Jak obce zpomalují řidiče: Radarové semafory a jiná překvapení

Semafor schopný vyhodnotit rychlost přijíždějícího vozidla a toho, kdo příliš spěchá, zdržet přepnutím na červenou, jsme poprvé viděli asi před deseti lety ve španělských horách. Tam Evropská unie postavila kvalitní silnice a s nimi i takovéto vymoženosti.

Chvíli nám tehdy trvalo, než jsme pochopili, jak funguje a proč nás na začátku každé vesnice vítá červená. Dnes už je známe také z Čech. Pokud pracují správně, jsou k řidiči i automobilu nejohleduplnější formou, jak legislativní omezení rychlosti podpořit nějakým fyzickým dopravním opatřením.

Až půl roku pěšky

Jízdu na červenou s nasupenou poznámkou „já se buzerovat nenechám“ si radši dobře rozmyslete. Pokud řidič nohu z plynu nesundá, má na kontě

jízdu na červenou se sazbou 2500 (v blokovém řízení až 5000 Kč) a pět trestných bodů. Jakmile totéž během jediného roku spáchá dvakrát a vícekrát, dostane zákaz řízení až na půl roku. Kontrolovat to může buď ukrytá policejní hlídka, nebo dokonce kamera namontovaná u semaforu.

V některých případech navíc není překročení rychlosti jedinou příčinou, proč se na semaforu může objevit červená. Leckdy je takový semafor kombinován s přechodem pro chodce, který si může zmáčknout tlačítko, či na základě signálu ze senzoru ve vozovce pouští auta z vedlejší silnice.

Třeba v Praze je systém nastaven trochu odlišně. „Zejména v nočních hodinách na světelných křižovatkách svítí červená, a když k nim auta přijíždějí předepsanou rychlostí, automaticky naskočí zelená. Jestliže jedou rychleji, musí zastavit na červenou a počkat, až zelená naskočí,“ tvrdí Tomáš Mrázek z Technické správy komunikací.

Mimochodem celkem na území metropole najdete 594 semaforů, z toho je centrálně z hlavní dopravní řídicí ústředny řízeno 283. To znamená, že policisté mohou dopravu usměrňovat (potažmo zpomalovat na ulicích, které k rychlé jízdě vybízejí) podle aktuální situace.

Mně to vadí!

Pokud máte dojem, že se přibližujete předepsanou rychlostí, a přesto vás červená zdrží, stěžujte si správci komunikace. „V Praze u nás na oddělení telematických systémů (tsk@tsk-praha.cz, 257 015 111 – poznámka redakce),“ říká Tomáš Mrázek. „Obecně na příslušný silniční správní úřad,“ končí Martin Novák z ministerstva dopravy. Na následujících řádcích se dočtete, jak jsme ohodnotili konkrétní opatření, která mají zpomalit dopravu.

Čtyři otázky pro Martina Nováka z Ministerstva dopravy ČR

1. Poslední dobou roste v obcích po celé ČR počet semaforů, které při překročení maximální rychlosti přijíždějícího vozidla přepnou na červenou. Kdo schvaluje použití těchto dopravních opatření?

Místní úpravu provozu, tím pádem i použití takzvaných zpomalovacích semaforů, stanoví na silnicích první třídy krajské úřady po předchozím vyjádření policie. Na silnicích druhé a třetí třídy a místních komunikacích zase obecní úřad obce s rozšířenou působností. Též k tomu potřebuje předchozí vyjádření policie.

2. Podléhá jejich výstavba a funkce nějaké kontrole? Třeba v Dobříši není semafor pro stromy do poslední chvíle vidět. A například v Dolních Břežanech zastavuje auta, co jedou rychleji než 42 km/h (je tam padesátka).

Vlastník pozemní komunikace je povinen pečovat o ni v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem k zákonu o pozemních komunikacích. Podle toho by měl činit i prohlídky, jejichž součástí je také zjištění správné funkce dopravního značení a jiných dopravních zařízení.

3. Kdo platí výstavbu těchto semaforů?

Vždy je to místní samospráva. Tyto semafory se nacházejí v intravilánu, proto to platí obec.

4. Jsou někde stanoveny maximální rozměry zpomalovacích prahů včetně několikametrových, přes něž vede třeba přechod? Vozidla, jejichž rozvor náprav je delší než tento práh (autobusy, nákladní vozy), často mají problém přes něj přejet.

Určují to technické podmínky, které schvaluje ministerstvo dopravy. Nejedná se však o závazný dokument, kterými by se museli projektanti řídit. V obecné rovině jsou však dodržovány.

Další zpomalovací opatření

Příčné prahy

Nejznámější opatření, které má řidiče v zájmu vlastního pohodlí a ochrany automobilu přinutit zpomalit. Jenže také nejkontroverznější. Leckdy z něj nakonec obyvatelé v okolí tak nadšeni nejsou, protože hlučnost a rázy při přejezdu se rozléhají do okolí. Podle nich kvůli tomu přejíždějící kamiony poškozují budovy v těsném okolí. „Retardéry zadržují vodu, která nám stříká na plot. Po přejetí nákladním autem se dům otřásá,“ stěžovali si například místní obyvatelé v obci Mlékojedy na Litoměřicku. Dokonce podepisovali petici. A výsledek? Obecní zastupitelstvo na konci června odhlasovalo demontáž prahů. Jenom v Praze podobných najdete asi 1500. „V průměru přibývá asi padesát prahů ročně. Záleží na tom, jak přicházejí požadavky od jednotlivých silničně-správních úřadů,“ říká Tomáš Mrázek z TSK. Ne všude samozřejmě shledávají řidiči umístění prahů jako účelné. Obecně prospěšná společnost Acta non verba dokonce napočítala hned sedm retardérů na 431 metrech pražské ulice Na Hřebenkách. Objevily se tam už koncem roku 2010, a přestože proti nim místní bojují, nezmizely dodnes. „Dokonce si na ně stěžuje i zdravotnická záchranná služba.

Už v únoru nám potvrdila, že ulice Na Hřebenkách je kvůli zpomalovačům zařazena do seznamu těch s obtížným průjezdem sanitních vozidel,“ prozrazuje Vojtěch Razima, ředitel obecně prospěšné společnosti. Navíc poukazuje na jejich přemrštěnou cenu 24 milionů korun. Starosta Prahy 5 byl zrovna minulý týden odvolán, jedním z uvedených důvodů byly stížnosti od obyvatel (kromě prahů i na betonové truhlíky na chodnících).

svetmotoru

Zvýšený přechod pro chodce

Někdy se používá zvýšení celého přechodu pro chodce nad úroveň vozovky. Běžné osobní auto jej přejede celkem snadno, ale problém mohou mít vozidla s rozvorem náprav delším, než je celý stavebně zvýšený přechod. Například autobusy zde snadno sednou na břicho. Mimochodem jejich provozovatelé si kvůli retardérům stěžují na praskání rámů svých vozidel. Kromě toho poukazují i na hrozící pád stojících pasažérů.

svetmotoru

Papírový policista

Na chvíli ubere možná ten, kdo tudy ještě nejel. Všem ostatním už bývá cedule s papírovým příslušníkem spíš pro smích, zejména když je po celé republice používán ten samý.

svetmotoru

Zúžený průjezd

Užší prostor obecně nutí řidiče ubrat plyn. Prostřední ostrůvky na přechodech, které se v poslední době rychle rozmáhají, mají za cíl:

1. Umožnit chodci přecházet nadvakrát, tedy počkat v prostředku.

2. Znemožnit vozidlu manévrovat. Řidič je tak nucen skutečně zastavit, místo aby chodce již vstoupivšího do vozovky jen objel třeba protisměrem, kde je zrovna volno.

Tvůrci těchto opatření však zapomínají na důležitý filozofický aspekt. Auto neřídí robot, ale člověk, který je omylný. Neměl by, ale může chodce přehlédnout – tedy spatřit až tehdy, kdy již nestihne zastavit. A pokud mu dopravní řešení v místě neumožní manévr stranou, je výsledkem větší riziko, paradoxně zejména pro chodce.

svetmotoru

Autoři: Martin Vaculík, Svět motorů, Petr Slováček, Svět motorů