Test: Scania Streamline R 490 a R 580 Euro 6 - Šesti-, či osmiválec?

Do rukou se nám dostaly dvě návěsové soupravy, které nespojuje jen logo výrobce. Oba tahače používaly modernizované motory Euro 6, které díky novému softwaru poskytují proti předchůdcům vyšší výkon i točivý moment. Aby bylo pohodlí v testovaných vozidlech maximální, oba tahače používaly nejvyšší budku Topline s královským místem uvnitř i pro dvoučlennou posádku. Příjemné to pro nás samozřejmě bylo, protože jsme si testovací trasy okořenili zastavením a pečlivou prohlídkou interiéru. Znalci však vědí, že z hlediska aerodynamiky je výhodnější středně vysoká střecha opatřená spoilerem.

Minimální odpor

Švédský výrobce nám však nechtěl ubírat pohodlí, přesto na všech ostatních místech tahačů zařadil aerodynamické doplňky, které se v paketu nazývají Streamline. Jde o úpravu sluneční clony, plastových rohů karoserie, vnějších zpětných zrcátek a dalších prvků ovlivňujících obtékání kabiny vzduchem. Podíváme-li se na prostor v rozvoru, najdeme celoplošný kryt s jediným otvorem – stupínkem pro nohu k zajištění přístupu k zadní straně tahače s návěsovými přípojkami.

Režimy převodovky

Další výhodu verze Streamline tvoří tři programy automatizované převodovky Opticruise. Na čem si Scania dříve zakládala, že k automatizovanému ústrojí nabízí spojkový pedál, je už minulostí a obě zkoušená vozidla měla pouze dva pedály. Přesto jsme si při výjezdu z areálu Scanie v Chrášťanech a následném zastavování okamžitě vzpomněli na dřívější opakovaná varování doprovázejících instruktorů: clutch, clutch!

Opticruise v provedení Streamline jsme mohli nastavit na režim Standard, Economy či Power. Rozdíl byl velmi patrný ve strategii řazení a výše dosahovaných otáček motoru. Economy ještě blokovalo podřazování o více než jeden stupeň tzv. kickdown.

Samotná strategie Economy držící motor v ekonomických otáčkách jako pořádně zakousnutý Buldog, se však v kopcovitém terénu nemusí vždy vyplatit. Zkušený řidič dívající se daleko před vozidlo může dříve než Economy systém podřadit, aby vrchol stoupání vyjel ekonomičtěji s o jeden převodový stupeň těžším převodem. My jsme však takto předvídat nemuseli, protože obě zkoušená vozidla Streamline měla aktivní predikativní tempomat. Nejde o žádnou novinku, ale systém již několik let zaběhlý, ale podkladové mapy pro střední a východní Evropu včetně České republiky jsou k dispozici až od listopadu loňského roku.

Přes Loděnici na Plzeň

Šestiválcové provedení jsme stačili projet ještě v době, kdy na cestě z Chrášťan do Loděnice a dále po dálnici D5 na Plzeň nebylo v Rudné omezení nad osmnáct tun. Využili jsme tedy velmi členité tratě, abychom prověřili jednak různé mody automatického řazení, ale rovněž zátah šestiválce o výkonu 360 kW. Ten ke splnění emisního požadavku Euro 6 musí kombinovat všechny dostupné systémy snižování emisí, v interiéru nechybělo tlačítko nuceného vypálení filtru pevných částic. V případě dálkového provozu pravděpodobně na něj v celé životnosti tahače nepřijde řeč.

Tahač s plně naloženým návěsem zvládal stoupání z Loděnice do Rudné s přehledem, ale kvůli velmi dlouhému stálému převodu 2,59 jsme při manuálním řazení museli hodně podřazovat. Na rovné dálnici se však agregát jen „převaloval“. Stoupání za Berounem jsme však jeli na desítku.

V8 v akci

Osmiválcová kavalerie nastoupila do zkoušky s číslem 580 na přídi. Agregát V8 o točivém momentu 2950 N.m si s čtyřicetitunovou soupravou pohrával a na dálnici nás ve stoupání nikdo nepředjel, i když měl jednu nápravu návěsu zvednutou. Polovinu trasy jsme jeli na predikativní tempomat. Chtěli jsme mít klid od hlídání tempa, a proto nejdřív došlo na aktivaci sjíždění svahů na hodnotu 89 km/h. Při této volbě bylo možné nastavit predikativní řízení rychlosti na maximálních 84 km/h, což není běžný standard nákladní dopravy po dálnicích.

Kde bylo v levém pruhu dost volného prostoru, aby nás konvenčně jezdící trucky předjížděli, nechali jsme automat běžet na základě informací z náklonového čidla, topografie trasy a zvoleného režimu převodovky Standard. Jakmile se však blížilo stoupání, tahač začal sám zrychlovat a pod patou kopce naše tempo očividně vzrostlo. Když jsme viděli, že bychom na rovném úseku byli brzdou ostatním kamionům, šlápnutím na akcelerátor jsme naše tempo přizpůsobili ostatním.

Na zpáteční trase jsme jeli stylem běžných řidičů kamionů okořeněným o snahu maximálně předvídat, což znamenalo, že nás předjel pouze jediný kamion na vrcholu stoupání, který jsme o v kopci pár stovek metrů předtím dojeli. Úžasný dojem z osmiválce s lahodným zvukem a býčí silou se nám v mysli vracel ještě několik hodin po dokončení testovací jízdy.