Povinné pojištění je s námi už 318 let. Víte, kdy se stala první autonehoda?

1699

Když na sklonku 17. století podal Jan Kryštof Bořek promyšlený návrh na zavedení povinného požárního pojištění v Čechách, asi netušil, že základy jeho nápadu pojišťovat věci ze zákona budeme vyznávat i za 318 let. Dodnes u aut ještě víc než u nemovitostí funguje Bořkův nápad na zavedení fondu, do něhož by povinně přispívali všichni, kteří si právě koupili dům.

1771

První doložená autonehoda: Nicolas Cugnot narazil se svým parostrojem do zdi.

1811

Podle občanského zákoníku dvě stě čtyři roky zpátky, který platil na tehdejším území země, byla odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla omezená na princip odpovědnosti za zavinění.

1819

Po řadě úprav vydal císař patent, který v monarchii povoloval zřizování soukromých pojišťoven. O dva roky později byl doplněn o ustanovení, že mohou být zřizovány také veřejnoprávními organizacemi. V té době na území monarchie fungovala řada pojišťovacích spolků, které sdružovaly finanční prostředky svých členů, z nichž vytvářely pojistné fondy a nakládaly s nimi podle vzájemně dohodnutých pravidel.

1827

V Praze byla založena První česká vzájemná pojišťovna, dnes si nese polovinu tohoto jména: Česká pojišťovna. Upsané pojištěné hodnoty zpočátku činily jedenáct milionů zlatých. Za rok už to bylo třikrát víc!

1867

Druhá polovina století, to byl dokonalý rozkvět: před 150 lety byla založena třeba Slavia, dva roky poté se z ní oddělila takzvaná Vzájemně pojišťovací banka.

1908

Zásadní rok! Takzvaným automobilovým zákonem odpovědnosti za škodu se rozšířilo pojištění i na nehody bez zavinění. Povinnost uzavřít pojištění ale zákon ukládal jen některým – nejdříve se týkala dokonce jen pilotů letadel. Majitelé jiných vozidel si ho začali sjednávat dobrovolně, nikoli ze zákona.

1932

V prosinci tohoto roku začal v naší zemi platit zákon o dopravě motorových vozidel. Podle něj se přeprava vykonávaná živnostensky pokládala za koncesovanou živnost a koncesionář musel ze zákona na svůj vůz uzavřít pojištění.

1935

Ukázalo se, že nestačí, aby se ručení týkalo jen živnostníků. Proto v zákoně o jízdě motorovým vozidlem z roku 1935 uložili zákonodárci povinnost

uzavřít povinné ručení každému držiteli vozidla v registru. Majitel musel pojistit jak sebe, tak osobu, jež řídí vozidlo s jeho vědomím. Pojišťovny nehradily škody do 400 korun, z vyšších částek člověk platil 10 % ze svého - nejméně 400, nejvíc 20.000 korun. Čili se narodila spoluúčast. V roce 1935 byl také založen Fond na podporu při úrazech motorovým vozidlem, dotovaný některými organizacemi, a částečně do něj začaly plynout pokuty za neuzavřené povinné ručení.

1947

V lednu vychází 1. vydání Světa motorů a během prvního ročníku hned několikrát radí řidičům s pojištěním aut. I tato příloha budiž důkazem, že to dělá už sedmdesát let.

1948

Vyhláškou ministerstva financí z května bylo pět stávajících pojišťoven sloučeno v Československou pojišťovnu, národní podnik. Ta se tak stala monopolní pojišťovnou na českém území.

1950

Slůvko povinné se změnilo na zákonné. Zvětšil se i rozsah a obsah ručení. Zákonnou, tedy bezesmluvní formu pojištění umožnil monopol státu. Pojištění zkrátka fungovalo tvrdě ze zákona.

1969

Od ledna se federální pojišťovna trhla na dvě: Českou a Slovenskou státní pojišťovnu.

1978

Povinnému ručení se samozřejmě velmi pečlivě věnoval Svět motorů. Díky tomu můžeme lehce zjistit, že se sazby pojistného na auto lišily před

sedmatřiceti lety jen podle objemu motoru: do 500 cm³ stál rok 60 korun, nad 500 cm³ 144 Kč. Co dál jsme třeba psali? „Pojistné musí být zaplaceno najednou na celý kalendářní rok poštovní poukázkou na účet pobočky České státní pojišťovny, v jejím obvodu je vozidlo evidováno dopravním inspektorátem VB. Není-li zaplaceno včas, zvyšuje se za každý i započatý měsíc prodlení o 20 % roční sazby, nejméně o 10 korun. Mimoto má pojišťovna právo na náhradu 20 % částek, které vyplatila z důvodu pojistné události (nejvýše 6000 korun), byl-li pojištěný s placením pojistného v prodlení.

1990

Monopol České státní pojišťovny sice se sametovou revolucí neskončil, ona samotná se ale postupně privatizovala a postupně logicky změnila i jméno, které na trhu setrvá dodnes: Česká pojišťovna. Časem však rozhodně nezůstala sama…

2000

Povinné ručení se stalo pojištěním povinně smluvním. Čili jinak: zákonem byla stanovena povinnost uzavřít toto pojištění, a to formou smlouvy. O licenci zažádalo třináct pojišťoven a jedenáct z nich ji získalo.

2003

Po uplynutí přechodného období s částečnou regulací sazeb se od roku 2003 boj o zákazníka ukazal i finančně: v sazbách pojistného. Některé pojišťovny přišly s intenzivní segmentací, přičemž kritéria se neustále rozvíjela: už nerozhodovala kubatura motoru, ale také věk, pohlaví, bydliště a podobně.

2005

Do prodeje ručení vtrhly internetové srovnávače. Zprvu slavily velký úspěch, postupně ale jejich role viditelně klesá.

2010

První pojišťovny přišly s revolučním produktem: přímou likvidací. Ta značí, že následky nehody si řidič nechá zlikvidovat u pojišťovny, kde má povinné

ručení zřízen on, nikoliv viník nehody.

2012

Příloha Světa motorů „Povinné ručení“ se rozšiřuje na šestnáct stran.

2014

Povinné ručení v Česku se muselo poprat s novým občanským zákoníkem platným od ledna. Ten nepřinesl jen legislativní změny, ale i výrazně vyšší náklady v kategorii škod na zdraví.

2015

Z trhu mizí Triglav, ale střídá ho navrátilec Direct – pojišťoven nabízejících povinné ručení je stále dvanáct.

2016

S pojišťováním aut končí Wüstenrot, počet klasických pojišťoven se snižuje na jedenáct. Další fungují na jiném principu – nejsou otevřené všem lidem.

2017

Narozeninový rok: Česká pojišťovna slaví 190, Slavia pojišťovna 150 a Svět motorů 70 let. Ve výročním lednovém čísle píše: „Dnes narozené děti už nikdy nebudou řídit. Vyřkl to H. I. Christensen, jeden z nejuznávanějších odborníků na robotiku. Autonomní technologie na sebe převezmou kompletní

systém dopravy a přepravy už za dvě desetiletí.“ Tak uvidíme!