Krok za kulisy závodního týmu: Odkud se řídí strategie

V mobilní garáži je šrumec, přestože do startu 24 hodin Le Mans chybí ještě půl dne. Většina součástek monopostu tu má hned několik dvojníků. „Třeba tuhle náhradní převodovku jsme schopni během závodu vyměnit za devět minut,“ ukazuje nám John Litjens z týmu Toyota Racing, který

vybojoval na letošním ročníku druhé místo v absolutním pořadí a s nímž jsme na slavném okruhu strávili několik desítek hodin.

Vyšší úroveň než F1

V garáži nejvíc kmitají mechanici. Žádný div. Díky zastávkám v boxech, kterých je během čtyřiadvacetihodinového závodu na třicet, jsou často na očích i divákům.

To Mathieu Le Nail je nenápadný. Teď, když zbývají do startu čtyři hodiny, se sklání v rohu garáže nad obrazovkou. Traťový inženýr a zároveň konstruktér závodního speciálu TS030 Hybrid protáčí své schopnosti na okruhu v Le Mans už od začátku června, kdy se tu začal tým Toyoty Racing připravovat.

Než přišel k Toyotě, pracoval v F1. „Le Mans je něco zcela jiného. Ve formuli jde hlavně o rychlost, aerodynamiku, strategie v ní závisí na výkonu vozu. Ve vytrvalostních soutěžích řeším mnohem více aspektů a z pohledu použitých systémů má vyšší úroveň než F1,“ srovnává Le Nail.

Vytrvalostní podnik v Le Mans je úplně jinou ligou než ostatní závody. Ty – ač slavné – vypadají ve srovnání s 24 hodinami jako sprinty na krátkou trať.

Tak třeba nastavení auta. To, co stojí před námi, už je připravené na závod a od předchozí se pro čtvrteční kvalifikaci liší. V ní šlo jen o rychlost na jedno kolo. „Pak už ale neusilujeme o absolutní jízdní výkony, ale efektivitu po celých čtyřiadvacet hodin,“ říká traťový inženýr.

Životně důležitá ústrojí

Slavné zelené hodiny nad startovním roštem ukazují tři odpoledne – závod v Le Mans začíná.

Co to znamená pro muže v boxech? „Na žádnou konkrétní situaci se nesmí reagovat přehnaně,“ vysvětluje Le Nail.

Závod tráví stejně jako jeho kolega Jean-Philippe Pélaprat, s nímž se dělí v péči o druhý vůz, na boxové zídce – takzvané pit wall. „Tam mám celkový přehled o telemetrii. Snažím se omezit počet obrazovek, abych se mohl soustředit na nejdůležitější prvky i výkonové parametry, které umožňují kontrolovat vývoj stavu vozu od pneumatik po opotřebení brzd,“ přibližuje.

Má to vědět pilot?

I když všichni vědí, co znamená jet 24 hodin, letos se do závodu pouštějí jezdci zhurta hned od prvního okruhu. Monoposty hlavních konkurentů Audi a Toyoty kolikrát škrtají kolo na kolo a tribuny šílí. Vášně na trati jsou v jednom ohni.

„Samotný tým se ale musí chovat úplně jinak. Mají-li všichni vydržet do nedělní třetí hodiny odpoledne, nesmí se přebudit hned na začátku. Základ je zůstat v klidu a zachovat si ledovou mysl,“ podotýká Le Nail.

Hodiny utíkají, týmy bez úhony přečkaly noční část závodu a diváci na tribunách se pozvolna probírají. V boxech je ale živo pořád, ať je ráno nebo noc.

„Jak se jízda blíží ke konci, nejsem samozřejmě jediný, kdo kontroluje data. Mám k ruce další techniky, když si potřebuji odpočinout. S Jean-Philippem máme dobrou informační základnu, kterou můžeme využít k rozhodování,“ rozebírá.

A že je věcí k rozhodování pořád spousta: „Kdy a jaké pneumatiky nasadit? Jak se mění teplota povrchu trati? Kolik paliva máme natankovat? Změní

to něco? Co dělají ostatní týmy? Měl by to pilot vědět?“

Stříbrná odměna

Sdílení informací mezi piloty, inženýrem a mechaniky je až do konce závodu naprosto zásadní.

To v Le Mans ostatně příkladně dokazují poslední desítky minut, kdy rychle se střídající déšť a slunce zvyšují nástrahy. Jedna ze dvou toyot pilotovaná Nicolasem Lapierrem uprostřed souboje o třetí pozici to odnáší nárazem do bariéry. Na trať se ale po opravě v boxech vrací a končí čtvrtá. Tým totiž silně poškozený předek včetně zavěšení kol zvládne opravit během třiceti minut, což díky velkému náskoku z času před nehodou stačí.

Druhý monopost udrží tým v dobré kondici až do úplného konce a vůz s posádkou Davidson, Buemi a Sarrazin se může obejmout se svým inženýrem. Z šestapadesáti aut na startu dojíždí druhý. Právě tak posádka vyrovnala nejlepší umístění Toyoty na Le Mans v dějinách.

A za rok se mohou všichni pustit do výzvy poslední. Neporazit tak jako letos jen dva, ale rovnou všechny tři vozy Audi.

• 24 milionů diváků - Tolik lidí sledovalo závod na Eurosportu. Klání přitom vysílaly i jiné televize. A třeba šest milionů jich sedělo u webové.

• 245 000 fanoušků - Tolik diváků přišlo přímo na závodiště v Le Mans.

• 9377 km - Tolik kilometrů urazily obě toyoty v závodě. Celkově čtvrtá 4648 km, stříbrná 4729, vítězné audi 4743 km.

• 4750 litrů - Přibližně tolik paliva spotřebovaly oba japonské hybridy v závodě.

• 400 gum - Zhruba tolik plášťů zničily dvě toyoty během závodního týdne.