Prototyp nového londýnského double-deckeru představen

Řeč je samozřejmě o patrových červených autobusech, tzv. double-deckerech. Říká se jim rovněž routemastery, a to podle nejrozšířenějšího typu již zaniklého výrobce AEC.

Definitivní podobu nového double-deckeru představil 17. května 2010 londýnský starosta Boris Johnson. Ten se zúčastnil i premiéry prvního funkčního prototypu, která se odehrála 11. listopadu 2010 v londýnském muzeu dopravy.

Nové prostředky pozemní hromadné dopravy budou vznikat v Británii, respektive v Severním Irsku u společnosti Wrightbus. Zkušební provoz prototypu v londýnských ulicích se má rozběhnout v listopadu roku 2011. Prvních pět autobusů bude na běžné linky nasazeno v roce 2012, kdy bude Londýn hostit olympijské hry. Konečný počet nových double-deckerů pro Londýn prozatím nebyl stanoven, ale očekává se, že jich nakonec bude několik set.

Autobus o hmotnosti okolo 11,8 tuny je dlouhý 11,2 m, široký 2,55 m a vysoký 4,4 m. Pohon bude mít na starosti hybridní systém spojující elektromotory se vznětovým agregátem, který bude sloužit jako generátor pro výrobu elektrické energie, jíž budou dobíjeny lithium-fosfátové akumulátory. Autobus bude vybaven i systémem rekuperace kinetické energie.

Průměrná spotřeba nafty se má pohybovat okolo 28 litru na 100 km. To je téměř o 40 % nižší spotřeba než u současných městských dvoupatrových autobusů s dieselovými motory a o 15 % nižší než u hybridních dvoupatrových autobusů. Kromě nižší spotřeby paliva se má novinka pyšnit i výrazně tišším provozem.

Nové double-deckery budou vyrobeny z lehkých materiálů a skla. Pohyb cestujících usnadní tři vstupy dovnitř a dvě schodiště do horního podlaží. Dvojice dveří je dle finálního návrhu tradiční, vzadu ale nechybí otevřená plošina. I tu lze uzavřít a její dveře může ze svého místa ovládat řidič, když nebude přítomen druhý člen posádky, který má plošinu na starosti.

Bohaté prosklení má zaručit vzdušnou a prosvětlenou atmosféru v obou patrech autobusu, jehož celková kapacita je 87 cestujících. Ve spodním patře je celkem 22 sedadel, z nichž je 10 míst určeno pro cestující se sníženou pohyblivostí. Kromě sedících pasažérů je v přízemí prostor ještě pro 25 stojících. V patře je celkem 40 sedadel.

Cestující se přímo v autobuse mohou informovat o trase své cesty na monitorech interního systému iBus. Ten zajišťuje i zvukové hlášení trasy a budoucích zastávek. K osvětlení interiéru jsou využity nízkoenergetické žárovky, zatímco hlavní světlomety využívají světelné diody. Důvodem pro jejich využití je vyšší životnost a nižší spotřeba energie.

Vnější tvary se dají označit za futuristické, přední část je asymetrická, rovněž oba boky se od sebe liší. Na designu spolupracovalo s výrobcem Wrightbus a provozovatelem autobusové dopravy London Transport studio Heatherwick.

Klasické AEC Routemastery se objevily v hlavním městě Spojeného království v polovině padesátých let minulého století a vydržely v činné službě až do prosince 2005. Pár kusů jezdí dodnes jako turistická atrakce, ale jejich zadní otevřené plošiny nevyhovovaly moderním bezpečnostním požadavkům.