Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Zapomenutý supersport Vector W2: Poprvé za Atlantikem

Aleš Dragoun
Diskuze (7)
Američané se vždy chtěli rovnat Evropanům, pochopitelně nejen v automobilové oblasti. Jenže věhlasní výrobci supersportů sídlí právě na starém kontinentu...

Gerald Alden Wiegert si začátkem sedmdesátých let minulého věku usmyslel, že vyvine jedno z nejrychlejších aut planety, které se bude moci směle měřit s konkurencí od Ferrari i Lamborghini a Porsche porazí na hlavu. Dnes je mu 71 let a už z jeho jména je patrné, že má německé kořeny. Světlo světa ovšem spatřil v Dearbornu ve státě Michigan (sídlí zde Ford Motor Company), takže je americkým rodákem.

Pozdější inženýr, designér a podnikatel se zajímal už na střední škole o auta a letadla. Díky jednomu ze svých návrhů získal stipendium pro studium designu na univerzitě. Prošel detroitskou College of Creative Studies, kalifornskou Art Center College of Design v Pasadeně i technickou Northrop University v Inglewoodu. V roce 1970 začal působit jako poradce pro americkou Velkou trojku, tedy General Motors, Ford i Chrysler.

The Vector

Už o rok později však založil v kalifornském Wilmingtonu společnost Vehicle Design Force a spolu s Leem Brownem, hollywoodským odborníkem na konstrukci karoserií, se pustili se vývoje čistě amerického supersportu. Vlastně prvního zpoza Velké louže, který si takové označení vůbec zaslouží. Předchůdci mnoha značek byli přece většinou zcivilizovanými závoďáky a kupříkladu silniční verze Fordu GT40 se rodila v Británii...

Nejranějším výsledkem snahy obou mužů o výkonnou střelu na čtyřech kolech se sofistikovanou aerodynamikou byla nefunkční maketa pojmenovaná The Vector. Wiegert chtěl prodávat skutečná auta za 10 tisíc dolarů a technicky se nejednalo o čistě americkou záležitost, protože zvažoval pohon rotačním motorem i dvouvačkové agregáty od Porsche. Nízké ceně na dnešní poměry se nelze divit, třeba první model Rolls-Royce se samonosnou karoserií, Silver Shadow, přišel na 11,5 tisíce. „Deset kilo babek“ byla tedy hromada peněz. Koncept se v dubnu 1972 objevil dokonce na obálce prestižního amerického Motor Trendu, ale ke skutečné malosériové produkci měl ještě hodně daleko...

Přichází W2

Název Vector byl vybrán jako jméno nové automobilky. Nejdříve se objevil postupně vyvíjený prototyp W2. První verze kupé s dopředu výklopnými dveřmi, stále nepojízdná, měla premiéru přesně před čtyřiceti lety, na autosalonu v Los Angeles 1976. Už ta naznačila svými tvary budoucí směřování firmy: nízká a široká klínovitá „placka“, která na první pohled vypadala jako zjevení z jiné planety, její agresivní tvary byly však zároveň velmi čisté. Práce ale pokračovaly dále, prakticky definitivní auto se objevilo v roce 1979, ale to už Brown dvě léta ve společnosti nepůsobil.

Dvojité W v názvu pochopitelně patří „Jerrymu“ Wiegertovi, dvojka značí počet turbodmychadel Garrett AiResearch. A motor? Šlo o klasiku, vidlicový osmiválec Chevrolet objemu 5730 cm3 umístěný, jak jinak, uprostřed. Dvouventilový small-block se ladil u Donovana a výsledkem bylo 441 kW (600 koní) v 5700 otáčkách při kompresi 8,1 :1. Mírně vyšší údaje (450 kW) jsou konverzní chybou přepočtu z imperiálních na metrické jednotky. Byl vybaven vstřikováním.

Třístupňový automat Turbo-Hydramatic 425 posílal točivý moment 800 N.m/4800 min-1 samozřejmě pouze dozadu. Malý počet stupňů nepředstavoval v té době nic výjimečného a samočinné skříni se divit nelze vzhledem k americkému původu, převodovka se s agregátem párovala běžně, vyvinuli ji u General Motors...

Hliník a kompozity

Podvozek disponoval rozvorem 2616 mm, původní statický koncept měl menších 2575 mm.

Použití lehkých materiálů (vysoce kvalitního hliníku a kompozitů na rám i karoserii) srazilo hmotnost na 1262 kg, skelet byl samozřejmě částečně také ocelový. Palivová nádrž měla objem 113 l, auto přece muselo někam dojet. Udávané průměrné spotřeby 16 l/100 km se zřejmě dalo dosáhnout pouze s velmi lehkou nohou na plynu, ale americká policie nad dodržováním rychlostních limitů bdí velmi ostře, takže jí klidně věřme.

Zadní pneumatiky Goodyear GS-E obuté na patnáctipalcových litých kolech disponovaly kolosálními rozměry 345/35, přední měly „jen“ 225/55. Za nimi se ukrývaly odvětrávané ocelové kotouče o průměru 309 mm se čtyř-, respektive dvoupístkovými třmeny.

Ve dvoumístném kokpitu se sedačkami od Recara si posádka připadala spíše jako v kosmické lodi. Sada palubní elektroniky hlídala stav motoru, tlak oleje i teploty provozních kapalin.

Optimální podmínky k „životu“ uvnitř udržovala klimatizace, oba pasažéři si mohli dopřát poslech hudby z kvalitní audiosoustavy od Blaupunktu.

Mnohem nižší rychlost

W2 důkladně zkoušel jak americký časopis Motor Trend, tak i tehdy ještě ne tolik populární britský televizní pořad Top Gear. Wiegert tvrdil, že 4368 mm dlouhé, 1930 mm široké a jen 1080 mm nízké auto je schopné dosáhnout 230 mil v hodině (370 km/h), ale Britům zkoušku maximální rychlosti ani další nezávislá měření nepovolil. Teoretické, tedy vypočítané maximum leželo dokonce na hranici 389 km/h, až sem se však W2 nikdy v reálu nedostal.

Velký německý prodejce drahých aut Auto Becker z Düsseldorfu jej měl k dispozici pro srovnávací test na letišti v Kolíně nad Rýnem, americké kladivo postavil proti Panteře, Countachu a Berlinettě Boxer z Maranella. Při něm se zjistilo, že je mnohem pomalejší, rozjel se „pouze“ na 322 km/h. Akcelerace z klidu na stovku za 4,5 s dnes dosahuje kdejaký dvoutunový sedan s obřím stádem pod kapotou, před více než třiceti lety byla však výjimečná. Označení „supersport“ si kupé jistě zaslouží bez diskuse.

Jako chameleón

W2 postupně měnil barvy od bílé přes stříbrnou, červenou až po kovově hnědou. Proč? Protože se prostě zkoušela a ověřovala různá schémata, jak se případně projeví na dalších vozech. Pózovalo se také pro fotografy, motoristická média v 80. letech pochopitelně nemohla nechat projekt bez povšimnutí... Nešlo zdaleka pouze o to, který odstín stroji nejvíce sluší. Wiegert navíc prohlašoval, že W2 dokáže vybavit motory s výkony 450-600 koní, ale když bude klient chtít, připraví mu klidně za patřičný obnos monstrum s 1500 koňmi. Nikdo, kdo by o jakýkoli vůz z jeho dílen projevil zájem, se však nenašel. Předpokládaná cena navíc nejen kvůli inflaci vzrostla za dekádu na 150 tisíc dolarů...

Ne, nebylo postaveno více kusů, pořád jde o jedno a to samé průběžně modifikované a vylepšované auto. Zahrálo si mimochodem i v jednom dílu detektivního televizního seriálu Remington Steele s Piercem Brosmanem, ovšem pod názvem Hunter Jet Star 6000 jako produkt fiktivního výrobce. Účinkovalo také v několika reklamách. Posledního nového kabátku se dočkalo až v úvodu 90. let, to už mělo najeto 160 tisíc kilometrů.

Majitelem zůstal Wiegert a vůz má uschovaný přímo ve Wilmingtonu, kde už Vector zase zpátky sídlí, ale v současnosti je prototyp rozebraný. Existuje i další holý rám. Informace o patnáctce kusů, které se lze leckde dočíst, jsou nesmysl, i když podle fotografií by se mohlo zdát, že jich existuje více...

W8

Další vývoj W2 vyústil v malosériový typ W8 z let 1989-1993. Modifikovaný model se skutečně dočkal většího počtu exemplářů, Wiegertovi se totiž konečně podařilo sehnat potřebný balík dolarů. Ano, trvalo mu to takřka dvě dekády, na růžích zdaleka ustláno neměl. Nástupce už je námětem na jeden z příštích dílů seriálu.

Aleš Dragoun
Diskuze (7)
19. 11. 2016 21:06
Alesi dik za ty vase clanky!
:yes: :yes: :yes:
Avatar - beibej
19. 11. 2016 17:50
Design
Vždy mi wector vzhledově připomínal koncept Alfa Romeo Carabo. Ne že by byl okopírovaný to ne, ale jistá inspirace tam asi byla. Ale jinak neskutečnej nářez :yes: jen jsem nepochopil že přední sedadla mohla být tvořená lavicí pro tři cestující a ten automat.
Jo a bude tu článek o Jehle Supersafire? Ten taky sliboval 1000 koní a max speed 400 za hodinu.
Avatar - Googlit
19. 11. 2016 13:34
Re: Sofistikovaná aerodynamika
Ale vždyť já to všechno vím, jen v kontextu toho jak si vyhráli s čelním sklem, vynechali zrcátka a vše poctivě zaoblili mi tenhle detail prostě nejde do hlavy. Ikoničtější než Diablo je pro mě osobně Miura a tam se povedlo vše poctivě zaoblit nejen v příčných řezech ale i těch podélných... a to bylo o 10-15 let dříve.
Avatar - Googlit
19. 11. 2016 12:13
Sofistikovaná aerodynamika
Může mi někdo vysvětlit jak jde dohromady "sofistikovaná aerodynamika" a ty lampy z ávie namontované v kapsách a ještě na kolmo v předním nárazníku? Pozérství, nic víc tohle auto není.