TEST Toyota Verso 2.0 D-4D – Naftová anorexie

I ceník Toyoty prochází vývojem a od předchozího testu stojí Verso ve všech verzích o 30 tisíc Kč méně. Pro zákazníka to znamená, že nejlevnější turbodiesel s relativně skromným stupněm výbavy Terra pořídí už za 580 tisíc. Námi testovaný pětimístný model s výbavou Luna stojí nově ceníkových 630 tisíc Kč, přičemž výbavu lze obohatit o jedinou položku – metalický lak za 14 tisíc Kč. Nulovou možnost individualizace vyvažuje solidní seznam základní výbavy, která zahrnuje mimo jiné i dvouzónovou klimatizaci, tempomat s omezovačem rychlosti, vyhřívání předních sedadel, houf elektronických asistentů a například i kolenní airbag. Naopak potřebné parkovací senzory zcela chybí, teprve od stupně výbavy Sol je k dispozici parkovací kamera.

mpv toyota testy Dvoulitrový turbodiesel s papírově průměrným výkonem 93 kW je optimem především z hlediska ceny. Dalšími možnostmi jsou totiž 2.2 D-CAT s výkonem 110 kW, ovšem pouze ve spojení s automatickou převodovkou a vrcholná verze 2.2 D-CAT s výkonem 130 kW a šestistupňovým manuálem. Maximální točivý moment 310 Nm je k dispozici mezi 1800 až 2400 min^-1 a pokud je zákazník opravdu zaměřen na běžné, řekněme až úsporné cestování, jde bezesporu o ideální motorizaci.

Zaprvé jde o hluk, tedy o jeho absenci. V naftovém versu jsme nezaznamenali žádné výrazné bručení ani po nastartování v chladné noci, ve všech režimech pak motor běží bez výrazných vibrací či klepání. Agregát táhne už od 1500 min^-1 a jeho síla klesá jen zvolna – omezovač zasahuje při 4700 min^-1, což je ovšem stav, který většina majitelů naftových motorů vyzkouší stejně jen nechtěně, třeba při snaze zašlápnout na podlaze vosu.

mpv toyota testy Zadruhé jde o absenci protestů – když se řidiči líbí rozjezdy na dvojku či průjezdy obcí padesátkou na pětku, nedočká se ani klepání, natož zhasínání. Padne-li ovšem na stupnici adrenalinu hranice bezpečí a šortky se sandály se v hlavě řidičově promění v kevlarovou kombinézu, lze i dálničního limitu dosáhnout na trojku a maxima 180 km/h na čtyřku. To jsou ale extrémy – na šestý stupeň lze zvládnout téměř jakýkoli dlouhý přesun včetně dálničního předjíždění a relativně malý výkon motoru zde není vůbec znát.

Zatřetí jde o komfort. Ano, vlečená náprava nedokáže zázraky a její hlavní devizou je úspora místa pro zavazadla (v případě pětimístného versa pro dvojitou podlahu), přesto v zatáčkách drží relativně vysoké a těžké MPV s poctivostí hodnou spíše lichoběžníkovými rameny držené konkurence.

Odpružení je naladěno vyloženě komfortně, i tak je ale držení stopy vcelku jisté a náklony v zatáčkách v mezích kinedrylové normy. Vůz vyloženě nesnáší příčné nerovnosti, na těch dává posádce dost najevo, že jeho podvozek trpí. Také řízení podporované elektrickým posilovačem je nastaveno tak, aby volantem dokázala efektivně točit i anorektická studentka kulturologie po týdenním pobytu v jogínské komunitě. Jinak řečeno – kontakt s vozovkou neexistuje, ale vůz se zejména ve městě, ovládá až neuvěřitelně snadno. Kdyby existovaly parkovací senzory (a ne jen výše zmíněná příplatková parkovací kamera), bylo by ve versu hej i faktickým vládkyním rodin, tedy ženám. Skvěle veliká zrcátka to nezachrání.

mpv toyota testy
 

A začtvrté jde o spotřebu. Palubnímu počítači jsme odmítali věřit od chvíle, kdy na mimoměstském výletě s nijak lehkou nohou ukázal průměr 4,3 l/100 km – pak se ale ukázalo, že stroj nelže. Čtyři válce pohánějící auto se třemi lidmi si řekly o 4,6 l při stokilometrové rychlosti a 6,2 litrů při dálničním limitu. V městském provozu jsme se nedostali přes sedmilitrovou hranici ani za cenu občasných kolon a naopak hvězdných rozjezdů… Ukazatel okamžité spotřeby je se stupnicí cejchovanou do 30 l/100 km poněkud rozmáchlý a slouží s takto malým rozlišením asi pouze ke strašení posádky při rozjezdech – při jízdě se z něj ale nedá vyčíst nic relevantního.

Zbytek je jednoduše Toyota. V případě modelu Verso jde o esenci všeho, co značka pro běžného evropského spotřebitele znamená - velmi prostorná, kvalitní, dotažená, nevzrušivá, šedočerná a plastová.

Kdo ctí užitek, kvalitu, prostor před designem, emocemi a originalitou, je tady správně.

Plusy

• Velmi prostorný interiér

• Ergonomie přístrojů i ovládání

• Komfortní odpružení

• Tichý a úsporný motor

• Variabilita sedadel

• Pohodlný přístup všemi pěti dveřmi (šířka a úhly)

Mínusy

• Velký účinek posilovače řízení

• Snadná poškoditelnost některých plastů v interiéru

• Pevně dané stupně výbavy