TEST Alfa Romeo 147 1,9 Multijet 16V - Cuore petrolifero

Alfa Romeo + diesel = dlouhá tradice

Italská automobilka s hadem a křížem patří k průkopníkům vznětových pohonných jednotek ve sportovně laděných automobilech. Rozruch mezi těmi menšími způsobil už v osmdesátých letech originální přeplňovaný vznětový tříválec s mezichladičem VM 1,8 L (62 kW a 178 Nm) v malém modelu 33, který kromě hlukové a kouřové clony vyvíjel i vzrušení z výrazného turboefektu a znamenitou dynamiku při rozumné spotřebě. Zrychlení 0 – 100 km/h za 14 s, nejvyšší rychlost 165 km/h při skvělých jízdních vlastnostech a průměrné spotřebě 6,4 l/100 km, to byly na svou dobu pozoruhodné charakteristiky. Radost z jízdy nekazil ani common-rail 1,9 JTD, poskytující o několik let později všech svých 77 kW a 255 Nm avantgardnímu modelu 145/146; za nejvyšší rychlost 185 km/h a zrychlení na stovku za 10,4 s se opravdu nemusel v devadesátých letech stydět.

Moderní turbodiesel

Rozhodli jsme se pro jeden z nejdynamičtějších vznětových modelů v nižší střední třídě – čerstvě faceliftovanou malou Alfu Romeo 147, osazenou pokročilým šestnáctiventilovým čtyřválcem 1,9 JTD Multijet, vyvíjejícím 110 kW (dříve 103 kW) a nezměněných 305 Nm. Tento agregát jsme si nedávno vyzkoušeli ve zvýšeném kombi Crosswagon se stálým pohonem všech kol a ve starší verzi s výkonem 103 kW také ve Fiatu Stilo. Zatímco tři plnohodnotné diferenciály a čtyři velká kola kladly jízdní dynamice Crosswagonu až příliš velký odpor, lehčí Stilo a pohonem pouze přední nápravy zrychlovalo velmi uspokojivým způsobem. Tento motor velmi slušel i původnímu provedení Alfy 147 s malými světlomety. Jak se tedy bude chovat v téměř nezměněném těle jeho výkonnější varianta?

Nový vzhled

Nadčasově elegantní kompaktní Alfa loni v Paříži představila omlazenou tvář, zjemnělou aplikací větších a jemněji tvarovaných předních i zadních světlometů. Ohlasy na tuto změnu nejsou jednoznačné, nám se ovšem na rozdíl od některých kritiků větší důraz na eleganci na úkor originality zalíbil na první pohled, malá Alfa nyní působí dospěleji. Její už tak ušlechtilé vlastnosti ještě vylepšilo zlepšené pérování, v nabídce se objevila inovovaná robotizovaná převodovka EasySpeed a interiér nabízí nové barevné kombinace. Bohužel poněkud seškrtán byl seznam standardní výbavy a nyní je třeba doplácet např. za výškově stavitelnou sedačku spolujezdce či dálkové ovládání centrálního zamykání.

alfaromeo testy malevozy Z motorového menu jsme vybírali mezi pouhými třemi čtyřválci, ovšem nabízenými ve více výkonových variantách. Základní zážehová dvousvíčková šestnáctistovka nabízí 77 nebo 88 kW, nezměněný dvoulitr stále 110 kW a „nesmrtelné“ JTD 1910 cm³ 74 a 85, případně námi testovaných 110 kW ve čtyřventilové verzi. Na výběr je i nadále tří a pětidveřové provedení a tři úrovně výbav Impression, Progression a Distinctive, z nichž některé jsou svázány pouze s vybranými motorizacemi.

První pohled

do protažených očí nás téměř uhranul – pět let neubralo základním linkám nic z jejich elegance a šikmější oči se doslova propalují do povědomí. Podobný dojem vyvolává i pohled na přepracovanou záď, kterou vidí řidiči jiných vozů tak často. Elegantní bronzová metalíza působí mírněji než oblíbená agresivní červeň, ovšem ke klidněji vyhlížejícímu pětidveřovému provedení se hodí dobře a obléká emotivní křivky do nečekaně elegantního kostýmku. Vizuální dojem tedy jako vždy v případě italských horkokrevných krásek na výbornou.

Uvnitř

se mnoho nezměnilo, z interiéru i nadále dýchá nadprůměrná dávka sportovního fleuru a poněkud úzké, nekompromisní sportovní sedačky zdobí příjemná a pohledná tkanina Alfatex. Už první pohled na inovovanou přístrojovou desku s chromovými rámečky přístrojů zvýší srdeční tep a červené ručky ukazatelů se těší, až se vztyčí z klidové polohy, mířící kolmo dolů.

alfaromeo testy malevozy

Ergonomie přitakává sportovnímu zaměření celku, pedály, volant i páčky jdou poněkud ztuha, zato však exaktně. Řazení sice jisté vůle vykazuje, ovšem nalezení příslušného stupně je vždy jednoznačné a dokonalá synchronizace umožňuje blesková přeřazování. Pohledný a sympaticky malý kožený sportovní volant udělá radost každému vyznavači kilometrů v hodině, totéž platí o řadící páce a středové konzoli, které trochu ubírá na celkovém dojmu pouze spíše estetické, než logické rozmístění ovladačů.

Výhled nepatří mezi pozitiva – jiným směrem než vpřed je vidět nevalně i na dnešní poměry a nevelká kapkovitá vnější zpětná zrcátka na tom mnoho nevylepšují. Radikálně se naopak vylepšila svítivost zcela nových světlometů – noční výhled nyní nečiní nejmenší problém a lépe je za šera malá Alfa vidět i zezadu.

Oživování naftového srdce…

alfaromeo testy malevozy Pak nastává nejdůležitější okamžik – zastrkujeme červený klíček do spínací skříňky a rozbíháme čtyři malá vznětová pekla ve válcích. Výrazný naftový klapot se po několika vteřinách uklidňuje a i když stále zůstává o něco výraznější, než by se u vozu se základní cenou tři čtvrtě milionu patřilo, jeho tón je sytější a také výrazně příjemnější než dříve.

Při prvním protúrování sice úroveň hluku ještě vzroste, ovšem akustickými kouzly se podařilo dát mu značnou porci sportovní naléhavosti a skryté síly. Celková suma decibelů se nám také zdála nižší, než v případě staršího Multijetu. Vlastně je to ve vznětovém voze asi poprvé, co v nás výrazně scatující vznětový motor vyvolal doopravdy sportovní feeling.

…a rozjezd

Sešlapáváme tvrdě jdoucí spojku, hladce řadíme jedničku a rozjíždíme se. Akustický doprovod je impozantní a ještě o něco větší dojem dělá síla, opírající se do předních poháněných kol. Pocity ze zrychlení na první tři rychlostní stupně jsou excelentní – i když papírové hodnoty nepatří k naprosté špičce, při včasném přeřazování lze zažít vskutku velkolepé zatlačení do sedačky. Moderní elektronika pokročilého motoru s vysokotlakým přímým vstřikováním zmírňuje turboefekt a rozprostírá pole použitelných otáček do větší šíře, takže to nejlepší lze s motorem zažít již pod hranicí 2000 otáček a silný zátah neochabuje až k rysce 3.700 otáček.

Jízda

alfaromeo testy malevozy Největší sebevědomí srší při pružném zrychlení ve středních rychlostech – předjíždění je otázkou chvilky a srovnání rychlosti s rychleji jedoucím souběžným pruhem jakbysmet. S nejvýkonnějším dieselem lze jezdit skutečně sportovně – nabízí impozantní zátah po sepnutí turbodmychadla, přesto je kultivovanější, měkčí a také tišší, než starší „jétédéčka“. Schopnostem motoru sekundují i čitelné a vstřícné jízdní vlastnosti, podpořené velmi strmým převodem řízení. S Alfou se dá projet i poměrně ostrý oblouk bez přehmátnutí na volantu a dostatečně dimenzované brzdy dovolují přesné dávkování a použití přesně v ten správný okamžik.

Spotřeba dlouhodobě oscilovala těsně pod hranicí sedmi litrů, ovšem se zahrnutím všech dynamických zkoušek a cca polovičním podílem městského provozu. Z tohoto pohledu jde o pozitivní hodnotu, kterou jistě nebude problém při hospodárnějším využívání stlačit o další litr.

Kolik za to?

Cenová rozvaha není pro skutečné fanoušky Alfy tím nejdůležitějším. Alfa Romeo sama sebe řadí mezi nejexkluzivnější značky a tomu přizpůsobila i svou cenovou politiku; proto již základní provedení – třídveřová zážehová šestnáctistovka 77 kW se střední výbavou Progression (základní Impression je vyhrazena pro dražší JTD 74 kW) – stojí nemalých 549 tisíc. Protihodnotou je ovšem kompletní bezpečnostní výbava a zejména exkluzivní celek; stylový a sportovně laděný vůz se suverénními jízdními vlastnostmi, který nabízí více sportovního ducha než jakýkoliv konkurent v nižší střední třídě.

alfaromeo testy malevozy Námi testovanou motorizaci lze nejlevněji pořídit v třídveřovém Progression za 689 tisíc, nejlevnější diesel vyjde na 575 tisíc (1,9 JTD 74 kW), jako jediný u nás dostupný v základním provedení Impression). Malá Alfa tedy není k mání za nízkou cenu, ovšem exkluzivita vždy stála hodně peněz. A kdo by vyčítal tak krásnému vozu nějakou tu korunu navíc, že?

Plusy

• stylový a působivý design exteriéru i interiéru
• přední sedačky s výborným bočním vedením
• čitelné jízdní vlastnosti
• výborné pružné zrychlení
• neobvyklý sytý zvukový projev motoru JTD
• spotřeba

Minusy

• vysoká pořizovací cena
• výhled vzad
• stísněný interiér