Renault vzkřísí malý model 5, pracuje na jeho třetí generaci

Současné malé vozy už vlastně nejsou malé, protože se svou délkou pohybují kolem čtyř metrů. Tolik měřila před nějakými pětadvaceti lety auta nižší střední třídy. Jistě, do konstrukce zasáhly značnou měrou bezpečnostní předpisy, ale stejně se zástupci B-segmentu radikálně zvětšili, skokový nárůst přišel v polovině minulé dekády. Toho si je vědom i Renault se čtvrtou generací Clia, které měří dokonce 4062 mm. Minivozy naopak zastupuje jeho nové, mrštné a ve vyšších specifikacích řádně stylové Twingo, u něho vzkřísil ve spolupráci se Smartem koncepci „vše vzadu“. Na délku má bez půl centimetru 3,6 m.

To znamená ovšem, že v aktuální nabídce zeje takřka půlmetrová propast. A chce ji v blízké budoucnosti zaplnit, proto se opět vrátí do historie. Jaký paradox! Ale podávejte se právě na nejnovějšího prcka, designér Csaba Wittinger se při návrhu exteriéru nechal inspirovat první generací slavné R5, zejména ultimativním a úspěšným soutěžním speciálem s turbomotorem za sedadly. A právě „pětka“ se podle britského Auto Expressu chystá na velkolepý comeback. Není vyloučené, že se tak auto bude skutečně jmenovat. Do jejího debutu však chybí ještě několik let, vývoj nedostal zelenou. Minimálně tedy alespoň tři roky.

Design s krátkými převisy se inspiruje původními R5, dostane ovšem moderní nádech ve stylu interního prototypu Value Up. Ten Renault zatím veřejnosti neukázal, ale chystá se na to. Dvoubarevný stříbrošedý pětidveřový vůz se chlubí podobnými proporcemi jako originály, délkou 3,8 m, hmotností 830 kg a místo klasických sedadel má dvě lavice. Dřevo a bambus ale určitě do série nepřežijí. Techniku samozřejmě nabídne třetí „pětka“ veskrze současnou. To znamená litrový tříválec a možná i plug-in hybrid se spotřebou 2,1 l na 100 km, oba s robotizovanými převodovkami. Využije novou nízkonákladovou platformu A-Entry právě z Value Up. Peníze ušetřené na konstrukci se zase projeví v hi-tech interiéru plném displejů. Dvě sedmipalcové obrazovky bude mít před sebou řidič, jedna z nich nahradí klasické sdružené přístroje. Další dvojici tentokrát šestnáctipalcových dotykových zařízení najdeme na palubní desce, v jejím středu a před spolujezdcem. Ty budou podporovat Google Android Auto a Apple Car Play, takže absence spojení se světem při jízdě se bát nemusíme a k většině funkcí vozu se dostaneme právě tudy. Mohou nám do nich mluvit i ti vzadu, protože budou mít svůj tablet. Mimochodem, ceny mají být zhruba stejně vysoké jako u Clia.

Legendární Renault 5 se vyráběl ve dvou stylisticky příbuzných, ale přesto technicky odlišných generacích. Ta první vznikala v letech 1972-1986. Měla velkoplošné plastové nárazníky a věru sympatické tvary z pera Michela Bouého. Podélně vpředu umístěné motory představovaly už tehdy vzhledem k přednímu pohonu naprostou výjimku. Skromné benzinové čtyřválce 0,78 l, 0,85 a 0,96 l doplnily agregáty 1,11 a 1,29 l, kromě třídveřové karoserie se objevila i pětidveřová a také sedan 7 (Siete) ze Španělska. Verze Alpine a Turbo měly přeplňované čtrnáctistovky, u druhé jmenované s výraznými blatníky se ale přestěhovala před zadní nápravu, jak už bylo řečeno. Výkonové spektrum sériových aut sahalo od 25 až do 118 kW. 5,58 milionu vyrobených exemplářů dokazuje obrovský komerční úspěch.

Nová generace dostala okamžitě přezdívku Supercinq („superpětka“) a první postupně nahrazovala od podzimu 1984. Pro Británii ji ve Slovinsku stavěli ještě o dvanáct let později, většinou ji ale již v úvodu dekády paradoxně vystřídalo první Clio. Přinesla agregáty umístěné obvykleji napříč s objemy od 1.0 do 1,7 l a výkony 31-88 kW. Čtrnáctistovky s turby tehdy zůstaly na svém místě a přišel konečně i diesel 1,6 l. Pětidveřové verze měly delší rozvor a o vnější design se postaral Marcello Gandini. Této řady se vyrobilo skoro 3,44 milionu kusům, ani ona tak žádným komerčním propadákem rozhodně nebyla.