TEST Audi A6 3.0 TDI quattro Tiptronic – ropný šejk

Ostatně stalo se nepsaným pravidlem, že modely vyšší střední třídy přicházejí na trh s odstupem po vrcholných limuzínách a často nabízejí srovnatelnou techniku a komfort za podstatně nižší cenu. To však nestačí, zákazníci dnes chtějí za svoje dva miliony navíc ještě vyniknout na pozadí konfekčních vozů a vyhranit se vůči konkurenci, takže současné BMW, Audi i Mercedes odhodily značnou část konzervatismu svých předchůdců a po okázalém a elegantním Stuttgarťanovi, avantgardním a technicistním Mnichovanovi přichází do třetice i stylový a sportovně laděný junker z Ingolstadtu.

K testu jsme vybrali potenciální hit s extrémně zajímavým zcela novým třílitrovým vznětovým vidlicovým čtyřventilovým šestiválcem TDI, který namísto aktuálního korporátního systému čerpadlo-tryska používá překvapivě technologii common-rail s piezoelektrickými vstřikovacími jednotkami. Podrobně o tomto motoru jsme již psali zde. Je druhý nejslabší (tedy teoreticky v oblasti výkonu) a nejlevnější ze čtyř motorů, zatím nabízených na českém trhu, přičemž dalšími volbami jsou vidlicové zážehové šestiválce 2,4 l (130 kW) a 3,2 l FSI (188 kW) a špičkový osmiválec 4,2 l (246 kW). V sousedním Německu v nabídce figuruje již i čtyřventilový dvoulitrový vznětový čtyřválec TDI PD (103 kW), kterého se brzy také dočkáme. Jedinou v současné době nabízenou kombinací pro „náš“ agregát 3.0 TDI je testované quattro s Tiptronicem, z čehož plyne mj. vyšší základní cena 1.444.200 Kč.

První dojem z osobního setkání s novou Audi je cosi blízkého úctě. Téměř pětimetrová délka budí sama o sobě dostatečný respekt, ovšem vycizelovaný tvar karoserie – přebírající to osvědčené z minulé generace – jasně sděluje, že nová A6 je opravdu dospělé auto. Přídi vtiskl vlastní tvář nový značkový identifikátor – stylizovaný štít, který se v obměnách opakuje i na dalších místech. Stejně jako u právě končící A6 netvoří výraz samotná maska, ale především křivky přídě. Tak vedle šípovitě se rozbíhajících linek od mřížky chladiče budují fyziognomii i nevelké světlomety, které se stylově hlásí k rodině VW, avšak svým pečlivým zakomponováním á la Audi TT dodávají i osobitost. Škoda jen, že se nevyskytují černé SPZ, pavézovitá černá plocha po instalaci bílé tabulky SPZ přichází o značnou část své působivosti.

Profil vozu určuje zvolna klesající střecha, protažená extrémně vzad a opticky zkracující zavazadlový prostor. I toto řešení se nepochybně inspirovalo u kupé s kruhy na masce, zejména TT, ale i některých prototypů; kromě estetiky z něj profituje i aerodynamika. Hrany do boků protažených světlometů jsou opět zkoseny souběžně s lemem blatníků a při bočním pohledu přední třetina vozu poněkud připomíná novou A8. Postranní plochy jsou hladké, narušené pouze v nezbytně nutné míře. Blikače, stejně jako kliky dveří, jsou tak skutečně miniaturní a chybí i podélný prolis ve své obvyklé výšce. Ten se přesunul níže a směrem vzad stoupá, čímž opticky vyvažuje nepoměr mezi rozměry zadních dveří a relativně malých bočních okének. Zadní nárazník pak vtipně na tuto linii navazuje a v ostrém oblouku ji ukončuje koncovými světly. Profil vozu rozhodně lze označit za velice zdařilý kompromis mezi sportovním dojmem a důstojným vzhledem.

audi testy vyssistredni

Vysoká záď patrně překonává rekord v ploše nárazníku vůči zbytku karoserie. I když je tradičně opticky zmenšen horizontálními předěly mezi lakovanou a nelakovanou plochou, stále je znát jeho rozměrnost. Skloněná záď v hojné míře užívá vodorovné linky, s příjemnou vyjímkou – koncová světla se směrem ke středu auta rozšiřují a jejich spodní hrany pokračují osvěžujícím obloukem spodku víka kufru. Záď minulé generace byla v dobrém slova smyslu revoluční, zdá se, že tvůrcům se povedlo mistrovský kousek zopakovat. Výsledek s využitím minimalistických prostředků působí svěže a originálně, což se nedá říct o mnoha konkurentech.

Vstup do interiéru je předznamenán tvarem dveří a relativně nízkou střechou, takže je třeba se mírně předklonit, jinak je šířka všech dveří naprosto dostatečná. Kliky byly kvůli nerušení estetických vjemů a obtékání vzduchu minimalizovány, takže tah k otevření dveří je vyvíjen pouze konečky prstů, což vzhledem k velice silné aretační pružině snižuje komfort obsluhy. Na druhou stranu se není třeba bát samovolného zavření dveří ani při silném náklonu karoserie. Objemný a dobře tvarovaný zavazadlový prostor nechal část svojí užitečnosti na štítě malého vstupního otvoru, který větší cestovní kufr pojme jen neochotně. Naopak velice praktická jsou poněkud nečekaná sklopná dělená opěradla, stejně jako variabilní fixační síťka a výklopné háčky na tašky.

audi testy vyssistredni

Po usednutí nás ohromil rozdíl v úrovni interiéru. Estetické a komfortní vjemy jsou proti předchůdci o notný kus dále, subjektivně rozhodně o více než jednu generaci. I nejmenším detailům byla očividně věnována důsledná pozornost a solidnost dýchá ze všech koutů. Největším rozdílem proti minulé generaci je přidaná hodnota stylu; minulá A6 akcentovala především funkčnost, ovšem ta ve výsledku vysoce převážila snahu o ozvláštnění. To už nyní neplatí, přepracovaná estetika celé palubní desky a všech ovladačů vytváří nový a velice příjemný pocit usměrněné síly a neotřelé noblesy. Velká kaplička, sdružující kromě hlavních přístrojů i multimediální obrazovku a ovladač světel, vypadá v reálném tříprostorovém pohledu podstatně lépe než na ploché fotografii; totéž platí o volantu s opakujícím se pavézovým motivem. Velice se nám líbily dvojice přístrojů, sdružené do stylizovaných kapek a nechávající mezi sebou dostatek prostoru pro informační displej palubního počítače. Všechny ovládací prvky byly rozmístěny do celků, nejen logických, ale též estetických – dobře je to vidět na tlačítkách klimatizace. Výhrada míří k jejich množství, zorientovat se v nich vyžaduje napoprvé trochu soustředění.

Řidiči se sedí velmi přirozeně, stejně jako ostatní členové posádky má dostatek, nikoliv nadbytek místa ve všech směrech. Rozsahům seřízení sedadel a volantu plným právem náleží adjektivum „neuvěřitelné“, za volantem by se patrně pohodlně usadil i dva a půl metru vysoký tlouštík. Testující redaktor, který se svými 186 cm a silnější postavou mívá v řadě vozů spíš nedostatek prostoru díky svým dlouhým nohám, zde při zcela odsunuté sedačce dosáhl na pedály jen špičkami nohou a k volantu se musel zvednout z opěradla. Sedačky mají dostatečné rozměry, optimálně tuhé čalounění a účinnou bederní opěrku, rezervy jsme našli jen v bočním vedení, ale to se týká prakticky veškeré dnešní automobilové produkce napříč třídami. Ani po několika hodinách intenzivního testování jsme nezaznamenali únavu ze sezení. Bohužel ke koncernovým vlastnostem je patrně třeba připočíst nedostatek místa pro hlavu cestujících vzadu, 186 cm vysoký pasažér se zároveň s opěrkou hlavy opře i o čalounění stropu.

audi testy vyssistredni

Ergonomie se obešla bez vážných výhrad – všechny podstatné ovládací prvky jsou tam, kde mají být a ovládací síly nevyžadují zvláštní pozornost. Velice intuitivní a bezproblémové je bloudění v palubním multimediálním systému MMI, lze jej pouze s letmými pohledy v pohodě ovládat i za jízdy. Velice příjemné jsou i mechanické vlastnosti všech tlačítek – krátký zdvih a jednoznačný stisk dodávají jednoznačný vjem o sepnutí. Zvyknout si bylo třeba na ovládací logiku elektronické parkovací brzdy s tlačítkovým ovládáním a velice se nám nelíbilo umístění spínače varovných blikačů – patrně největší nedostatek v ovládání.

Rozjezd je díky velice dobré práci automatické šestistupňové převodovky zcela plynulý a především překvapivě dynamický. Přeřazování probíhá rychle a v naprosté většině případů ve vhodně zvolený okamžik. Sekvenční řazení motýlky pod volantem je až na obligátní cca sekundu trvající prodlevu bez problémů, ačkoliv dává řidiči méně svobody, než jsme zvyklí od konkurence. Nelze například vyzkoušet, od kolika otáček má motor „zátah“, protože na hodnotě 1.300 přichází podřazení nezávisle na vůli řidiče. Bezpodmínečná změna převodu nastává i na rysce 4.500 ot./min. Nelze nepoznamenat, že nárůst kvality práce proti pětistupňovému Tiptronicu, používanému např. v Superbu, je obrovský a dokazuje, jak velký kus práce odvedli konstruktéři automatických převodovek za relativně krátký čas. Jediný limit, který jsme při skutečně extrémních pokusech zaznamenali, bylo podřazení, když na nižší převodový stupeň otáčky dosáhly hodnoty 4.500 již v okamžiku podřazení, takže okamžitě následovalo zpětné přeřazení nahoru a vůz cca tři vteřiny netáhl.

Vůdčím dojmem z nového třílitrového TDI je vynikající dynamika – první vznětový třílitr po dlouhé době atakuje dosud neotřesitelnou pozici řadového šestiválce BMW. Ve všech otáčkách má dostatek síly k překvapivému zátahu a zejména předjíždění mění v přirozenou příjemnou kratochvíli. I díky převodovce nedává šanci zaznamenat turboefekt a pod plyn dodává stálý dostatek síly. V cestovních rychlostech cca do 170 km/h motor jen lehce šumí jako by spaloval benzín místo nafty, charakteristický zvuk stávajícího dvaapůllitru TDI zůstává zapomenut v prachu minulého století. Kolem této rychlosti nastupuje aerodynamický svistot, v trochu větší míře, než bychom u vozu tohoto kalibru čekali. Agilita motoru je nejpozitivnějším momentem jízdy, stálý bohatý dostatek kroutícího momentu (až 450 Nm) dodává bezpečnou jistotu a všechna poháněná kola tento pocit jen umocňují. Spotřebu jsme bohužel díky omezenému rozsahu testu neměli možnost exaktně změřit.

audi testy vyssistredni

Jízdní vlastnosti vynikajícím způsobem kombinují komfort s plnou kontrolou, ačkoliv se musely vyrovnat s poměrně vysokou pohotovostní hmotností. Zaznamenáníhodná je zejména absorpční schopnost výtluků a skoků, subjektivně se blížící vzduchovému pérování. Za žádné situace podvozek neztrácí graciézní sebevědomí, pouze série krátkých nerovností mu nejde příliš k duhu, takže jízda českým městem je trochu natřásavá. Díky přední nápravě s dynamicky měnitelnou geometrií se zatáčky stávají požitkem, nerušeným vůlí řízení vrátit se násilně do rovné polohy. Aniž by tím trpěla směrová stabilita, podvozek se do každé zatáčky vysloveně těší a drží bez rušivých protisil ochotně stopu i během zatáčení.

Náš dojem z nové Audi je veskrze pozitivní. Proti předchozí generaci poskočila ve všech ohledech kupředu o mílový krok. Dokonce přetahuje zákazníky, kteří používali předchozí generaci A8, čehož jsme se stali náhodnými svědky. Do vyšší střední třídy dorazil velice nebezpečný soupeř a také díky jeho sympatické stylovosti mu přejeme mnoho úspěchů v souboji o nerozhodnuté zákazníky.