Tip na výlet: Muzeum trabantů v Motole

Lásce k veteránům propadá stále více motoristů, a tak není divu, že motoristických muzeí po naší republice hojně přibývá. Navštívili jsme jedno z nejnovějších, sídlící na Plzeňské ulici v pražském Motole. Zdejší přehledná expozice nemá v úmyslu ohromit návštěvníky obřími prostory, přesto zde můžete nečekaně strávit klidně i několik hodin. A to se opravdu stává, jak nám prozrazuje majitel sbírky Martin Hucl. Ten věnoval přípravám muzea plných tři a půl roku - a je to opravdu znát!

Už do vstupních dveří vás po přiložení vstupenky pustí zelené světlo vysloužilého socialistického semaforu pro chodce. Hned za ním nad schodištěm běží na velkém televizoru videozáznam z původní cvikovské automobilky spolu s dokumentem z budování muzea – moderní obrazovka LCD je však nápaditě převlečena do designu klasických hlubokých televizorů dob dávno minulých. Vůbec celá expozice je hlavně o detailech – nad jednotlivými automobily si na sebe můžete sklopit tabuli s fotografií pohledu na motor konkrétního vozu průřezovými kresbami motoru, v letitém přívěsu vyrobeném z uříznutého trabantu si prohlédnete arzenál výrobků, který si každý šťastný socialistický motorista vozil na rodinnou dovolenou k moři, v diorámě dobové autodílny nechybí žádná z běžných garážových pomůcek a pod opravovaným dvoutaktním vozidlem dokonce leží i postava mechanika!

A jak se vůbec Martin Hucl k trabantům dostal? „Maminka kdysi působila jako hospodářka Autosportklubu Praha, kde její talent objevil slavný závodník Viktor Mráz. Díky němu poté jezdila rallye a závody do vrchu. Její trabant jsme nakonec odkoupili a následně dlouhá léta sloužil jako naše rodinné auto. Na chalupě mi z těchto časů dodnes zbyla spousta dílů a dobových předmětů, a tak jsem si splnil sen a vybudoval muzeum,“ vzpomíná Martin Hucl.

Mohlo by se zdát, že vzhledem k pouhým několika málo modelům cvikovské automobilky pomalu není co vystavovat. Vždyť historicky jde jen o pouhých pár typů modelem P70 počínaje a čtyřtaktem 1,1 litru s původem ve Volkswagenu Polo konče. Buďte bez obav, mají tu všechny. Jenže největší kouzlo zdejší expozice spočívá především ve zmíněných detailech. Nejenže si tu prohlédnete všechny základní typy někdejší automobilky, ducha socialismu dotváří především doprovodný program. Pomocí tlačítka tak rozpohybujete dvoutaktní zážehový motor, rozjedete klasické vláčky H0 a nejmenší návštěvníci si se zmenšenými autíčky užijí třeba překonávání horské dráhy. Navíc si můžete do jednoho z trabantů sednout a udělat si představu o tehdejších měřítkách pohodlí.

To nejvzácnější ale ocení jen skuteční znalci a pamětníci – ve vitrínách v chodbě do expozice totiž můžete obdivovat trofeje z dobových soutěží nebo tehdejší doklady včetně servisních knížek. Lepší místo zkrátka českým milovníkům východoněmeckých dvoutaktů v současnosti doporučit nemůžeme.