Opěvovaný systém dnes dělá z velkých SUV kompakty. Představil se už před 35 lety
Snaha o zlepšení agility v nízkých rychlostech a zároveň stability v těch vysokých při průjezdu zatáčkou velmi zaměstnávala inženýry v 80. letech. Výsledkem snah se stal systém řízení všech kol, který se poprvé představil před 35 lety.
Navzdory nastupující technice ale zůstává základní myšlenka 4WS pořád stejná. A sice, že v malých rychlostech se zadní kola natáčejí ve směru opačném než ta přední, zatímco při vyšších rychlostech naopak současně. Smyslem prvně uvedeného je zlepšit manévrovatelnost vozidla v nízkých rychlostech (zmenšit průměr otáčení). Naproti tomu ve vyšších rychlostech vstupuje „do hry“ snaha o dosažení potřebné stability, v níž auto projíždí zatáčku po podobné trajektorii, po jaké se pohybuje po mořském dně krab.
Pro stavební stroje i armádu
Honda Prelude třetí generace sice nabídla aktivní řízení všech kol jako první, avšak pouze v celosvětovém měřítku. Už o dva roky dříve, tedy v roce 1985, přišel Nissan se systémem řízení všech kol HICAS (High Capacity Actively Controlled Suspension) u kupé Skyline, které bylo ovšem dostupné pouze na domácím, tedy japonském trhu.
Myšlenka nabídnout aktivní řízení všemi koly je však ještě mnohem starší a spadá někam do 30. let minulého století. K praktickému využití došlo v průběhu druhé světové války, odkud se to posléze dostalo také do civilního sektoru. U strojů určených k práci na stavbě, v lesích či na poli bylo třeba zajistit co nejlepší manévrovatelnost a to aktivní řízení všemi koly dokázalo splnit. Pochopitelně v těchto aplikacích se používalo výhradně řešení se zadními koly natáčenými v opačném smyslu než kola přední.
Tento článek je součástí balíčku AUTO+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
