Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Řídili jsme Lincoln Continental z 60. let. Takhle vypadá pravá americká majestátnost

Martin Tolar Martin Tolar 12. 5. 2019
22
1
Zobrazit náhledy (22)
Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental Lincoln Continental

Každá automobilka má svůj hlavní model, takový, který vám naskočí jako první na mysl, když řeknete jméno značky.

Rolls-Royce má svůj Phantom, Škoda svou Octavii a Porsche zase 911. A když se řekne Lincoln, tak pro mne to znamená model Continental. Sice jsem před časem řídil Town Car, ale Continental je „ten“ Lincoln, hlavně právě tenhle Continental z 60. let.

Historie Continentalu je pochopitelně mnohem delší, sahá až do roku 1939, kdy se objevila první generace. Ford, který značku Lincoln od roku 1922 vlastnil, chtěl tehdy uvést luxusní model kontinentálního (evropského) stylu, což jej inspirovalo i k pojmenování.

Jediné auto v nabídce

Continental se vyrábí dodnes, poslední generace od roku 2017. Jenže nejlepší je v mých očích stejně právě tato čtvrtá generace z let 1961 až 1969.

Continental byl tehdy jediným autem v nabídce Lincolnu, protože po předchozích modelech byla značka tehdy ve ztrátě. A pokud měla ustát souboj s Cadillacem, muselo to s Continentalem vyjít.

Novinka byla dokonce menší než předchůdce, ten byl prý až příliš velký (ano, skutečně tenhle argument někdy v USA padl). Lincoln vsadil na to, že nabídne záruku na dva roky nebo 24 tisíc mil (39 tisíc kilometrů) na vše mezi oběma nárazníky.

Karoserie je vlastně na pohled velmi jednoduchá a možná právě díky tomu tento model tak pomalu stárne. Elwood Engel, tehdy víceprezident přes design, sice svůj návrh původně zamýšlel pro Ford Thunderbird, ale pro ten použit nebyl.

Continental nemá žádné ploutve, špičky a ani chromu na něm není moc - snad jen vyjma velké masky. Ani ornament na špičce kapoty si Američané neodpustili, ale to k limuzínám zkrátka patří. Okázalost je tady sice přítomná, ale v tak nějak střízlivé a zkousnutelné formě. Líbí se mi hlavně linka táhnoucí se pod okny po celé délce a krásný bílý lak, díky kterému ten design lépe vynikne. Navzdory němu Lincoln pořád působí trochu mafiánským a zlým způsobem.

V téhle době byl ještě Continental poctivý "full-size". Dokonce i kupé a kabriolet měly rozměry, o kterých se evropským limuzínám (snad s výjimkou Mercedesu 600 Pullmann) mohlo jen zdát. Jen pro představu, délka je 5,5 metru, šířka skoro 2 metry a rozvor 3,2 metru.

Zapomeňte na to, že s ním zaparkujete do nějaké podélné mezery kdekoliv v Evropě, to vám totiž zkomplikuje i jedno jediné zpětné zrcátko.

Přitom je Continental ale nízký, má na výšku jen necelých 1,4 metru a právě díky tomu působí tak majestátně a elegantně. Zadní dveře se otevírají proti směru jízdy, aby se těm důležitým pasažérům (právě ti jezdí vzadu) lépe nastupovalo. Řidič měl již tehdy na přístrojovce kontrolku, že jsou dveře otevřené. Navíc Lincoln montoval i centrální zamykání.

Luxus a pohodlí

Uvnitř je Continental nádherný jako téměř jakákoliv stará amerika a pochopitelně velmi prostorný. Vyniká hlavně v neuvěřitelné kvalitě zpracování, luxusní značka si nemohla odpustit chybu. Okna jsou elektrická a to včetně otočných trojúhelníčků.

Prostor na zadních sedadlech je královský, dokonce i záda těch předních byla v průběhu výroby upravena, aby si pasažéři vzadu více pohověli. Obě dvě řady připomínají spíš pohodlné pohovky, než klasická sedadla.

V roce 1964 se navíc prodloužil rozvor a upravil tvar střechy, od té doby si nemohl na prostor stěžovat už vůbec nikdo. Sedáky jsou ale hodně nízko, což nemusí vyhovovat každému.

Starý Continental nemůže být postaven jinak než s klasickou koncepcí s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Část techniky ostatně sdílel s předchůdcem a část zase s Fordem Thunderbird. Na jeho platformě byl i postaven, jen měl delší rozvor.

Jak jezdí?

Motorem je vždy velký vidlicový osmiválec s třístupňovým automatem. Pokud si uvědomíte, že auto váží kolem dvou a půl tuny, nedá se čekat žádný sportovní výkon, což nebylo ani záměrem.

Při cestách na delší vzdálenosti je Continental nesmírně pohodlným křižníkem, který vás přepraví kamkoliv. Ale nečekejte, že to bude za pět na sto, spíš tak kolem 21 až 22 litrů na 100 km/h. Kolébavá houpavá jízda je ale neuvěřitelně příjemná.

Jediným motorem v nabídce byl vidlicový osmiválec MEL 430 cu in (kubické palce), tedy o objemu 7 litrů se čtyřkomorovým karburátorem Carter, od roku 1966 byl jeho objem zvětšen na 462 cu in (7,6 litru). Šlo o největší agregát montovaný do osobního automobilu v koncernu Ford.

V roce 1969 se začal používat nový motor série 385 s objemem 460 cu in, tedy 7,5 litru. Pokaždé se ale montovala jen třístupňová automatická převodovka Turbo-drive. Ta jako kdyby chtěla neustále držet co nejnižší otáčky. Ovládáte jej neuvěřitelně subtilní tenkou páčkou. Když ale zašlápnete pedál hluboko do koberečku, přeci jen umí tahle majestátní limuzína jet velmi rychle. Líbí se mi i typický bublavý zvuk.

Lincoln tehdy stavěl své modely velmi solidně a velmi důkladná byla tehdy i výstupní kontrola každého kusu. Ford chtěl, aby Continental byl nejlepším autem, jaké sjíždělo z výrobních linek v USA. A podle toho, jak Continental hodnotili zákazníci, se to automobilce podařilo.

Dvě varianty Lincolnu se dostaly i do vozového parku prezidenta USA, kde sloužily mezi roky 1961 až 1977. V kabrioletu s označením SS-100-X bohužel po atentátu zemřel John F. Kennedy. Poté byly prezidentské vozy opancéřovány a vybaveny neprůstřelnými skly. Další Continental se dostal do vozového parku prezidenta Nixona v roce 1969 a byl vybaven střešním oknem, aby se v něm mohl postavit.

Continental se také objevil v několika filmech, z nich nejvíc mi utkvěl v bondovce Goldfinger, filmu Matrix a Spider-Man 2.

V roce 1970 přišla řada na nástupce. Čtvrtá generace mi každopádně připomíná hlavně optimistickou dobu šedesátých let, kdy to vypadalo, že bude už jenom lépe. Ale tak to chodí. Na minulé časy dnes můžeme alespoň vzpomínat zpoza volantu těchto aut s charakterem. Zadarmo to ale nebude, Continental má svou cenu. Koupit si ale můžete třeba právě tento bílý za 559 tisíc korun.

Za možnost otestovat majestátní americký křižník děkujeme týmu Veteráni na Truc.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Avatar - Stejsn
Co mi chybí v galerii
Stejsn
| 13. 5. 2019
je fotka otevřeného kufru. Měl jsem tohoto Continentala jako angličáka od Matchboxu, ve světle zelené barvě a jediné co se dalo otvírat byl právě kufr.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku