V Česku lidé chtějí benzin, na Slovensku naftu. Ale co třeba barva či stáří ojetin?
Ačkoliv se trh ojetin v Česku v mnohém podobá tomu slovenskému, preference kupujících jsou překvapivě odlišné. A není to jen v preferenci paliva.
Jak si stojí trh ojetých automobilů v české kotlině a na Slovensku? Nejprve cenové srovnání. Jak vyplývá ze zjištění společnosti Cebia, velké rozdíly v cenách ojetin nejsou. Zatímco na Slovensku se v letošním roce ojetá auta prodávala v průměru za 11.600 euro, tedy v přepočtu 290.000 korun, průměrná cena ojetiny v Česku činí v letošním roce 294.000 korun. Tedy o pouhé 4000 korun více. Mimo jiné to znamená, že koupí ojetiny na Slovensku si mnoho nepomůžete, jakkoliv samozřejmě existují výjimky.
Zajímavá je také skladba vozidel. Ačkoliv je Slovensko chudší než Česká republika, prodává se tam více luxusních vozidel. V první desítce tak najdete třeba Audi A6 nebo BMW řady 3 a 5. Jak uvádí Cebia, v Česku se zmíněné modely coby ojetiny umístily až ve druhé desítce.
Škoda kontra prémie
Patrně nikoho moc nepřekvapí, že českému trhu dominují vozy značky Škoda. Jen modely z první desítky zahrnují značných 23,20 procent trhu. Naproti tomu na Slovensku je jen 13,25 procent. Slováci holt Škodu vnímají jinak.
V obou zemích se do první desítky dostala octavia, coby nejprodávanější ojetá škodovka u nás i u našich východních sousedů. V Česku má podíl na trhu 9,67 procent, kdežto na Slovensku je to výrazně méně jen 6,27 procent. Dalšími škodovkami, které se v obou zemích probojovaly do „top ten“ jsou fabia, superb a kodiaq. České republice je to ještě karoq a scala. V první desítce jsou dále vozy Volkswagen Golf a Passat, a v Česku také Ford Focus a Hyundai i30.
Vzhledem k tomu, že se Kia Ceed vyrábí v Žilině, je na Slovensku mnohem populárnější než u nás. Na Slovensku první desítku uzavírají prémiové značky Audi a BMW. Zajímavá je rozdílná diverzifikace ojetin. Zatímco v ČR pokrývají modely z první desítky celých 31,97 procent trhu, na Slovensku je to jen 24,95 procent.
Podobné je i průměrné stáří prodávaných ojetých vozidel, které v Česku dosahuje 9,99 let, zatímco na Slovensku 9,91 let, což představuje rozdíl jen necelý měsíc. Významný rozdíl není ani ve stáří vozů v závislosti na palivu, které používají pro svůj pohon. Benzínové modely vykazují průměrné stáří 10,29 let v ČR a 10,09 let na Slovensku, jen o málo starší jsou naftové modely (10,22 let v ČR, 10,25 let v SR). Elektroauta jsou o necelý půlrok starší v České republice (4,89 let versus 4,42 let), hybridy vykazují v obou zemích podobné stáří (ČR 5,03 let vs. SR 5,08 let).
Dojem kontra realita
Na Slovensko, přesněji do Žiliny občas jezdím, jelikož tam mám příbuzné. Vždycky mě překvapí stáří tamějšího vozového parku. Až si občas říkám, zda jsem neocitnul v první dekádě 20. století s přesahem do pozdních 90. let.
S uvedeným čistě subjektivním dojmem ale příliš nekoresponduje skutečnost, že dle zjištění Cebie se na Slovensko dovážejí mladší ojetiny než do Česka. Jinak řečeno, tamní vozový park teoreticky mládne, kdežto v české kotlině spíše stárne.
A tady jsou přesná čísla. V případě České republiky bylo 49,30 % vozů starších 10 let, tedy prakticky každé druhé. Na Slovensku byla situace výrazně lepší, kdy takové stáří vykazovalo „jen“ 30,63 % vozidel, tedy jen téměř každé třetí. Obrovský rozdíl nastává ve věkové kategorii nad 15 let, kdy v Česku tvoří taková auta 23,51 % letošních dovozů, zatímco na Slovensku jen 14,34 %. Naopak u ojetých aut do 5 let vede výrazně náš východní soused (23,35 % ČR vs. 41,60 % SR).
„Hlavním důvodem, proč se na Slovensko dovážejí mladší a dražší vozy, je registrační poplatek při první registraci vozu na Slovensku, a tedy i při registraci dovozeného ojetého vozu ze zahraničí. Výše tohoto poplatku je odstupňovaná podle objemu motoru a ekologičnosti provozu vozidla. Registrační poplatek zapříčiňuje nižší počet dovážených ojetin na slovenský trh a omezil i stáří vozů, neboť dovoz starších vozů se pak stává nevýhodný,“ vysvětluje Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia.
Na Slovensko se však dováží méně ojetin na počet obyvatel než do České republiky. Trh ojetin tak na Slovensku představuje dvě pětiny. Nejčastěji dováženou značkou je v obou zemích Škoda a Volkswagen. Třetí příčka patří v tuzemsku Fordu, na Slovensku kupodivu Audi. Pětici nejčastěji dovážených značek uzavírá v obou zemích BMW a Mercedes-Benz. Jinak řečeno, na Slovensku jsou v první pětce hned tři prémiovky, v Česku pouze dvě.
Výběr kontra rychlost
Na větším českém trhu trvá déle, než se vozidla prodají. V průměru se u prodejce auto letos ohřeje 70 dní, zatímco na Slovensku o 12 dní méně. Menší výběr nutí slovenské kupující vybírat si vozy rychleji. Z hlediska najetých kilometrů vykazují vozidla na českém trhu nájezd menší o 9000 km, průměrná hodnota ujetých km na počitadle činí 145.000 km.
„Vzhledem k prakticky stejnému stáří to ukazuje na to, že v České republice se častěji prodávají auta se stočeným tachometrem. V rámci těch, co si u nás prověřují zákazníci, mají v Česku stočený tachometr tři auta z deseti, zatímco na Slovensku je to zhruba polovina (do 18 %),“ říká Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia a dále vysvětluje, že čeští kupující jsou více analytičtí a více si potrpí nejen na cenu, ale i na nízký počet najetých kilometrů, což nahrává podvodníkům, kteří tachometry stáčejí. Slovenští kupující hodnotí častěji vůz komplexně. Průměrný počet najetých kilometrů přesto v obou zemích meziročně poklesl.
Paliva i barvy
Rozdílné preference kupujících ojetin v Česku a na Slovensku dokazují také paliva. Na Slovensku se výrazně více prodávají vozidla se vznětovými motory, tedy na naftu. Tvoří zde 56,02 % trhu, zatímco v České republice klesl jejich podíl na 46,53 % a první místo zde už zaujímají benzínová vozidla (47,13 %), kterých je na Slovensku podstatně méně, a sice 37,18 %. U našich východních sousedů se prodává v poměru k trhu více elektromobilů i hybridů, ale rozdíl není tolik markantní.
Naopak významný rozdíl je v podílu vozidel na trhu ojetin po prvním majiteli, kdy je v Česku u mnohem více aut deklarováno, že měla dosud jen jednoho vlastníka (44,17 % ČR oproti 31,78 % SR). Bohužel v obou případech se ve velké míře jedná o klamnou informaci ve snaze zvýšit šance na rychlý prodej vozidla za vyšší cenu. Na Slovensku se však kupodivu s informací o prvním majiteli podvádělo o polovinu méně často než v České republice. Skutečný podíl vozidel po prvním majiteli dosahuje přibližně 16 %.
Rozdíly panují i v tom, jaký je výběr vozidel v závislosti na jejich barvě. Na Slovensku je v poměru k trhu více bílých, černých a hnědých aut, zatímco v Česku zaujímají větší procento trhu auta šedivá a stříbrná, a dále modrá, červená či zelená.
Zdroj: tisková zpráva společnosti Cebia, Foto: archiv Světa motorů
