Mercedes-Benz Arocs: Pomocná hydraulika

V minulém článku jsme popsali naše zkušenosti s turbo-retardérem-spojkou, která dovolovala s plně naloženým čtyřnápravovým vozem manévrovat v prudkém stoupání, aniž by došlo k opotřebení třecí spojky. Tentokrát se zaměříme na druhou novou vychytávku pro model Arocs, kterou je hydraulický pohon předních kol. Největší význam má u tahače sklopných návěsů, protože jde o příležitostnou trakci.

Proč hydraulika?

Nebyl by jednodušší připojitelný či stálý pohon všech kol místo hydraulické novinky? Najít jasnou odpověď vzhledem k požadavkům na trakci pomůže srovnání hmotností a spotřeby. Samotný Hydraulic Auxiliary Drive (HAD) přidává podvozku Arocsu čtyři metrické centy. Pokud bychom místo lehčí dvanáctistupňové převodovky G 211-12 volily robustnější G 230-12, je třeba počítat s dalšími 75 kg. Klasický přiřaditelný pohon předních kol přidává

ve srovnání s HAD dalších 350 kg. Pokud by dopravce potřeboval trvalý pohon přední nápravy, zvýší se pohotovostní hmotnost vozidla o dalších 150 kg. Mezi HAD a trvalým pohonem tedy ční obrovský rozdíl půl tuny. Je to u HAD dáno absencí rozdělovací převodovky, rozvodovky s diferenciálem, spojovací hřídele a vyztužení rámu.

Snadná práce

Po usednutí za volant tahače Arocs jsme hledali ovladač, kterým lze hydraulický pohon předních kol připojit. Výrobce zvolil jednoduché tlačítko pod ovládáním klimatizace. Vydali jsme se tedy do terénu s návěsovou soupravou, abychom přídavný pohon předních kol prověřili.

Na rovině nebylo co řešit, zadní pneumatiky stačily na rovině pro pohyb po rozměklém bahýnku kamenolomu. Vydali jsme se tedy do stoupání, přičemž kvůli prokluzování zadních kol tahače došlo k zastavení soupravy. Nemělo cenu uzavírat diferenciál zadní nápravy, protože povrch nezpevněné cesty byl homogenní pod oběma koly. Zmáčkli jsme tedy tlačítko přídavného pohonu a přidali plyn. Naložená souprava začala pomalu zrychlovat, až jsme se v Power módu automatizované převodovky Powershift 3 dostali na čtyřku.

Vypnutím tlačítka HAD jsme chtěli bezprostředně poznat rozdíl trakce. Nastal okamžitý prokluz zadních kol a úbytek rychlosti. Zareagovali jsme opětovným stiskem tlačítka a aktivace pohonu předních kol nastala téměř současně. To nás překvapilo, protože jsme očekávali časovou prodlevu nutnou k natlakování oleje až na téměř neuvěřitelných 45 MPa. Později jsme se dozvěděli, že do rychlosti 60 km/h je hydraulický systém natlakován na maximálně 3 MPa, aby písty hydraulických motorů v předních kolech byly připravené k práci.

Do 25 km/h

Na konci prudkého stoupání následovala prudká zatáčka vlevo. Tahač již byl na rovině, ale návěs ještě „visel“ dolů. To nemůžeme dát, napadlo nás při představě drsného zalomení soupravy a kluzkého bláta pod koly.

Po zalomení soupravy se pravé zadní kolo dostalo do prokluzu a došlo k zastavení. Zapnuli jsme tedy HAD a souprava se s cukáním dostala do pohybu. Posunovali jsme se decimetr po decimetru, přičemž zadní i přední kola se dostávala střídavě do záběru a prokluzu. To není možné, vyhrklo z nás, když jsme prudký ohyb šťastně dokončili a vydali se po přímé cestě dál. Ještě jsme měli v záloze uzávěrku zadního diferenciálu, ale v prudkém ohybu jsme ji navzdory kluzkému podloží nechtěli trápit. Po otevření oken kabiny jsme slyšeli hukot ventilátoru, který má na starosti chlazení tlakového oleje. Mercedes- Benz zvolil dvacetikilowattový chladič, aby měl dostatečnou rezervu i pro několikaminutový plný záběr předních kol. Na každé z nich jde díky hydraulickému motoru v náboji maximálně 40 kW, což v součtu znamená velmi slušných 80 kW. Po rozjetí k třicítce ikona pohonu předních kol změnila barvu a došlo za kabinou k odfouknutí. Když jsme se podivili, instruktor to komentoval, že došlo k vypuštění vysokotlakého okruhu oleje do zásobníku, aby olej v kolech nezpůsoboval odpor a nezvyšoval spotřebu paliva.

Naftové poměry

Srovnáme-li nároky na palivo u hydraulického přídavného pohonu předních kol a klasického připojitelného s kloubovým spojením, činí dle výrobce rozdíl šest procent v neprospěch konvenčního připojitelného pohonu předních kol. Úvaha směřující k trvalému pohonu všech přidává na palivu další cca dvě procenta. Z hlediska hmotnosti i spotřeby paliva tedy vychází HAD výrazně výhodněji než konvenční pohon „železem“. Hydraulický pohon má samozřejmě limitovaný výkon, zatímco konvenční je schopen díky uzávěrkám přenést na jediné kolo téměř všechen točivý moment motoru. Proto také Mercedes-Benz prezentoval HAD jako příležitostný, což se velmi dobře ukázalo na tahači sklopného návěsu. Tyto soupravy zajíždění pro materiál na stavbu, ale většinu trasy projedou po silnici. Zde se významněji než na stavbě uplatňuje nižší hmotnost a menší třecí ztráty HAD ve srovnání s konvenčním pohonem předních kol. Během jízdy tahačem jsme si v prudkém oblouku všimli ještě jedné výhody hydraulického systému – natočení předních kol nebylo omezeno 45 stupni jako u konvenčního pohonu.