TEST Dacia Logan MCV 0.9 TCe Easy-R – Luxus za tři sta?
Úvod, interiér
Autoprůmysl prochází asi nejbouřlivějším obdobím své historie, jedna inovace střídá druhou, a to, co bylo ještě před deseti, patnácti lety doménou luxusních vozů, má dnes úplně každý. Třeba taková Dacia Logan MCV – lowendový rumunský kombík si dnes můžete koupit s překvapivě bohatou standardní výbavou a co není v základu, lze přikoupit za směšné peníze. Co vás tedy po jeho pořízení čeká?
Co se vzhledu týče, je aktuální Logan MCV oproti minulé generaci docela fešák. Jenže to stále neznamená, že je to pohledné auto. Hlavním cílem bylo z daných rozměrů vykouzlit co nejprostornější kabinu s vynaložením co nejmenších finančních prostředků, a tak je třeba ho brát. Ovšem jedním z úkolů designu exteriéru je připravit člověka na to, co čeká uvnitř…
Tady se šetřilo
Po otevření dveří mě přes nos prásknul nepříjemný plastový puch. Použité materiály působí tak levně, že i ty ve Fiatu Tipo jsou oproti nim snad až prémiové, ale to se u takového vozu dá vcelku očekávat. Jen je škoda, že nepěkná textura a barvy zabíjí jinak vcelku pohledný design palubní desky. Nenadchne ani mizerná pozice za volantem čalouněným kůží, která vypadá ještě plastověji než běžná koženka. Sedím s pokrčenými koleny, přesto mám problém s držením věnce, jenž má navíc zbytečně velký odklon od svislé osy.
Minimalistická palubka má alespoň výhodu ve velkorysém prostoru pro pravou nohu a sedadlo je měkké, pohodlné a díky vyvýšenému posazu dobře podpírá stehna. Stahování předních oken titěrnými ovladači ve spodní části středového tunelu je ergonomický zločin, kolečka ventilace a topení už jsou v dosahu lépe, ale působí dojmem, že mi zůstanou v ruce a je třeba chvíli zkoumat, kde je na nich vlastně značka. Vedle stahování oken se nachází ještě voliče tempomatu a omezovače rychlosti, ty se však téměř nepoužívají.
Ovládání palubního počítače na páčce stěračů je naopak naprosto ideální, stejně jako ovladače tempomatu na ramenech volantu, naopak klakson v páčce směrovek už jsem roky v ničem neviděl. Jednoduchý a přehledný je pak infotainment, přístupný přes poměrně malou dotykovou obrazovku. I na kokpit loganu poněkud lowcostově působící středová loketní opěrka překáží při zapínání pásů, ale byl jsem nakonec vcelku rád, že tam je.
Na zadních sedadlech je spousta místa nad hlavou, posaz je díky výše umístěným sedákům překvapivě komfortní a před koleny ještě nějaký ten centimetr zbývá. A vzadu pak najdete doslova bezedný kufr o objemu 573 litrů – Logan MCV opravdu bez problémů zastane roli rodinného i pracovního vozu. Určitou nevýhodou může být, že po sklopení zadních opěradel nedostaneme rovnou ložnou plochu, maximální objem 1518 litrů je ale myslím si dostatečnou záplatou.
Motor, jízdní vlastnosti
Zkoušený Logan MCV představuje naprostý vrchol nabídky – disponuje turbomotorem 0.9 TCe zkombinovaným s automatem, tedy přesněji řečeno robotizovanou převodovkou, která je cenově nejdostupnějším řešením. Motůrek má výkon 66 kW a točivý moment 140 N.m, tedy zdánlivě jako běžná atmosférická čtrnáctistovka. Chová se však výrazně lépe.
V první řadě mě překvapilo, jak je motor dobře odhlučněn. Zvuk proniká do kabiny jen decentně a není nepříjemný. Nepotěší sice jeho vibrace na volnoběh, ale dobrý dojem zanechá dynamika. Subjektivně připomíná atmosférické šestnáctistovky, což jak asi uznáte, není na malé auto vůbec špatná motorizace. Ostatně i rychlení z nuly na stovku za 11 sekund není úplně marná hodnota, zvlášť když uvážíme, že ji výrazně kazí převodovka.
Motor má minimální prodlevu turbodmychadla a poměrně slušný zátah v nízkých otáčkách i středním pásmu, ale snaží se i „nahoře“, jakkoli to znamená jen něco málo přes 5000/min. S autem by dobře cvičil, kdyby mu to nekazil pětistupňový robot.
Automatizované převodovky jsou laciné, ale mají dvě zásadní nevýhody – při jízdě škubají a řadí dlouho. U dacie se to první povedlo docela dobře potlačit, ale doba přeřazení se počítá v sekundách. To v praxi znamená, že vcelku úspěšně předjíždíte pomalejší auto, jenže rozsah využitelných otáček motoru je malý a můžete si být jistí, že na přeřazení dojde. V tu chvíli logan přestane zrychlovat a než si za ty zhruba dvě sekundy porovná kolečka, může se stát spousta věcí, s čímž je třeba počítat. Následně pak znovu začne slušně akcelerovat a předjížděcí manévr dokončí.
Takového chování se dočkáte, pokud budete robotizovanou převodovku využívat jako běžný automat, existuje ale ještě jeden způsob. Onen „robot“ totiž řídí hlavně činnost spojky, aby tedy byla jízda plynulejší, je potřeba nejdříve povolit plyn, teprve pak manuálně zařadit, a zase přidat. Nedělám si iluze o tom, že by bylo řazení nějak výrazně rychlejší než v automatickém režimu, na plynulosti jízdy je to ale tento způsob pořádně znát.
Převodovka je pouze pětistupňová, Logan MCV na dálnici při 130 km/h točí 3500 otáček a spaluje 6,9 l benzinu, při devadesátce pak 2250/min při 4,5litrové spotřebě. Nejde o nijak zvlášť úchvatné hodnoty, ostatně spotřeba za celý test činila při běžném jízdním stylu 6,4 l benzinu na 100 km, očekával bych, že nebude problém se vejít do šesti litrů. Ale nepochybuji, že se to při defenzivním jízdním stylu klientele dacie podaří. Zmínit ale musím na danou třídu docela velkou, padesátilitrovou nádrž. K benzince se díky ní nemusí příliš často.
Vše pro komfort
Teď bych měl psát o jízdních vlastnostech, ale ty autu nějak chybí. Za volantem si připadáte, jako byste se vrátili do éry favoritu. Logan MCV se výrazně naklání, je silně nedotáčivý a hodně citlivý na boční vítr. Při prudším pohybu volantem má snahu se rozvlnit, což zachraňuje systém jízdní stability a při rychlostech přes 150 km/h začíná na dálnici trochu plavat. Nepomůže ani přeposilované řízení, v němž je překvapivě málo zpětné vazby, uvážíme-li, že je hydraulické.
Ale na rozdíl od favoritu se logan odvděčí velmi dobrým jízdním komfortem, na němž má svůj podíl i balonové obutí o rozměru 185/65 R 15. Na velkých nerovnostech se pohupuje, krátké také pohlcuje s překvapivou lehkostí a umí se poprat i s řadou propadlých kanálů a velkých výtluků, přičemž slušný je i komfort akustický, tlumiče pracují tiše. Na druhou stranu ale nemá rád série krátkých nerovností a nedokonalosti povrchu v zatáčkách, v obou případech má záď místy tendenci odskakovat. Příjemným překvapením jsou brzdy – mají opravdu rychlý nástup a dobrý účinek a záď je při deceleraci překvapivě stabilní.
Závěr
Je to opravdu tak. I nejlacinější evropská značka už dnes může mít automat, tempomat, vestavěnou navigaci, infotainment, bluetooth, parkovací senzory, a dokonce i kožené čalounění, což jsou v řadě případů prvky vyhrazené ještě před pár lety mnohem dražším vozům. Slušně vybavený Logan MCV s prostorným interiérem a obrovským kufrem ve výbavě Arctica stojí 265.900 korun a i po „vylovení“ většiny příplatkových položek v ceníku jsme jen nepatrně přelezli hranici tří set tisíc korun.
Logan MCV nabídne dobrou prostornost poměrně tiché kabiny, obrovský kufr, komfortní podvozek, pohodlná sedadla, převodovku, která sice není moc rychlá, ale řadí v rámci možností hladce, překvapivě svižný tříválec a slušné brzdy. Musíte se však naučit žít s páchnoucími a na pohled nepříliš vábnými materiály, nevalnými jízdními vlastnostmi, špatným posazem, nepřesným, přeposilovaným řízením bez citu a ačkoli spotřeba není nijak extrémní, očekával bych ji přece jen nižší.
Ani luxusnější prvky výbavy však nemohou zakrýt, že pořízení Loganu MCV je záležitost čistě pragmatická, ekonomická a racionální. I přes jeho pozitiva se stejně budete v dané třídě cítit lépe asi úplně ve všem ostatním.
Nejlevnější verze modelu | 189.900 Kč (1.2 16V/54 kW Access) |
Základ s testovaným motorem | 250.900 Kč (0.9 TCe/66 kW Arctica) |
Testovaný vůz bez příplatků | 265.900 Kč (0.9 TCe/66 kW Easy-R Arctica) |
Testovaný vůz s výbavou | 305.900 Kč (0.9 TCe/66 kW Easy-R Arctica) |
Plusy
- Nízká cena
- Prostorný interiér a kufr
- Komfort jízdy
- Slušná dynamika jízdy i brzdy
Minusy
- Velmi laciný interiér
- Nevalné jízdní vlastnosti
- Nepřesné a přeposilované řízení
- Špatný posaz za volantem
- Vyšší spotřeba paliva
Foto: Petr Homolka