Moderní nešvar: Auta rostou, výhled se zhoršuje. Všimli jste si?
Auta nikdy nebyla technicky dokonalejší – plná senzorů, kamer a elektroniky. Jenže ta nejzákladnější věc, přímý výhled z kabiny, se v tichosti zhoršuje.
Nezávislé studie potvrzují, že moderní vozy mají výrazně větší slepé zóny než jejich předchůdci. U některých SUV je výhled vpřed až o 58 % horší než u vozů před dvaceti lety. Zvláště patrné je to u největších modelů.
Začalo to nevinně: vyšší posed, pocit bezpečí, robustní vzhled. Dnes ale tato estetika nese důsledky. Podle jedné z analýz vzrostla průměrná výška kapoty v Evropě od roku 2010 z 77 cm na 84 cm. U velkých SUV běžně přesahuje 90 cm. To už znamená, že dítě před autem je z místa řidiče zcela neviditelné. Kolmé a masivní čelo vozu navíc zvyšuje riziko vážných zranění chodců i při nižších rychlostech.
Ani pohled šikmo vpřed už není to, co býval. A-sloupky, které drží pevnost karoserie, kvůli nárazovým testům ztloustly na dvojnásobek. V kombinaci s vyššími boky a menšími okny vzniká z moderního auta dojem pevnosti – ovšem za cenu horšího přehledu o dění kolem auta. Řidič se cítí v bezpečí, ale zároveň vidí méně.
Normy nepomáhají
Evropská unie přitom léta usiluje o opak: chránit chodce a cyklisty. Program Euro NCAP dlouhodobě hodnotí i bezpečnost pro okolí vozu, tzv. pedestrian impact performance. Testuje, jak měkká je kapota, jak hluboko se může člověk zabořit při nárazu, nebo jaký tvar mají světla a hrana kapoty. Cílem je, aby při střetu auto člověka spíše „položilo“ na kapotu než srazilo pod kola.
Jenže tyto testy se zaměřují na tvar a pružnost povrchu, nikoli na celkovou výšku a objem vozu. A právě toho automobilky využívají: mohou splnit formální požadavky na měkké čelo, i když celá příď sedí o dvacet centimetrů výš než dřív. Výsledek? Papírově bezpečné auto, které v reálném světě zakrývá řidiči dítě před autem a při střetu působí větší silou.
Vzniká tak paradox – auta jsou stále bezpečnější pro posádku i podle tabulek, ale v reálném prostoru nebezpečnější pro všechny ostatní.
Řidič je stále nenahraditelný
Technologie to mají zachránit. Kamery, radary, senzory, 360° pohledy. Pomáhají, ale spíše jen lepí problém, který nastal. Jak poznamenal Bloomberg, dnešní řidič sleduje svět spíš přes displeje než přes sklo. Jenže nejspolehlivější výhled je pořád ten, který nepotřebuje software.
Odborníci z IIHS i Journal of Safety Research upozorňují, že pokud se trend SUVizace nezmění, přibude zranění chodců i cyklistů. Přitom řešení existují – tenčí kompozitní sloupky, nižší kapoty, větší zasklení. Není to technický problém, ale estetický a marketingový: automobilky prodávají pocit moci a bezpečí, i když reálně omezují rozhled.
Za posledních dvacet let se z aut staly pohyblivé pevnosti – bezpečné uvnitř, slepé navenek. Jestli se nic nezmění, budeme potřebovat ještě víc kamer, varovných tónů a červených ikon. Protože vidět z auta ven se pomalu stává luxusem.
Zdroje: IIHS, T&E, The Guardian
