Co dnes chceme od aut: Tradiční řešení, nebo odvážné vize?

Samořiditelná vozidla a další inovativní koncepty, které v dlouhodobém horizontu zásadně změní celý autoprůmysl, už nejsou u manažerů významných značek na předních příčkách.

Přitom při prezentacích nových modelů či na autosalonech, jakým je ten aktuální v Ženevě, by člověk mohl nabýt přesně opačného dojmu.

Souvisí tento trend s nutností zaměřit se na zpřísňující se emisní normy? Nebo naopak s nedostatkem zákonů a standardů pro nové technologie?

Značky: Níž a níž, benziňáku!

Podle aktuální studie Global Automotive Executive Survey 2015 od celosvětové sítě poradenských společností KPMG, která zkoumala názory dvou

stovek vedoucích pracovníků v autoprůmyslu po celém světě, se skoro všechny významné značky stále více orientují na klasické problémy. Třeba růst na rozvíjejících se trzích nebo zlepšování spalovacích motorů. „Například trend downsizingu je nyní jednoznačný napříč všemi výrobci,“ uznává Tomáš Teufl, ředitel českého automobilového oddělení Suzuki. „Na druhou stranu tlak na neustálé snižování emisních limitů už vážně naráží na hranice možností spalovacích motorů a jejich možné úpravy zřejmě budou brzy vyčerpány úplně jak z hlediska technologického, tak ekonomického,“ přemýšlí Daniel Harant, vedoucí české divize Volkswagenu.

Podle něj je evidentní, že všichni přední výrobci automobilů musí v souvislosti s tímto trendem pracovat i na vývoji alternativních pohonů. „Ty se časem stanou plnohodnotnou náhradou současných konvenčních spalovacích motorů. Budou však muset být ve všech ohledech minimálně stejně či více výkonné, spolehlivé a uživatelsky přívětivé, aby je náročný zákazník akceptoval,“ uvažuje.

V porovnání s loňským průzkumem letos značně klesla očekávání kladená na služby mobility, ale překvapivě také na konektivitu aut a technologie samořiditelných vozů. „A to přesto, že tyto trendy jsou nejvíce vidět a přitahují pozornost ze strany průmyslu a médií,“ říká Jan Linhart z KPMG ČR.

Zákazníci: Hlavně ať drží!

Jenže zmíněný průzkum dokazuje, že při rozhodování lidí o koupi auta hrají klíčovou roli nadále tradiční vlastnosti nových modelů.

Jedním z faktorů, které v meziročním srovnání průzkumů výrazně získaly na důležitosti, je delší životnost vozidla. V roce 2014 byla na osmém místě, letos je pro rozhodnutí o nákupu druhým nejdůležitějším parametrem. „Zato použití alternativních paliv má setrvale klesající prioritu. Což ukazuje na to, že rozhodování zákazníka se řídí stále spíše peněženkou. Klade zkrátka důraz na tradiční vlastnosti jako spotřebu, bezpečnost a pohodlí,“ podotýká Jan Linhart.

„Životnost jako důležitý parametr vystupuje do popředí třeba právě vlivem tendence výrobců zmenšovat objemy motorů a přicházet s různými novátorskými řešeními, která mohou být na úkor životnosti. Nedivím se, že zákazníci tento trend vnímají a začínají se ještě více zajímat o spolehlivost,“ připomíná Tomáš Teufl.

„Životnost je nepochybně klíčovým kritériem. Nákup vozu představuje důležitou investici, nikdo to nebere na lehkou váhu. Mě osobně ale překvapují výsledky průzkumu, podle kterých klesla očekávání na konektivitu. Automobilisté chtějí být on-line, ale není to jen záležitostí výrobců aut. Spíš otázkou poskytovatelů mobilních služeb a z tohoto pohledu je podle mého názoru v Česku nabídka omezenější než v západní Evropě,“ srovnává Marco Venturini, ředitel českého zastoupení Peugeotu.

svetmotoru

Které třídy aut jsou teď v kurzu: Odzvonilo velkým vozidlům?

Většina vedoucích manažerů ze zemí západní Evropy, Severní Ameriky a Japonska s Koreou předpokládá značný propad v prodeji velkých vozidel. Co za tím stojí? „Podle mého kvalitativní i technologický posun tříd. Co dříve měly k dispozici jen luxusní limuzíny, dnes najdete v rozšířeném Passatu. Co dříve nabízelo manažerské auto, je nyní standardní výbavou golfu. Jinými slovy při současném stupni vývoje dokážou vozy z nižších segmentů uspokojit i náročnější klienty,“ přemýšlí Daniel Harant z Volkswagenu.

A jak je to konkrétně v Česku? „Rozumíme-li velikostí vozu prostornost, zde útlum neočekávám. Prostorné vozy mají stále velký potenciál. U velkých sedanů je ovšem situace jiná. O ty zájem výrazně poklesl. Roli hraje určitě vyšší spotřeba a emise, ale také praktičnost. Hůře se s nimi parkuje, přičemž parkovací kapacity jsou stále omezenější. Prostor ve voze není tak dobře využitelný jako u kompaktnějších vozů. A na rozdíl od ostatních evropských zemí se v Česku nedaří segmentu minivozů,“ srovnává Marco Venturini z Peugeotu ČR. „Souhlasím. Podle statistik se stálé oblibě těší nižší střední třída a na vzestupu jsou menší SUV a crossovery,“ přidává Tomáš Teufl ze Suzuki. Samozřejmě vždy záleží na typu zákazníka. „Fleetový řeší primárně celkové náklady vlastnictví. Nejen kolik stojí nové auto, ale kolik ho bude stát po dobu tří let, po kterou jej bude provozovat. Kolik zaplatí za servis, za palivo a jaká bude zůstatková hodnota vozu. Běžný zákazník se rozhoduje odlišně. Mnohem větší roli pro něj hrají emoce,“ upozorňuje Daniel Harant.

Kdy se uchytí samočinné vozy? Auta bez řidiče: Ještě dvacet let…

Realita samořiditelných vozidel jako nejnovějšího trendu konektivity se zdá být vzdálenější, než by naznačoval zvýšený zájem, který tomuto tématu

věnují média. „Uživatelé je budou moci pojmout jako skutečné rozšíření svého domova, kanceláře nebo chytrého telefonu. Kromě technologických

problémů je ale třeba vyřešit zásadní právní a bezpečnostní otázky. K tomu bude zapotřebí celá řada legislativních kroků i technických norem.

Teprve poté se tento druh dopravy může stát součástí našich životů,“ poznamenává Jan Linhart z KPMG ČR. Podtrhuje tím názory významných

manažerů autoprůmyslu ze západní Evropy, Severní Ameriky a Číny. „Ti vyjadřují značný pesimismus a domnívají se, že těmto vozidlům potrvá

nejméně dvacet let, než se stanou běžnou záležitostí na silnicích,“ dodává.

Do vývoje tohoto typu dopravy nejspíš zasáhnou dravé informační a komunikační společnosti. „Tradiční automobiloví výrobci si tak budou muset položit otázku, zda to budou skutečně oni, kdo v této oblasti určí směr vývoje,“ uzavírá Jan Linhart.