Řídili jsme Saab 99. I dnes působí jako poctivě vyrobené a robustní auto

Typem 99 Saab zahájil novou éru moderních aut. Designové šlo o velký odklon od barokních kulatých tvarů předchůdce 96, který vycházel už z prvního modelu 92. Přesto i pod "devětadevadesátkou" je podepsán designér Sixten Sason s konstruktérem Ljungströmem a motorářem Melldem. Řekl bych, že je to velmi pohledný design sedmdesátých let, ale představení proběhlo už v roce 1968. Vozu sluší i ta poměrně veselá žlutá barva, chromované doplňky a originální kola. Ta sice vypadají jako větší z Mini, ale skutečně jsou to kola Saab.

Typickým prvkem Saabu bylo, že vždy u vývoje hodně přemýšleli. Například čelní sklo bylo tvarované tak, aby na něm nedržela dešťová voda. A také velmi zaoblené, díky čemuž byly A-sloupky posunuty vzad, aby měl řidič co nejširší nezkreslený výhled. Strmé čelní sklo ovšem nemělo negativní vliv na aerodynamiku. Saab dosahoval koeficientu CX 0,37, zatímco standardem v té době byly hodnoty mezi 0,4 až 0,5.

Moskvič 2140 za "socíku" patřil k tomu rychlejšímu na našich silnicích. Jak působí dnes?

Celé auto bylo navrženo s řadou deformačních zón a velmi tuhou karoserií, například dveře jsou velmi těžké. Švédi si zkrátka potrpěli na bezpečnost. Skvěle vymyšlené jsou i dveře, které překrývají práh, takže si při nastupování neušpiníte nohavice. Hranatá světla mu sluší víc, než dvojice kulatých parabol nutná pro dovoz do USA. Navíc na těchto máte i integrované nenápadné stěrače.

Luxe je základní verze

Jde o verzi 99 L, tedy Luxe. Co se výbavy týká, šlo o základní provedení. I tak mělo ale automatický zámek řazení na zpátečce po vytažení klíčku, což byla specialita severské značky. Zapalování je pochopitelně uprostřed mezi sedadly, jak tomu bylo u Saabu zvykem. Volant je sportovní s tlustším věncem a pěknými rameny, jde ale o dobovou úpravu předchozího majitele. Originální plastový velký s tenkým věncem schoval tehdy do kufru, takže se dá auto kdykoliv vrátit do originálního stavu.

Řídili jsme Lincoln Continental z 60. let. Takhle vypadá pravá americká majestátnost

Kompaktní seveřan začal jako dvoudveřový sedan a třídveřové "kombi-kupé" s elegantní splývavou zádí. Později Saab uvedl i verze se zadním párem dveří. Kromě domácího Švédska se 99 vyráběla i ve Finsku, tyto kusy poznáte podle jiného velurového čalounění, které měl i Talbot Horizon ze stejné továrny. Přední sedadla jsou příjemně tvarovaná se zvláštními hlavovými opěrkami (každé má mimochodem jinou) a vážně se na nich sedí hodně dobře. Za tvarování by se nemuselo stydět ani soudobé sportovní auto.

Jak jezdí?

Pod dopředu otevíratelnou kapotou zasahující lehce i do boků je podélně uložen řadový čtyřválec. Ačkoliv prý konstruktéři milovali dvoutaktní motory z předchozích modelů, tak automobilka trvala na nové čtyřtaktní pohonné jednotce. Místo vývoje od nuly se ale použil řadový čtyřválec 1,7 litru z Triumphu Dolomite.

Saab však montoval raději speciální nově vyvinuté karburátory Zenith-Stromberg. Triumph brzy přešel na motory 1,85 litru a tato změna se projevila i v Saabu, kam se větší agregát začal montovat v roce 1971- a je tedy i v tomto modelu 99 L. Nabízí celkem slušný výkon 87 koní a loudat se s ním Saab opravdu nebude.

V podbězích vedle motoru je mimochodem místo, kam si můžete uložit i nějaké to nezbytné vybavení.

Řídili jsme Ford Granada 1.7 Coupé. Jezdí jako výrazně mladší auto

Saab spoléhá na pohon předních kol, což bylo v době jeho vzniku stále ještě dost nezvyklé. Vpředu je lichoběžníková náprava z typu 96 V4, zadní je vlečná s příčnou panhardskou tyčí. Za všemi koly jsou kotoučové brzdy.

Model 99 se mi ale opravdu líbí, i jízdně. Je pečlivě vyrobený, na svou dobu dobře vybavený a ještě se velmi dobře řídí - jeho hlavní předností je pohodlí. Ale i když je podvozek hodně komfortní, není tak houpavý jako u francouzských aut té doby.

Líbilo se mi také přesné řízení i dobré reakce motoru na plyn. A naprosto parádní je výhled z kabiny.

I po pár kilometrech jsem si tedy Saab 99 oblíbil. A právě tak i Pavel, kterému zdobí garáž. Ostatně právě se Saabem vezl syna z porodnice, takže doufáme, že láska k autům bude v téhle rodině pokračovat i nadále. Auto si Pavel přivezl přímo ze Švédska a dokonce po ose, bez jediné poruchy, což asi o spolehlivosti svědčí nejvíc.

Výběr vozů ke koupi je slušný, koneckonců vzniklo okolo 600 tisíc aut. Za ty nejlevnější dáte 1500 eur (necelých 40 tisíc korun), za ty nejdražší s lepším motorem a v dobrém stavu klidně i desetinásobek.