvakrát měř (rozuměj prohlédni stav) a jednou řež (rozuměj nakupuj).

Další informace o tomto voze najdete také na těchto odkazech:

• Test Nissan Micra 1.0 16V 5D (1998)
• CRASHTESTCrash Test Euro NCAP Nissan Micra (1996)
• CRASHTESTCrash Test Euro NCAP Nissan Micra (2000)

Přednosti

• prostorný interiér
• velký, snadno přístupný a variabilní zavazadlový prostor
• dobrá antikorozní ochrana karosérie
• nadprůměrná standardní výbava (zejména v posledních letech výroby)
• malý poloměr otáčení
• nízké ceny ojetých vozů na trhu

Nedostatky

• nízká kvalita dílenského zpracování, laciné plasty
• horší ergonomie
• nedostatečné odhlučnění interiéru u dieselů
• méně místa na zadních sedadlech v oblasti hlavy
• výrazná změna jízdních vlastností při zatížení vozu
• méně přesné řazení

Nejčastější závady

• prasklé rozvodové řemeny
• netěsnost motoru a převodovky
• netěsnost dveří a střechy
• koroze výfuku
• praskající držák alternátoru
• vadná čerpadla posilovače řízení
• viklající se sedadla