Zrychlí přeznačené silnice Česko? Splněno! Jen to není moc vidět...

Největší událostí letošního roku pro řidiče měly být nové kilometry dálnic a hlavně některé silnice prvních tříd zrychlené na 110 km/h a převedené mezi silnice pro motorová vozidla. Dálniční kilometry nevyrostly na zelené louce, ale administrativně výměnou dopravního značení. Jenže i to se počítá, protože Česká republika v mezinárodním srovnání poskočila se zasíťováním dálnic ze 750 na 1200 km. Tím jsme se podle srovnání evropské statistiky zemí Eurostat zařadili poblíž Chorvatska, ale pořád daleko za Rakousko nebo Polsko. Mimochodem o fous víc než my mělo dosud i Irsko a Finsko…

S velkou pompou se o novince hovořilo od druhé poloviny loňského roku a pro motoristy to znamenalo totéž jako dárek pod stromeček. Jenže nastal

leden a my jsme se ptali: Tak kde jsou ty novinky? Koncem ledna už jsme to nevydrželi a vypravili se podívat do úseků, kde se měla doprava zrychlit. V celé zemi jsme ovšem napočítali pouze dvě místa, kde se jezdí 110 místo 90 km/h! Z rozhovorů s místními motoristy navíc vyplynulo, že se v reálu vlastně moc nezměnilo.

Vázne to na krajích

První na pohled viditelnou novinkou letošních lednových dnů jsou zelené tabule odkazující na dálnici místo modrých. Z dopravního hlášení pak slyšíme

„nehoda na D10, dřívější R10“. A když se něco stane na Pražském okruhu (dřív R1), je to nově na „dé nule“.

Jenže po slibovaném zrychlení na sto deset na silnicích prvních tříd se zatím slehla zem. Na vině je byrokracie. Ministerstvo dopravy sice připravilo seznam úseků, jenže poslední slovo je na jednotlivých krajích. A tam jsou vidět rozdílné přístupy. Zatímco v jižních Čechách se už u Písku jezdí stodesítkou a můžete si o tom přečíst na následující dvoustraně, na notoricky známé spojce Pardubic a Hradce Králové u Opatovic se řidiči pořád plouží devadesátkou. Proč, když právě tohle byl vzorový příklad komunikace, která vypadá jako dálnice? Vždyť nedávno dohotovená silnice splňuje veškeré technické podmínky včetně dvou směrově oddělených jízdních pruhů v každém směru. Pouze se prý musí ještě instalovat nové dopravní značení. „Projekt mohl být zadán až po definitivním schválení zákona a jeho podepsání prezidentem republiky. Nyní by mělo ze strany Ředitelství

silnic a dálnic dojít k podání žádosti na Krajský úřad Pardubického kraje. Kromě ŘSD je do procesu zapojena také Policie ČR, která předkládá stanovisko a případné připomínky,“ říká mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták s tím, že úřad pak má dalších šest týdnů na rozhodnutí. ŘSD nám odpovědělo, že už má projekt hotový a v těchto dnech ho odešle. Ovšem vzhledem k času nutnému na výrobu a osazení značek – pokud prý bude pěkné počasí – vypukne přeznačování až v průběhu března či dubna. Místní motoristé to samozřejmě nechápou. „Je až zarážející a nepochopitelné, že na toto téma se mluví zhruba necelé tři roky, aniž by bylo stanoveno dopravní značení, které by jasně deklarovalo v tomto úseku I. třídy rychlost 110 km/h,“ diví se vedoucí odboru dopravy pardubického magistrátu Vladimír Bakajsa. Bohužel marně, město Pardubice do toho nemůže nijak zasáhnout. Ještě víc ho zaráží, že když se začalo mluvit o zmíněné možnosti, probíhala celková rekonstrukce této silnice I. třídy a nabízelo se současně udělat i její úpravy.

Kde má být 110 km/h

• I/7 Chomutov – Křimov
• I/11 Ostrava – Šenov
• I/11 Ostrava, Rudná (v okolí D1)
• I/13 Karlovy Vary – Ostrov
• I/13 Most – Bílina
• I/13 Bílina – Teplice
• I/14 Liberec – Kunratice
• I/20 Nová Hospoda (R4) – Písek
• I/20 Plzeň, přivaděč k D5
• I/23 Brno, Pražská radiála
• I/26 Plzeň, přivaděče k D5
• I/27 Plzeň – Sukova – Dobřany
• I/34 České Budějovice – Lišov
• I/35 Liberec – Bílý Kostel
• I/35 Olomouc – Křelov
• I/37 Hradec Králové – Pardubice
• I/38 Jihlava, přivaděč k D1
• I/43 Brno, Svitavská radiála
• I/44 Postřelmov, obchvat
• I/48 Nový Jičín – Příbor
• I/48 Český Těšín, obchvat
• I/50 Brno, Olomoucká radiála
• I/56 Prodloužená Místecká
• I/57 Semetín – Jablůnka

Slibem nezarmoutíš

Počet kilometrů dálnic v zemi je důležitým ekonomickým údajem, který rozhoduje o příchodu investorů. Pokud nemají zajištěnou dopravní dostupnost, půjdou jinam. Zrušení rychlostních silnic a jejich přeznačení na dálnice a tím i nárůst o 440 km tak byl velmi chytrý tah.

Má to ale i další efekt – Česká republika se už před lety zavázala, že do letošního roku dobuduje dálnice v mezinárodní Transevropské dopravní síti TEN – T. Plány byly nadšené, vždyť ještě před deseti lety ministerstvo dopravy hlásalo, že dnes už budeme jezdit po léta chystaných dálnicích. Součástí výhledů byla mimochodem i dálnice D3, o jejíž dostavbě ve Středočeském kraji se dnes teprve jedná. Jeden z našich redaktorů, který si tam v předtuše dálnice před lety koupil byt a marně čeká, by mohl vyprávět.

Pikantní je, že už podle vládního programu Dopravní politiky ČR z roku 1999 jsme se zavázali dokončit výstavbu páteřní sítě v České republice do roku 2030. Při průměrné době dvanácti let od záměru k realizaci se ukazuje, že i tento termín už hoří. V době plánů nám totiž zbývalo ještě 917 km

dálnic a rychlostních silnic, jenže v současnosti je to pořád kolem 800 km dálnic do uvažovaných 2000 kilometrů.

Daří se nám

Stavební boom loňského roku si pamatují všichni motoristé, vždyť ve frontách prostál podle ministerstva dopravy v průměru každý až osm hodin. Špatnou zprávou může být, že nás ani letos nečeká nic jiného. Pokud však chceme rychle dohnat roky nestavění, musíme to teď vytrpět. Ministr Dan Ťok dokonce minulý týden v komentáři pro Lidové noviny prohlásil, že se loni „začalo opravovat jako o život“. I pro letošní sezonu slíbil práce na dalších dvou stovkách kilometrů silnic. „Po dlouhé době jdou zase peníze v dopravě tam, kde je lidé nejvíce pocítí. Pokud dokážeme v tomto trendu nadále pokračovat a zabránit jejich neefektivnímu vynakládání, máme šanci za několik let výrazně zlepšit kvalitu českých dálnic a silnic, abychom se za ně nemuseli stydět jako dosud a nemuseli je hanlivě nazývat tankodromy,“ končí komentář Ťok.

Čerstvé zprávy ale nadšení brzdí. Hrozí totiž zpoždění řady významných staveb kvůli neaktuálnímu povinnému posouzení vlivů na životní prostředí. Mezi nimi i posledního úseku dálnice D1 z Přerova do Říkovic, části pražského okruhu u Běchovic, dálnice D4 u Milína a z Čimelic do Mirotic, D11 z Hradce Králové do Smiřic nebo D35 z Opatovic do Ostrova. Aspoň že jsou teď na pár místech dálnice bez poplatku.

Dobešův nápad

S myšlenkou zrušení rychlostních silnic a jejich převedení na dálnice přišel už ministr Pavel Dobeš (nestraník za VV) před čtyřmi lety. A právě on chtěl také zrychlit vybrané silnice 1. tříd na 110 km/h. Zpočátku se s nadšeným přijetím nesetkal. Třeba auditor bezpečnosti Jiří Landa tehdy kritizoval způsob, jak se měly vybírat úseky od stolu bez ohledu na statistiku nehod na nich. Zato někdejší ministr dopravy a prorektor Českého vysokého učení technického v Praze profesor Petr Moos v tom naopak viděl větší bezpečí. Při přepočtu na ujeté kilometry a hustotu dopravy jsou dálnice opravdu bezkonkurenční.

Víte, že…

… nová kategorizace dálnic a silnic pro motorová vozidla jen odráží realitu? Ještě dvaadvacet let po rozpadu Československa zůstalo původní dělení komunikací na D a R. První odkazovaly na federální správu, pojem „rychlostní silnice“ na národní českou nebo slovenskou.

Projeli jsme stodesítkou silnici první třídy: Konečně

Kvalitních čtyřproudých úseků, kde se auta musí ploužit maximálně 90 km/h, je v ČR celá řada. U Písku jsme se svezli stodesítkou po první nově označené silnici pro motorová vozidla.

Už od roku 2008 lze od jihočeské křižovatky Nová Hospoda do Písku dojet po kvalitní čtyřproudé silnici I/20. Nechybějí zde dělicí svodidla, odstavný pruh ani mimoúrovňové křižovatky. Proti hladké, ale na poměry českých dálnic skromněji dimenzované D4, na kterou úsek navazuje, jsou rozdíly minimální. Od Nového roku je právě tento sedmikilometrový úsek spolu s obchvatem Českého Těšína jedním ze dvou, kde se dá jezdit sto deset.

Modré autíčko

Při cestě od Prahy míjíme odbočku na Strakonice, podjíždíme most a už na nás kouká stará známá: značka Silnice pro motorová vozidla. Byť ve čtvercové podobě. Ano, ještě do konce roku byla tato cedule i na Strakonické, po které jsme právě přijeli. Jak jste se však dočetli na předchozí dvoustraně, zákon se změnil. Kromě toho, že se dnes dálnice označují zelenou značkou, může se na silnicích pro motorová vozidla cestovat stodesítkou. A výměna návěstí patří mezi důvody, proč silnice dvacet zrychlila mezi prvními. „Jelikož jde o úsek přímo navazující na D4, při výměně značení na dálnici jsme sem rovnou umístili tyto modré značky,“ vysvětluje Tomáš Voráček, vedoucí provozního úseku českobudějovického Ředitelství silnic a dálnic.

svetmotoru

Začalo se v létě

Jenže přeznačení z přelomu roku bylo jen pomyslnou tečkou za dlouhým příběhem. „Přípravy trvaly od srpna. Vše se několikrát upravovalo a jednotlivé projekty se dávaly ke schválení na krajský úřad. Museli jsme je přizpůsobit tak, aby odpovídaly novému zákonu. Naší povinností dále bylo doložit inspekční posudek potvrzující, že silnice je vhodná pro zvýšení rychlosti,“ popisuje Tomáš Voráček. V rámci tohoto šetření certifikovaný inspektor zkoumal například délku připojovacích pruhů, okolí stavby i stav a umístění svodidel. Jelikož byla komunikace vždy koncipovaná na vyšší

rychlost, získali bez potíží kladné stanovisko 23. prosince loňského roku. „Až na jeho základě vydal krajský úřad finální rozhodnutí, že tato silnice a ještě jedna obdobná u Budějovic mohou zrychlit,“ popisuje strastiplnou cestu Voráček.

Skutečně rychlostní

Celý byrokratický proces se povedl a my svištíme z kopce směrem k historickému městu na řece Otavě sto deset. Na přivaděčích sice zatím značky umístěny nejsou, jenže i to se do konce února změní. Vše zdrželo výběrové řízení na jejich dodavatele.

Když klesáme kolem Mladotic, silnice se kroutí více než na dálnici. Nově stanovená rychlost však rozhodně není přehnaná. Kdo tudy cestoval v minulosti, dobře ví, že devadesát se tu nejezdilo snad nikdy. „Když se zde dříve měřilo, pokutovali jsme až větší překročení. Chápeme, že pocitově to pro řidiče vypadá jako klasická dálnice. Proto jsme už několik let stáli o to, aby zde stodesítka byla povolená,“ vysvětluje písecká policejní mluvčí Kamila Čuřínová Ingrišová, když po několika minutách tichého svištění po kvalitním asfaltu parkujeme v centru města.

svetmotoru

Řešení

Zrychlený tah na Písek se ukazuje jen v pozitivním světle. Je až s podivem, že ministerstvu trvalo takovou dobu rozhoupat se a novou kategorii komunikací zřídit. Pro celou řadu úseků by přitom silnice pro motorová vozidla mohly být skvělým řešením. Výstavba širších a dražších dálnic není nutná všude. Právě komunikace s autíčkem ve znaku by mohly nabídnout rychlejší řešení neutěšené situace na řadě méně vytížených páteřních komunikací.

Raději budeme jezdit v bližším časovém horizontu po těchto levnějších, byť pomalejších komunikacích, než abychom se donekonečna dívali, jak se na nevyhovujících úsecích běžných silnic první třídy kupí v příkopech křížky. Rozhodně přitom nemluvíme pouze o situaci na jihu Čech. Vždyť kromě dálnice na Bratislavu a Norimberk nemá naše republika komfortní a bezpečné spojení přes hranice žádným dalším směrem. A vnitrostátní situace není o mnoho lepší.

Změny na dálnici D6: Škrt pera v praxi

Ještě loni rychlostní silnice R6, letos už dálnice D6. Jezdí se tu pořád stotřicítkou, ve vnímání řidičů se vlastně nic nezměnilo. Nebo že by přece?

Naším cílem je sedmikilometrový úsek dálnice D6 Jesenice – Cheb, od počátku roku osvobozený od poplatku. Patří mezi čtveřici krátkých částí silnic této kategorie v Česku, kde komunikace dálničního typu nově slouží i jako obchvat města. Ohlásil je již loni ministr dopravy Dan Ťok s tím, že nevidí důvod, proč by používání takovýchto úseků (další jsou u Brna, Tábora a Mladé Boleslavi) měli řidiči osobních aut hradit. Vyslyšel tím vlastně nářky místních, kteří za používání krátkého dílu dálnice nechtěli platit, a raději jezdili přes centrum nejzápadnějšího okresního města. O změně v placení Chebští dobře vědí, líbí se jim, ale chtěli by víc (viz anketa vpravo nahoře).

Na hodnocení, jak se tahle změna prosadila do praxe, je podle vedoucího provozního úseku Ředitelství silnic a dálnic Karlovy Vary Jiřího Balouna ještě brzy: „Na nezpoplatněném úseku mezi exity 169 a 162 zatím nejsme schopni říci, zda se průjezd vozidel zvýšil, či snížil. Na skutečně průkazné statistické zhodnocení změny uplynula od jejího zavedení příliš krátká doba.“

Evergreen

Přestože se již za užívání D6 u Chebu neplatí, pro zbývající úseky stále zůstává hitem mezi motoristy i politiky na Karlovarsku krajská dálniční nálepka. „Dálnice vede odnikud nikam, k nejbližší podobné komunikaci jsou na obou jejích koncích desítky kilometrů. Proč bychom měli za takovou silnici platit celostátní roční známku?“ ptá se Tomáš Janák z Karlových Varů, který do Chebu dojíždí každý den za prací. A se svým názorem není sám. Jako mnoho jiných totiž dálnici nepoužívá a objíždí ji, 1500 korun za roční kupon mu přijde jako vyhozené peníze. I přesto, že cesta z krajského města do Chebu trvá delší dobu.

Ani kraj se myšlenky na zavedení územně omezeného kuponu nevzdal. „Krajská dálniční známka je pro nás už od roku 2012 stále aktuálním tématem,“ tvrdí mluvčí Karlovarského kraje Jana Pavlíková. „Idea je spojována jen s D6, ale úseků odříznutých od dálniční sítě je u nás přece více,“ obhajuje krajskou nálepku karlovarský exhejtman a poslanec Josef Novotný. „Kdyby se poplatek snížil na námi navrhovaných 300 korun, určitě by vzrostl provoz na dálnici a ulevilo se rozbitým okreskám,“ vysvětluje Novotný. Poslanecká sněmovna má podle Pavlíkové návrh novely zákona k dispozici již od května 2014, zatím ho však finálně neprojednala. „Momentálně je stále ve druhém čtení a podle poslanců prosazujících uvedení této výjimky do praxe nejsou vláda ani hospodářský výbor parlamentu projektu příliš nakloněny,“ dodává karlovarská mluvčí. „Za roky diskusí se názor nezměnil, žádná další známka nebude,“ potvrzuje názor ministerstva dopravy jeho mluvčí Tomáš Neřold.

svetmotoru

Změny za miliony

Cestou z Prahy do Chebu a zpět po D6 máme ale ještě jeden úkol. Kontrolujeme dopravní značení, respektive jeho změnu podle pravidel platných od ledna. Tyhle práce jsou ve středních Čechách i na Karlovarsku hotové zatím jen napůl. Dálnice s mostem na zeleném pozadí je skutečně dobře vidět na všech úsecích, to je ale v tento okamžik všechno. „Přeznačení R6 na D6 ještě není kompletně dokončeno. Zatím proběhla první etapa, spočívající

ve výměně původních značek s označením silnice pro motorová vozidla za značky oznamující dálnici,“ potvrzuje naše pozorování Jiří Baloun. Nadále zůstává třeba původní značení na velkých tabulích – šestka označující číslo dálnice je pořád v modrém políčku namísto červeného, ostatně stejně jako středočeském úseku dálnice D6 mezi Novým Strašecím a Prahou. „Termín dohotovení přeznačení není pevně stanoven, předpoklad je do roku 2017,“ nadhazuje rámcový časový harmonogram změn vedoucí karlovarského ŘSD. Bude to tedy daleko dříve, než uplyne zákonná desetiletá lhůta.

A kolik to stálo? „První etapa vyšla na 480.000 korun bez daně, kompletní přeznačení vyjde na sumu v řádech milionů,“ tvrdí Baloun.

Nesmyslné mýto

Za Karlovými Vary se D6 proměňuje v silnici první třídy I/6, kde potkáte i traktory nebo bagry, za kterými se musíte v hustém provozu kilometry ploužit. Do podoby dálnice se spojnice věhlasných lázní a metropole vrací až u Nového Strašecí. S jedinou výjimkou: tou je loni v listopadu otevřený úsek Bošov – Lubenec.

Nová čtyřproudovka s hladkým asfaltem, dokonalým značením a fungujícími infotabulemi o teplotě vzduchu a vozovky. Má jedinou chybu – je kratičká. Měří jen 4120 metrů! Osobní auta tu naštěstí projedou gratis, ale náklaďáky stejně jako na obchvatu Chebu mýtné povinnosti podléhají. „Úsek je od roku 2016 pro nákladní dopravu zpoplatněn, rozhodlo o tom ministerstvo dopravy,“ potvrzuje Jan Studecký z ŘSD.

I když se státní úředníci při slavnostním stříhání pásky zaklínali, že nový úsek dopravu v okolních obcích zklidní, podle našeho názoru ne zcela. Objížděči mýtného budou dál využívat souběžnou silnici mezi Bošovem a Libkovicemi. Nezmění to zákaz vjezdu nákladních aut ani namátkové kontroly policie.

svetmotoru

Až za 13 let

Zhruba osmdesát kilometrů I/6 mezi Karlovými Vary a Novým Strašecím si na proměnu ve skutečnou dálnici ještě pěkný čas počká. Aktuálně nikde stavební stroje nepracují, ale letos v říjnu se počítá s tím, že odstartuje výstavba obchvatu Řevničova v délce 4,2 km a téměř šestikilometrového úseku Řevničov – Nové Strašecí, kterým se I/6 napojuje na stávající D6. Předpokládá se, že oba úseky budou sloužit motoristům od září 2019. V témže roce by měl být hotov i osmikilometrový obchvat Lubence – zahájení prací je ohlášeno na příští rok. S otevřením výstavby dalších etap dosavadní plány kalkulují až ve dvacátých letech. Kompletně po dálnici by mělo být možné jet z Prahy do Karlových Varů nejdříve v roce 2029.

Autoři: Petr Slováček, Matouš Jelínek, Petr Barták