První kombíky BMW E30 vznikly v Nizozemí. A byly jen třídveřové

16. 1. 2023 • 08:00

Trojkové BMW Touring generace E30 je velmi známé. Ještě než se ale Mnichov pustil do jeho produkce, zrodilo se třídveřové Sport Combi. Pravda, mimo automobilku…

Mnichovský výrobce s modrobílým logem vyráběl řadu 3 generace E30 nejprve v karosářských variantách tudor a čtyřdveřový sedan. V karosárně Baur pak malosériově vznikaly otevřené verze Topcabriolet se shrnovacími střechami, kterým zůstaly rámy oken a dveří. Od července 1985 se v tovární režii vyráběl klasický kabriolet s plátěnou střechou. Verze M nechme tentokrát stranou…

Na IAA 1987 obohatila mnichovská automobilka portfolio své nejmenší řady o fešácké sportovně laděné kombi Touring, jeho produkce běžela už od července téhož roku. První prototyp postavil Max Reisböck v garáži spolu se svým kamarádem ještě mnohem dříve, údajně v roce 1984. Potřeboval více místa pro bagáž. Koupili havarovaný sedan a pustili se do práce na vlastní pěst ve volném čase. Bez plánů a výkresů a s omezeným rozpočtem. Vytvoření a montáž nové zádě trvaly půl roku, první tovární exemplář kombíku vznikl doslova na koleně a šéfům BMW byl představen až úplně nakonec, poté, co jej viděli známí a pěli vlastně jen chválu… Tolik oficiální historie automobilky. Možná pravda, pravděpodobněji spíše PR.

Shooting brake z Emmenu

Životopis E30 Touring totiž začal už mnohem dříve, v roce 1982. A hlavně – mimo Mnichov. Konkrétně v zemi tulipánů, u karosárny Luchjenbroers v Emmenu. Ta podepsala s BMW řádnou smlouvu a pustila se do přestaveb dvoudveřových trojek na kombíky. Její výtvory ovšem spíše odpovídaly tomu, čemu Angličané říkají „shooting brake“. Tedy sportovně laděné auto, stále s jednám párem dveří a výklopnou zadní stěnou. Luchjenbroers v propagačním materiálu použili trefné označení „Sport Combi“ a reklamní slogan „Return of the Touring“ (návrat Touringu). U BMW se přece vyráběla tato varianta už v řadě 02. Také třídveřová…

TEST BMW M340d xDrive Touring – Co víc si přát?

Bratři Henk a Henny Luchjenbroersové rychle zavrhli myšlenku konverze větší pětkové série. Střechu standardních E30 prodloužili, třetí dveře daroval jedničkový Volkswagen Golf. Nakládací hrana proto ležela nad koncovými reflektory. Zadní lavici šlo samozřejmě sklopit, mechanismus si Nizozemci vyvinuli sami. Také dlouhá zadní boční okna byla unikátní, vytvořená na míru.

Kvalita na prvním místě

První exemplář z prosince 1982 dostal světle zelenou metalízu (opalgrün metallic) a lehký bodykit – zvýrazněné lemy blatníků, prahy a nárazníky. Karoserie musela být náležitě vyztužena, mechanicky šlo o standardní model 320i se šestiválcovým motorem M20 1990 cm3/92 kW (125 k), kola nesla značku BBS. Následně po dokončení přestavby na začátku následujícího roku vykonal propagační jízdu pro Nizozemí. Ukázal se nejen odborníkům z motoristických časopisů, ale i místním dealerům BMW. Předvedl vysokou kvalitu práce karosárny.

Projekt schválil patřičný úřad pro vozidla (RDW), ale hlavně nizozemský importér. Ten dokonce zachoval tovární záruku. První kus stále odpočívá u Luchjenbroers a nemá najeto ani 5,4 tisíce kilometrů. Od zmíněné propagační jízdy tedy prakticky nevyjel, jen jej v roce 2010 testoval nizozemský Autoweek a dále časopis Autovisie.

Druhý

Druhý exemplář měl čtyřválcový motor M10 v karburátorovém provedení, tedy verze 316 (1766 cm3/66 kW/90 k). Zrodil se 2. listopadu 1984 v Mnichově, opět coby tudor. Hned poté však putoval do Nizozemí na přestavbu. Mlhovky na něj dodali Luchjenbroers až dodatečně.

Je v soukromých rukách, má lak v v arktické modré, nizozemskou registraci NT-18-PT a od roku 2007 jej vlastní Alf Dickhaut. Inzerát k prodeji visel tenkrát na stránkách E30 Classic a holandském Marktplaats. Po koupi pochopitelně musely následovat drobné opravy podvozku a oživení brzd.

TEST BMW 335d xDrive M-Sport – Bavorské naftové sportování

Trojka a čtyřka

Třetí bílý kus byl přestavěn ze starší karburátorové 316, ale spolu s „dvojkou“ putoval k nizozemským prodejcům mnichovské značky. Jako jediný dostal střešní nosiče. Později byl zachycen v ne zrovna dokonalém stavu, rezavý a dosti zdevastovaný patrně při prodeji, měl nizozemskou značku KT-10-TN. Po důkladném očištění se znovu objevil v inzerci za 6 tisíc belgických franků, což znamená maximálně v roce 2001. Následně prošel rovněž v Belgii renovací.

Čtvrtý, opět bílý kus dostal už od počátku také bodykit. Hlavně byl vytvořen pro britského zákazníka BMW, takže má volant vpravo. Klient do Nizozemí poslal své nové auto, chtěl prostě něco praktičtějšího pro manželku. Tento poslední čtvrtý exemplář změnil majitele v prosinci 2002 za 750 liber, zůstal ale na Ostrovech.

Sedm jich nebylo

Ano, znamená to, že takto byly zkonvertovány jen čtyři vozy a všechny se dochovaly dodnes. Naštěstí. Vesměs také později dostaly elektricky ovládané skleněné střešní okno od Webasta. Údaje o sedmi vozech, které se lze dočíst, jsou nesmyslné.

Poptávka po konverzích byla mnohem vyšší, než kolik vozů doopravdy vzniklo. Za samotnou přestavbu musel zákazník zaplatit minimálně 15 tisíc guldenů. Ale ani bratři Luchjenbroersové neměli potřebné kapacity a čas na to, aby přestavěli další. Projekt pro ně postrádal nejvyšší prioritu. Škoda. Smlouva mezi automobilkou a karosárnou navíc vypršela v roce 1986 a Mnichov ji neměl zájem obnovit. Takže vše skončilo a historie kombi trojkové řady pokračovala jinak…

TEST BMW 330i Touring - třistatřicet splněných snů

Přes 103 tisíc Touringů

Produkce továrního pětidveřového Touringu E30 skončila až v dubnu 1994, byl poslední karosářskou variantou této generace, která se s rozloučila s výrobními linkami. Sériové kombíky měly hranu víka zavazadelníku protaženou kolem zadních světel až k nárazníku, což stejně jako druhý pár bočních dveří přispělo praktičnosti. Vzniklo jich nakonec 103.740 kusů, což je z 2.336.341 aut celé řady E30 (včetně M3, ale vyjma roadsteru Z1) naprosté minimum, jen 4,4 %.

Existovala i konverze západoněmecké firmy Werner, opět na rozdíl od továrních kombíků jen třídveřová, ale ta měla ještě o jeden sloupek navíc, dělil zadní boční okna. O ní zase někdy příště. ASN Autoschade Luchjenbroers mimochodem funguje dodnes. Uchovává první exemplář svého Touringu, ale hlavně se živí prodejem klasických britských aut.

Zdroje: Alf Dickhaut, Autoblog.nl, archiv auto.cz, BMW, Wikipedia, Delessencedansmesveines, Autovisie.nl, e30.de, e30-talk.com, Luchjenbroers.nl, Bimmertips.com, RDW.nl

Foto: Luchjenbroers, Alf Dickhaut