Peugeot 107 1.4 HDi - Trpaslík nákladní

Jakkoli se muže zdát na první pohled trochu absurditou, že malé osobní autíčko má fungovat jako „nákladní", ve skutečnosti je to navýsost logické. Stačí si představit jen pro příklad jeho využití ve službách, jichž u nás raketově přibývá - při expresním rozvozu pizzy či jiných hotových jídel, ale i jako dopravní prostředek messengera, či distributora drobného zboží z internetového obchodu atd. Příležitostí k uplatnění má skutečně více než dost. Žlutý střízlík příjemně překvapil již na pouhý pohled. Produkt významné automobilky sídlící na českém území má rozhodne zdařilý design, který se líbí drtivé většině žen (moje přítelkyně jej označila za „mile úsměvný“), ale při podrobnějším zkoumání pozitivně zaujme i esteticky hodnotnými detaily. To vše ještě podtrhuje velmi dobré renomé značky v českém motoristickém prostředí a především cena, která u nás hraje větší roli, než v jiných evropských zemích.

Necelých 300 000 Kč

Jenže co do ceny jsme poněkud sáhli vedle, protože jsme pro test zvolili verzi poháněnou přeplňovaným vznětovým agregátem, který je z palety motoru nabízených výrobcem pro radu 107 nejdražší (presto jej lze pořídit za částku menší než 300 000 Kč a to dokonce včetně DPH!). Vycházeli jsme však z toho, že právě takový typ by pravděpodobně zvolil ten, kdo hodlá peugeotek využívat jako užitkové vozítko. „Turbodiesel“ je provozně velmi úsporný, má dlouhou životnost a minimální servisní nároky. Podobně je ekonomicky méně výhodná naše volba pětidveřového provedení, protože třídveřová je levnější. Jenže do městského provozu podstatně nevýhodnější. V této souvislosti nutno zvlášť důrazně dodat, že tím trochu zkreslujeme realitu. Dovozce značky Peugeot totiž zatím nabízí užitkovou verzi s typovým označením Peugeot 107 XA pouze ve třídveřovém dvoumístném (!) provedení a navíc také pouze se zážehovým motorem 1.0, takže naše hodnocení se vztahuje k nepatrně odlišnému typu.

Peníze až první

Když se podíváme na rozpočet při pořizování Peugeotu 107 XA, rychle uznáme, že za málo peněz je tu hodně muziky. Třídveřový s motorem 1.0 l a v základním provedení stojí 213 900 korun, když standardem je airbag řidiče i spolujezdce, ABS i elektronické rozdělování brzdné síly; pyrotechnické předpínače bezpečnostních pásů, čtrnáctipalcová ocelová kola, plnohodnotné náhradní kolo, stírač zadního skla, výškově nastavitelné opěrky hlavy, nárazníky v barvě karoserie a předpisová přepážka. Za příplatek si lze pořídit některé zbytečnosti (jako například metalický lak či posilovač řízení), nebo doplňky užitečné (různé typy dalších airbagů).

Peugeot však přináší potenciálnímu zájemci mnohá další, často málo známá pozitiva. Například až překvapivě dobré výsledky v bezpečnostním testu NCAP (čtyři hvězdičky za čelní i boční náraz), což je hodno úcty. Na první pohled také oceníme fakt, že tvůrci karoserie využili maximalizovaného rozvoru náprav i rozchodu kol. Přesto je jedním z nejmenších vozidel na trhu. Přitom však co do šířky je jen o 16 mm užší, než Škoda Fabia. Nečekaně velkorysý prostor ve vozidle se opírá o značnou výšku karoserie, která však na pohled nijak nevyčnívá, rozhodně není nijak markantní. To je jen jeden z dalších důkazů skvělé práce designérů, kterým nutno vyslovit ještě jednou uznání za vyvážený a velmi pohledný výsledek jejich práce s nepřehlédnutelným francouzským šarmem. Zaoblené linie, kratičká kapota motoru, trošičku méně obvyklý jediný stírač zavěšený na paralelogramu či zaoblená záď evokující erotické myšlenky, která jakoby ztratila zadní sloupky a jejíž výklopnou stěnu tvoří pouze zadní okno, tvoří v konečném souhrnu velmi atraktivní celek.

Láce v zrcadle

Pohledná zaoblení pokračují samozřejmě také v interiéru. Výtvarné i technické a materiálové zpracování přístrojového panelu či výplní dveří volené s ohledem na úsporu výrobních nákladů nepostrádá vkus, nápaditost a svižný dynamický výsledný dojem. Volant lze podobně jako u mnoha násobně dražších vozidel seřizovat pouze výškově, což ale bohatě stačí i při seřizování polohy pro řidiče (včetně nadprůměrně vysokého). Podstatně méně příjemné jsou však občasné reflexy lesku přístrojového panelu odražené na předním skle při jízdě proti silnému zdroji světla (zvlášť nepříjemné je vycházející slunce).

Peugeot 107 nemůže překvapit (natož snad dokonce negativně!) uplatněním mnoha nepřehlédnutelně úsporných technických řešení. Například zasklení zadních dveří, které není spouštěcí, ale jen výklopné (což je samozřejmě lepší než pevné zasklení, které není zase ani v současnosti až tak výjimečné), krycí deska zavazadlového prostoru zavěšená na jediné šňůrce, nekryté části karosářského plechu v interiéru a některé další detaily. To vše ale nikoli na úkor dílenského zpracování, které je na velmi dobré úrovni. Trocha rezonance ozývající se při razantnějším zavření dveří nebo nekryté šrouby nepřehlédnutelné po otevření zadních dveří jíž představují možná trochu zbytečné zdůraznění jednoduchosti. Včetně zmíněného použití levně působících plastů, které však peugeota ve srovnání s konkurencí nijak nedegraduje. Je to záležitost k malým a levným vozidlům patřící.

Sedadla stosedmičky nemohou nijak zapřít, že jsou postavena pro miniaturní vozidlo. Na předních najdeme jen minimální boční vedení těla, žádnou radost nepřinesou ani operky hlavy, které nelze nastavovat, protože jsou integrovány do prodlouženého opěradla. Nevelká tloušťka čalounění přináší sice na jedné straně úsporu prostoru i výrobních nákladu, ale také redukci pohodlí. Zejména při případné cestě na větší vzdálenost. Pro dálkové jízdy však peugeotek koncipován není. Také zadní sedadla mají opěradla dělená 1:1 a sedák sklopný není.

Peugeot 107 je sice miniaturou a proto poskytuje základní objem zavazadlového prostoru pouze 0,139 m³. Pokud však vyjmeme krycí desku uloženou pochopitelně (vzhledem k výhledu vzad) velmi nízko a tento prostor využijeme až po horní okraj zadního opěradla, máme k dispozici již solidních 0,199 m³. U varianty N1 s přepážkou a bez zadních sedadel je to však již 0,757 m³.

Lehce a svižně

Malý francouzský elegán je příjemný také v provozu. Ovládání nevyžaduje při žádném úkonu sílu, všechno je zvladatelné velmi lehce. Hnací agregát je osvědčený i z typu 206 a 207, respektive Citroen C3. Vznětový čtyřválec naskočí na první otočení klíčkem a disponuje pak dostatečným výkonem, je sympaticky pružný, což umožňuje méně často řadit. Je současně velmi úsporný, protože při našem dynamickém způsobu jízdy konzumoval v průměru 4,7 l/100 km. Z toho lze odvodit reálnou spotřebu asi 4,5 l/ /100 km při jen trochu ekonomičtější technice jízdy.

Trochu méně potěšující je poněkud nepřesné řazení, zejména pohyb páky v šabloně. To výrazně kontrastovalo při střídání peugeotu se škodovkou (Fabia). Lehkost pohybu byla přibližně stejná, ale Francouz byl velmi vágní při hledání polohy jednotlivých převodu.

Kličkovaní městem usnadňuje přiměřeně účinný posilovač řízení, který stojí v pozadí další lehkosti života s Peugeotem 107.

Při razantní jízdě se sice poněkud naklání, ale nikoli na úkor poslušnosti ve stope. Pokud jej donutíme ke smyku, zůstává i v této situaci předvídatelně zvládnutelný. Přestože výrobce pochopitelně obouvá miniaturu do relativně úzkých pneumatik s nízkým valivým odporem.

Peugeot 107 v osobní i užitkové verzi vyniká rozhodně elegancí, lehkostí konstrukce i ovládání, vynikajícími provozními náklady, ale muže se také opřít o velmi dobré renomé značky v Česku.

autor: Ondřej Horský

foto: Jiří Křenek

peugeot novemodely minivozy