První rozhovor s Jozefem Kabaňem u MG: Čína je obrovská příležitost, zrod auta je kratší
Slovenský designér, který již ve své kariéře pracoval pro značky Bugatti, Audi, Škoda, BMW, Rolls-Royce nebo Volkswagen, se stal novým viceprezidentem pro globální design koncernu SAIC. Jednapadesátiletý Slovák bude především dohlížet na značky MG a Roewe, u první jmenované už stihl premiéru kupé Cyber GTS.
Jak se pracuje v Číně?
V tomto směru mám už velké zkušenosti ze svého působení v předcházejících firmách. Nyní to jsou samozřejmě jiné skupiny lidí, ale je to podobná mentalita, celek jako takový je stejný. Patrné ale je, že jde o svět, který se za posledních dvacet let rapidně změnil. Čína je dnes místem, kde se dějí nejzajímavější věci. Kdo vyjde ze školy jako mladý designér a chce něco dokázat, tak by měl zamířit tam. To má význam i pro mě, protože si stále myslím, že mám velký prostor na to, abych se zlepšoval.
A obecně pracovní prostředí?
Všechno tam jde strašně rychle. Zrod auta jako produktu má určitou délku a ta je v Asii kratší, dost zásadně kratší. Zda je to dobře, nebo špatně, to uvidíme, to ukáže čas.
Takže tradiční značky jsou zkostnatělé?
To ne, to si nemyslím. Ke všem firmám, pro které jsem pracoval, chovám stále velmi silné sympatie, nemám důvod o nich hovořit špatně. Co evropské automobilky určitě mají, to je nadšení pro svou značku. Ale možná je tu rozdíl mezi pohledem na tradici a osvobozením se od ní. Což pak možná dává větší prostor. Číňané prostě mají takovou lehkost ve všem novém, pro ně je nová věc dobrá věc. U nás máme pohled trošku jiný, zmíněná věc musí být ověřená, abychom pak vztah k ní potvrdili nadšením.
Máte ještě čas tvořit, kreslit?
Ten prostor mám stále. Ale na téhle práci je krásné, že nikdy nejste sám, máte kolem sebe tým. A pokud je kvalitní, tak spíše jen věci sledujete, spíše se věnujete motivování, aby se mířilo určitým směrem. Navíc zjistíte, že čím větší tým je a čím více nadšení v něm panuje, tím člověk dokáže být rychlejší, efektivnější a má větší radost z toho, když se výsledek podaří.
Cestujete mezi Čínou a Londýnem. Není to vyčerpávající?
Mě to baví. Myslím, že v životě je důležité hodně poznávat. Baví mě sledovat, jak věci fungují na různých místech, s různými lidmi – v Asii je tým více asijský, v Anglii evropský. A oba jsou velmi rychlé: nezáleží totiž na tom, odkud člověk je, ale spíše jak jsou nastavené procesy. V mé roli navíc už taková nedočkavost tvorby trošku ustupuje a vy začnete své kroky více plánovat. Týmy potřebují určitou stabilitu, i když jsou rychlé, je potřeba, aby nastala určitá důvěra, harmonie. Protože pokud je tým správně motivovaný, pokud má zájem vytvářet to, co vy očekáváte, tak je to nesmírně silná inspirace a velká síla.
