Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Ford T (1908-1927): Pět mýtů o Plechové Lízince

Aleš Dragoun
Diskuze (6)
Proslulé automobily bývají opředeny mnoha legendami a mýty. Do puntíku to platí i o tom, kterým Henry Ford postavil Ameriku na kola.

Ford T motorizoval nejen Ameriku, ale vlastně takřka celý svět. Za devatenáct let jich vyjelo na silnice celkem 15.176.888 kusů a jeho výkon vlastně překonal jediný vůz: Brouk od Volkswagenu. Možná kdekdo namítne, že to není úplně pravda. Jenže oba byly postupně modernizovány, kdežto u současných masově produkovaných modelů to tak docela neplatí, tam se pravidelně střídají jednotlivé generace. Leckdy došlo i ke změnám koncepce. A vlastně ono stříbro „Téčka“ je tak trochu sporné, protože poslední kusy nejsou těm prvním moc podobné. Ale techniku měly pořád stejnou včetně kapalinou chlazeného řadového čtyřválce 2,9 l/15 kW s postranními ventily, dvoustupňové planetové převodovky ovládané dvěma pedály a tuhých náprav odpružených příčnými půleliptickými pery. Měnil se jen vzhled, světlá výška, postupně se začaly montovat třeba dveře a elektrické osvětlení...

O „Tin Lizzie“ (Plechové Lízince) koluje řada mýtů, které ovšem nejsou vůbec pravdivé. Postupem času se staly tak populárními, že je však mnozí za pravdu považují. Kupříkladu ten, že Model T navrhl sám zakladatel. Na konstrukcích svých raných vozů se skutečně podílel, nebo je v začátcích stavěl zcela sám. Ale u „Téčka“ to neplatilo ani náhodou, ve skutečnosti bylo dílem maďarského emigranta Josepha (Józefa) Galamba a Dána Charlese Emila Sorensena, značný podíl měl na jeho přípravě i Childe Harold Wills. Všichni blízcí spolupracovníci Forda začali na legendě pracovat již v roce 1907. Sorensen zůstal mimochodem u společnosti zaměstnán až do padesátých let...

Ford chtěl stavět superlevná auta dostupná pro široké masy a proto je začal montovat na lince v Highland Parku. Považuje se tudíž za tvůrce efektivní pásové výroby. Bohužel neprávem. Za prvé, opět mu s jejím zavedením pomohli značnou měrou Sorensen i Galamb, za druhé nebyl v tomto ohledu prvním na světě. Na přelomu 19. a 20. století se o něco podobného pokusil v Mannheimu německý Benz, tehdy globální jednička v produkci automobilů, která dosahovala řádu stovek kusů. Velmi brzy jej následoval jiný průkopník automobilového průmyslu, tentokrát už Američan. Ransom Eli Olds v Lansingu (stát Michigan). V roce 1901 začala jeho Olds Motor Works vyrábět jednoválce 1,56 a 1,93 l se zaoblenou přídí (Curved Dash) tak, že se rozpracované stroje posouvaly na vozíčcích od jedné skupiny dělníků ke druhé. O čtyři roky později jich takto vzniklo 6,5 tisíce a stály nakonec jen 650 dolarů, žádní jiné auto nebylo do té doby levnější. I Ford koneckonců později používal pohyblivé pracovní stoly, tzv. kolébky.

Asi každý zná výrok „Náš zákazník dostane vůz v libovolné barvě, pokud si vybere černou.“ Japonská černá Enamel schla skutečně tak rychle, že nezdržovala pásovou výrobu. V letech 1908-1912 se ovšem automobily lakovaly i červenou, zelenou, modrou nebo francouzskou šedí, a to v závislosti na typu karoserie. Od přelomu dekády zavedla společnost do katalogu také tmavě zelený odstín Brewster Green a rovněž tmavě modrou barvou. V roce 1926 se při poslední modernizaci pak možnost výběru laku karoserie vrátila, konkrétně srnčí šeď, fénixová hněď a jarní zeleň.

Vydělávali dělníci v Highland Parku a později i River Rouge tolik, že si mohli Model T koupit? Ano, mnozí tak skutečně učinili. Pět dolarů denně byla opravdu královská mzda, ale Henry Ford je na ni nelákal samoúčelně. Nebyl to lidumil, který by sociálně podporoval své zaměstnance a učinil z nich střední třídu, i když se to o něm tvrdí. Průmyslník přemýšlel ekonomicky a dal jim to, co si zasloužili. I práce na pásu byla před sto lety nebezpečná a tvrdá a navíc jednotvárná. Aby mu dělníci neutíkali jinam jako v začátcích, prostě jim plat takřka zdvojnásobil z již dost štědrých dvou a čtvrt dolaru. A měl k tomu ještě jeden důvod. V roce 1913 totiž propočty zjistil, že na rozjezd pásové výroby potřebuje neskutečných 52 tisíc lidí. Místo toho stávajícím 14 tisícům logicky zvedl mzdy, měli sice více práce, ale také nikdo nemusel draze školit problematické a nespolehlivé nováčky...

Ford byl bezesporu umíněný paličák a uměl se se společníky rozhádat, to o něm bylo známo už z časů Detroit Automobile Company, kterou po neshodách opustil a založil si vlastní automobilku konečně se svým jménem. Tvrdilo se dokonce, že byl dosti lakomý, dokonce do té míry, že posílal své agenty na skládky, smetiště, vrakoviště a do sběrných dvorů kvůli použitým, ale nepoškozeným dílům „Téček“. Chtěl je totiž uplatnit znovu při výrobě do nových aut. Údajně ale žádné nenašli, všechny byly rozbité a neopravitelné. Až na osu a čepy řízení, které vypadaly jako zbrusu nové. Místo toho, aby se dmul pýchou, jaké kvalitní díly používá, nakázal je vyrábět levněji. Náklady jsou důležitou věcí, ale tak šetřivý Ford skutečně nebyl, jedná se pouze o vtip a metaforu.

Vzhledem k tomu, že externí dodavatelé tempu jeho továrny nestíhali, pro tyto účely zakoupil v roce 1919 již zmíněné pozemky v River Rouge včetně tehdy funkční železnice a postavil na nich další komplex. Ten zahrnoval nejen nový závod, ale i doky, sklady koksu a železné rudy, vysoké pece a tehdy největší slévárnu na světě... Ford se prostě chtěl (a musel) spolehnout jen sám na sebe.

Aleš Dragoun
Diskuze (6)
26. 1. 2015 17:55
Niečo o tzv. japonskej čiernej ...
.. pre redaktorov. ;-)
[odkaz]
25. 1. 2015 11:52
Re: SLUŠELO BY SE DODAT :
Asi jsem jeden z mála, kdo ještě trochu slušně odpoví na tvé příspěvky, ale jak chceš, budeš samotář. >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] :no:
25. 1. 2015 11:20
Re: SLUŠELO BY SE DODAT :
měl ses přejmenovat hej? do ty doby ŽÁDNÝ KONTAKT >:-[]
25. 1. 2015 11:02
Re: SLUŠELO BY SE DODAT :
Kharle, uprav si tu stránku, vypadá to dost uboze, jako nějaká práce středoškoláka popř. prvotina webového samouka. Jinak líbí se mi tvoje pyramidy ze smajlíků.
25. 1. 2015 10:53
Re: SLUŠELO BY SE DODAT :
že:
TENHLEN KŘÁP [odkaz] STÁL NA ZAČÁTKU KONCE PRVNÍ VLNY ELEKTROMOBILŮ [odkaz] V USA A POSLAL DO MUZEA O DOST SKVĚLEJŠÍ ELEKTROMOBIL Detroit Electric (1907 - 1939) [odkaz]

ANO byla to podělaná ROPA [odkaz] která to šílenství nastartovala a která i MŮŽE ZA SOUČASNOU ZHOUBU LIDSTVA = RAKOVINU [odkaz]
>:-[]
>:-[] >:-[]
>:-[] >:-[] >:-[]
>:-[] >:-[] >:-[] >:-[]
>:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[]
>:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[]
>:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] >:-[] :no: