Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
Alfa Romeo Giulietta
Alfa Romeo Giulietta
Alfa Romeo Giulietta
Alfa Romeo Giulietta
60 Fotogalerie

TEST Alfa Romeo Giulietta 1.4 T (125 kW) TCT – Má ji dvouspojkovou

Spojení dvouspojkové převodovky TCT s přeplňovanou čtrnáctistovkou jsme si vyzkoušeli už v MiTu a ocenili jej zdviženým palcem. Co na to Giulietta?

Kdo nemá dvouspojkovou převodovku, jako by dnes nebyl. Alespoň tedy z marketingového hlediska, protože dnešní kvalitní automaty s hydrodynamickým měničem momentu (kupříkladu ty z dílen ZF) jsou na velice vysoké úrovni. V rychlosti a sportovním nasazení však dvouspojky nemají konkurenci. A Alfa je značka se sportovním srdcem.

This is Alfa!

Než se pustíme do kladů a záporů dvouspojky v Giuliettě, zopakujme si, proč byste měli o „jůlince“ uvažovat.

Hlavním argumentem je design. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale Giulietta je zkrátka otázkou srdce a citu, spíše než rozumu. Rozum totiž předkládá jasné argumenty, jako je horší chování na rozbitých cestách nebo trochu zmatečné rozmístění ovládacích prvků. Na druhé straně stojí řada kladů jako dobré řízení, tuhá karoserie či výborné benzinové motory.

alfaromeo testy nizsistrednialfaromeo testy nizsistredni | aczVidíte, motor. U něj stojí zato se na chvíli zdržet, protože mezi motory stejného objemu nemá díky svým vlastnostem konkurenci. Čtyřválec 1.4T MultiAir poskytuje z objemu 1,4 litru velmi solidních 125 kW a v režimu Dynamic k předním kolům posílá točivý moment 250 Nm (na Normal potom 230 Nm). Rozvod MultiAir, odstraňující díky hydraulickému členu mechanickou vazbu mezi vačkovým hřídelem a ventily, umožňuje přesné řízení časování a zdvihu ventilů. Díky tomu je výkon vyšší o 10 %, točivý moment o 15 % a spotřeba paliva je naopak o 10 % nižší než v případě klasického řešení.

Zajímalo nás, jak to se spotřebou Giulietty s tímto motorem a vypadá v praxi. Dvouspojce přišly na pomoc těžší převody, proto bude zajímavé i porovnání se dříve testovanou verzí s klasickým manuálem.

Při reálné stokilometrové rychlosti točí agregát na šestý, nejvyšší převodový stupeň asi 2100 min-1, přičemž palubní počítač se časem ustálil na hodnotě 5,5 litru Naturalu. To je o necelý půllitr méně než v případě ručně řazené převodové skříně. Reálná stotřicítka pak z nádrže při 2700 min-1 „vysaje“ 7,4 litru paliva každých 100 kilometrů. Tedy opět méně než u manuálu, tentokráte o šest desetinek. Ve městě pomáhá spotřebu držet při zemi vypínatelný start-stop systém, my jsme jezdili v průměru za 8,1 litru. Ha! Největší rozdíl je tedy ve městě, kde jsme naměřili skoro litrové snížení spotřeby. Samozřejmě je řeč o jízdě na „N“, tedy v normálním režimu.

Pro ty, kdo při zmínce o jízdních režimech tápou: i Giulietta využívá služeb systému DNA. Ten ovlivňuje reakce motoru, převodovky, posilovače řízení, stabilizačního systému a elektronické funkce diferenciálu Q2, který přibrzďováním vnitřního kola v zatáčce nahrazuje funkci samosvorného diferenciálu.

Přeloženo do běžné řeči: normální režim znamená, že auto je naprosto mrtvolné a takřka nepoužitelné. Jen stěží byste mu hádali 80 kW, natož 125 kW, za které jste dealerovi zaplatili. Po každém startu tak (pokud nehodláte šnečím tempem spořit palivo) v duchu poděkujete Evropské unii za její báječné předpisy a auto si přepnete do nezprzněného módu, tedy dle slovníku Alfy do „Dynamicu“. Teprve poté Giulietta shodí svůj myší kožíšek a její hvězda pod kapotou může zasvítit. Reakce na plyn jsou skoro okamžité, motor se dere do otáček a krásně zní. Jen pozor při každodenním sportování cestou z práce, Giulietta nemá moc ráda prudké brzdění, které odměňuje spuštěním nouzových blikačů.

alfaromeo testy nizsistrednialfaromeo testy nizsistredni | acz 

TCT

Výborná v MiTu, nepříliš dobrá v Giuliettě. Nevíme čím to je, ale v menší Alfě fungovala šestistupňová dvouspojka o velký kus lépe. V Giuliettě se někdy (bohužel poměrně úspěšně) vydává TCT za robotizovanou převodovku. Šlápnete na plyn a... nic. Šlápnete tedy ještě více a poskočíte o metr dopředu. Vyjet z parkoviště není zrovna procházka růžovou zahradou, chce to cvik a jistou míru tolerance. Podobně je na tom auto ve městě, kde ke komfortu užívání moc nepřispívá brzdový pedál s měkkým začátkem a následným ostřejším nástupem. Dobrou zprávou je rychlá reakce na pohyb páky voliče, jinými slovy při přeřazování ze zpátečky a naopak se příliš nezdržíte.

Dobrá, na parkovišti se ostří hoši (nebo v tomto případě spíše ostré holky) teprve probouzejí, hlavní je předvedený výkon na okresce. Tam ji musíme velmi hlasitě pochválit za logicky správné uspořádání řazení – podřazujete směrem kupředu, naopak vyšší převod automat zařadí po přitažení páky k sobě. Řidič tak nezápasí se setrvačnými silami, které na něj při sportovní jízdě působí. A věřte tomu, že na hladkém asfaltu umí Giulietta (zejména je-li obuta na osmnáctkách) pořádně přitvrdit muziku a pořádně se chytnout asfaltu.

alfaromeo testy nizsistrednialfaromeo testy nizsistredni | aczPři srovnání s DSG se TCT nemůže pochlubit tak bleskovým podřazováním či přeřazováním, ona se ostatně více snaží „šetřit se“ a poskytnout vám plynulý zátah bez podřazování. MultiAir má dostatek síly i ve středních otáčkách a tak není proč sklouzávat k přehmatům, které si občas neodpustí DSG. To někdy přeřadí až těsně pod omezovač a pak hned zpět, což samozřejmě stojí čas. Při delším soužití s Alfou se však vyskytly okamžiky, kdy mi přišlo, že převodovka mohla být přeci jen o ten jeden stupeň akčnější. A taky rychlejší. Moc se mi líbí, že manuální režim je opravdu manuální, tedy žádné přeřazování na vyšší stupeň (což by asi až tolik nevadilo), ale hlavně žádné podřazování při výjezdu ze zatáčky. Hodila by se však pádla pod volantem, která by mrštné Jůlii slušela. Jsou za příplatek 5 tisíc Kč.

Dvouspojku do Giulietty?

Rozhodně ano! K její funkčnosti máme sice několik výhrad, avšak pohled do ceníku jakékoliv diskuze rázně utíná. Verze se dvouspojkou je o necelých čtrnáct tisíc dražší než verze s manuálem, navíc však dostanete lité sedmnáctky za třináct tisíc. Dvouspojka za 900,- Kč? To zní jako nabídka, kterou nelze odmítnout, jak by řekl Vito Corleone.

Druhý pohled (Lukáš Vaverka)
Giulietta s benzinovým motorem i s menším turbodieselem na mě vždycky působila jako takový italský Golf. Nečekaně precizní, kvalitně zpracovaná a k tomu zdravě nabitá emocemi. Dvouspojková převodovka tento pečlivě sladěný stroj zkazila. Čím to?

Vysvětlení neznám. Menší MiTo s převodovkou nazvanou TCT funguje skvěle a může pomýšlet na přímý souboj s německým DSG. U Giulietty to ale neplatí, řidiče trápí pomalejším řazením (dobrá práce s manuálem by byla alespoň subjektivně stejně rychlá), podivnými reakcemi a občasným škubáním. Snad za to může vyšší hmotnost auta, možná potíže se zástavbou, které by vysvětlily i dlouho odkládaný příchod této novinky. A tak nám zůstává ta cena. Prakticky bez příplatku, to je férová nabídka pro ty, koho k smrti obtěžuje práce se spojkou a řadicí pákou.

První cena vozu399.000,- Kč (1,4T 88 kW, Progression)
První cena vozu s testovanou motorizací586.000,- Kč (1,4T MultiAir, 125 kW, Distinctive)
Základní cena testovaného vozu599.900,- Kč (1,4T MultiAir, 125 kW, Super)
Cena testovaného vozu vč. příplatků638.400,- Kč (1,4T MultiAir, 125 kW, Super)

Plusy

  • Design exteriéru i interiéru
  • Tuhá karoserie
  • Sportovní charakteristika přeplňovaného motoru
  • Jízdní vlastnosti na kvalitním povrchu
  • Tuhé, přesné, citlivé a sportovně strmé řízení

Mínusy

  • Odskakování zadní nápravy na nerovnostech
  • Ergonomie interiéru a ovládacích prvků
  • Pouze jeden dostupný stupeň výbavy
  • Rychlost převodovky