Ojetý Citroën C4 (1. generace): Francouz, co moc nekouše

Když se v roce 2004 objevila první generace C4 jakožto náhražka za velmi konzervativní xsaru, ihned zaujala nezvyklým řešením interiéru a také originálním designem od Itala Donata Coco, který poté přešel kreslit k Ferrari. Zejména třídveřová verze, která ztvárněním zádi s rozděleným oknem připomenula starší Mazdu 323C, dokázala rozdělit zájemce na dva tábory. A to později na některé evropské trhy přijel i sedan s nezvyklými proporcemi a tvarováním protáhle zádi.

Varianta, která původně vznikla pro čínský trh, kde se jmenuje C-Triomphe, se pro Evropu vyráběla v Argentině, na rozdíl od zbylých dvou verzí, jež do světa mířily z Francie. Ještě více se to ale dařilo interiéru, kde se objevil volant s pevným středem, který se netočil spolu s věncem. K tomu vysoko uprostřed na palubní desce umístěný digitální palubní štít, digitální otáčkoměr nad volantem a další kontrolky přímo na jeho středu. Trochu podivná směs v duchu tradičně experimentujícího Citroënu, který si vždy potrpěl na podivné volanty.

TEST Citroen C4 1,6i - skromná superstar

Technika už tak netradiční není. Na platformě Peugeotu 307 vznikl relativně jednoduchý vůz, který se obejde bez hydropneumatického odpružení a v základu využívá motory z postarší řady TU. Francouzi se však pokusili do nižší střední třídy přinést také nezvykle vyspělou výbavu. V nejvyšších výbavách se tak objevily funkce jako hlídání opuštění jízdního pruhu, světlomety otáčející se v zatáčkách, airbag tvarovaný pro optimální zachycení řidiče či dávkovač parfému v klimatizačním systému. V českých zemích se ale nakonec stejně prodalo více kousků se základní výbavou, které si o těchto funkcích mohou nechat jen zdát.