Opel GTC Genéve - příprava na elitní duel

Tu a tam se jednomu povede nečekaný únik - "bleskonoši" například vypálili "dvěma véčkům" rybník se Zafirou, VW přichází s odpovědí teprve po třech letech. Většinou se ale jedná o vyrovnané duely s poněkud monotónními výsledky - Opel zpravidla obsazuje stříbrnou příčku...

Budeme-li brát soupeřící dvojici Astra/Kadett vs. Golf jako jeden celek, pak lze od samých počátků vypozorovat, že každá další generace má vždy o jeden rok kratší život. Golf se zrodil v roce 1974, jeho druhá generace už přišla v doprovodu Kadettu E, abonenta titulu Vůz roku, o devět let později. Zejména za této epochy byl Kadett s designem podstatně dál, nabízel již tehdy celou škálu karosářských variant včetně kultovního kombíku Caravan a v provedení GSi 16V ukazoval tehdejšímu GTíčku záda. Wolfsburg opět odpověděl pouze nepříliš úspěšnou Jettou, jinak se na běhu věcí nic nezměnilo, VW udržel náskok. Na přelomový rok 1991 se v Rüsselsheimu pečlivě vyzbrojili - pro novou Astru připravili širokou škálu motorů vč. řady čtyřventilových, provedení GSi bylo vypipláno do značně elektrizující podoby a největší péče byla oprávněně věnována vyváženému Caravanu. Golf III však opět uklouzl, zejména pro svůj tentokrát aktuální design a nabídku kvalitních vznětových motorů, z nichž zejména pokrokové TDI si získalo masovou oblibu. V roce 1995 také konečně povolal do zbraně kombi, byť poněkud tuctového vzhledu. Další obměna přišla již po sedmi letech, v roce 1998 se začal odsypávat písek v hodinách aktuálních generací obou soků.

Pokud se nic zásadního nezmění na dosavadní matematice obnovy modelů, tak nás od seznámení s podobou nové Astry nedělí roky, ale měsíce. Za této situace Opel představil jakoby nic na Ženevském autosalónu studii GTC Geneve, kontaktující nižší střední třídu. Přímo se tedy vnucuje myšlenka, že se jedná o poslední šanci poslechnout si Vox Populi a doladit detaily nové Astry před zahájením sériové výroby.

Opel GTC Genéve dostala podobu atraktivního nízkého kupé, definitivně se rozcházejícího s kolmými a vodorovnými liniemi aktuálního modelu, přesto jsou si oba vozy nového opelovského dramatického stylingu podobné. Obecenstvo již mělo příležitost posoudit míru jeho působivosti při uvedení nekompromisního Speedsteru, který je novince nejpodobnější, při setkávání s novou Vectrou a trochu vzdáleně i při pohledu na některého z nadopovaných koníků stáje OPC. Silueta je nejzajímavější, kombinuje mistrným způsobem několik stylů a každému se ukáže způsobem jemu nejbližším. Lze v ní spatřit kočkovitou šelmu napruženou ke smrtícímu skoku, zároveň třeba průřez sekyrou, roztínající vzduch. Anebo stíhačku s kokpitem, tomu by zase odpovídalo "falešné" kapkovité prosklení ve stylu Audi TT. Díky němu a střeše pouhé 1352 mm nad zemí, jistě níže než u případného produkčního hatchbacku, v neposlední řadě i po pohledu na rychle stoupající prolis působí GTC jako něco velmi rychlého i v případě, že zrovna stojí. Velká světla, zasahující hluboko do boku, šípovitá maska i obří kola 245/40 R19 pak auto opticky zmenšují. Jedinečné při pohledu zvenku i zevnitř je kupé díky celoskleněné střeše, tvořící nedílný celek s čelním sklem.

Příď u každého návrhu vyjadřuje duši celého díla, zde je tomu nejinak. Tvůrci si neodpustili obligátní úsměv ve spojleru, zde nevídaně jednoznačný. O dnes tolik potřebnou originalitu se stará hrana, dělící "obličej" na dvě poloviny a vytvářející zajímavé efekty s lomem světla. Vodorovná lamela zušlechťuje nejen masku, ale i nasávací otvory vzduchu k brzdám kolem mlhovek. Mistrovsky byly zakomponovány začátky všech tří bočních prolisů i čistě tvarované třírozměrné moduly světlometů.

Opačný konec je vysokou školou stylu. Každá horizontální linie má své přesně vymezené místo, jinak by vysoká záď působila těžkopádně. Opakuje se zde vertikální hrana, úsměv, tentokrát ve dvojím provedení a detailně vkomponované světelné celky. Samy o sobě jsou efektní, zejména svým stříbřitým dezénem, efekt se však ještě eskaluje po rozsvícení - jsou totiž složeny z množství diod, vytvářejících rovnoměrnou intenzivně svítící plochu. Neobvykle působí konkávní nárazníky. Poslední kapku chuťové kompozice na labužníkově jazyku obstarají přídavná brzdová světla, evokující proudový motor stíhačky se zapnutou forsáží.

Vnitřek souzní s dnešním pojetím komfortu, kdyby v nezměněné podobě byl od zítřka k mání v autosalónech, tak vyvolá pochvalné mručení, nikoliv šok. Vršek a povrch volantu je kvůli snížení odlesků vyveden v matném plastu, v místech se snížených rizikem odrazu slunečních paprsků přišla ke slovu nápadná béžovo-hnědá kombinace. Palubní deska je značně skloněna, řidičovy ruce si najdou pohodlnou polohu stejně jako v bojovém letadle. Středová konzole a horizontální dělicí lišta mají leštěný povrch a dodávají punc řádu a uklizenosti. Rozmístění ovladačů nese charakteristickou značkovou snahu po estetickém uspořádaní, i za cenu snížení přehlednosti. Modul sloupku řízení i s páčkovými přepínači vypadá blízce sériové výrobě, přístrojová deska je pak stíněna stříškou á la záďová křidélka na trupu letadla, vyvracející jakékoliv pochybnosti o nedostatku tvůrčí invence. Sedadla se chlubí svou anatomičností a dvěma různými povrchy zdůrazňují svou velikost i dořešenost. Řadící páka ve své klasické podobě zmizela v zapomnění, vzhledem ke skouposti továrních informací se lze jen dohadovat, že její funkci bude suplovat zvláštně tvarovaný modul, zabírající její tradiční místo.

Opel vždy zaměstnával vynikající designéry a nejnovější kreace to jen potvrzuje. Jestli se potvrdí domněnka, že máme co do činění s nástupcem Astry, tak nový Golf to bude mít velice těžké, zvláště pokud se neoprostí od vzhledové sterility, kterou trpí většina aktuálních wolfsburských novinek.