TEST BMW 320d – Naftová stálice
Tmavě šedé BMW 320d je v redakční garáži takovou tichou silou. S paketem Luxury Line míří toto provedení spíše na klidnější řidiče, kteří u BMW nehledají primárně sportovnost, ale chtějí silné, dobře zpracované auto s výbornou spotřebou.
Začněme interiérem. BMW si umí posádku hýčkat, podmínkou však je dostatečné konto. V základní výbavě samozřejmě nechybí multifunkční volant nebo automatická klimatizace, konečná cena je však velmi závislá od vaší chuti zaškrtávat mnohdy lákavé položky. Tak třeba za kůži Dakota, paket Luxury Line plus antracitový strop zaplatíte celkem sto tisíc a to jsme ještě nezačali. Navigace, automat, bi-xenony...dalších 140 tisíc.
To už jsme proletěli kolem celkového 1,1 milionu Kč, nastává čas se krotit. Některé příplatky však přesto vypadají jako jasná volba: „Průchozí nakládací systém“ za 12.350 Kč dovolí sklopit sedadla v poměru 40/20/40 a tedy protáhnout středem lyže, servotronic za 6.300 Kč je posilovač s proměnlivým účinkem, u vnitřního zpětného zrcátka s automatickým tlumením odrazivosti za 4.550 Kč či posuvné loketní opěrky za 3.775 Kč také není co řešit a v neposlední řadě zmiňme třeba vyhřívání předních sedadel za 9.325 Kč. Svoboda a možnost výběru zkrátka něco stojí.
bmw testy strednitrida |
Líbí se mi, jak interiér nové trojky řidiče se spolujezdcem obklopuje. Středový panel je lehce natočen k řidiči, velká barevná obrazovka navigace je umístěna vysoko a sportovní kožený volant (součást Luxury Line) pěkně padne do ruky. Místa, pravda, není na rozdávání, ale i pohledem na čísla uvedená v tabulce zjistíte, že uvnitř trojkového BMW trpět nebudete. Béžově černá kombinace plastů je o něco odvážnější než provedení celočerné, avšak k dřevěnému dekoru pěkně pasuje.
Jízda
Nechtělo se nám věřit, o kolik příjemnější svezení dokáže 320d oproti 335i nabídnout. U silnějšího provedení jsme si stěžovali na výrazné, až obtěžující hučení od pneumatik a občasné rázy adaptivních tlumičů.
Dieselové BMW jako by nám to chtělo vrátit. Obouvá navlas stejné pneumatiky na stejně velká kola a, světe div se, nehlučí! V redakci žádného záhadologa bohužel nemáme, takže zbývá jen spekulovat o věcech, jako je jiné zatížení přední nápravy, rozdílná šarže pryže nebo agresivnější geometrie v případě 335i. Rozdílným nahuštěním to nebylo, tlaky jsme si zkontrolovali.
Klasický ocelový podvozek opět ukázal, že nepatří do starého... železa. Uspokojivě žehlil nerovnosti, nikde nic nebouchalo, v zatáčkách se auto chovalo přirozeně, naklánělo se jen decentně a přišlo mi, že s řidičem lépe (nebo alespoň čitelněji) komunikuje. Tuhost podvozku je velmi dobrým kompromisem mezi sportovním naladěním a komfortem, který se zastavil v bodě někde ve dvou třetinách cesty ke sportu. V zatáčkách auto přechází od neutrálnosti do nedotáčivosti, tedy nic pro toho, kdo by chtěl mít v garáži přetáčivou bestii. Řízení je citlivé a přesné, byť lehce odtažité. Naftové BMW je zkrátka z pohledu jízdních vlastností jen skvěle vyladěný mainstream.
bmw testy strednitrida | Pozor, to určitě neznamená, že je naftová trojka nudná nebo pomalá! Dobrá, to první je možná v přímém srovnání s předcházejícími, ještě nezelenými generacemi, tématem do diskuze. Ale pomalá? Skoro 400 Nm pod pravým chodidlem zajistí (v případě verze s automatem) zrychlení na stovku za 7,6 sekundy, nejvyšší rychlost 230 km/h a pohodlné předjíždění.
Mnichovští vědí, co dělají, a tak ve výbavě nechybí dobře dimenzované a dávkovatelné brzdy, pohodlná sedadla s dostatečným bočním vedením nebo řadička automatu se správnou logikou směru podřazování a přeřazování.
Motor a spotřeba
Dvoulitrový turbodiesel s jedním turbodmychadlem umí v Mnichově snad nejlépe na světě. Pravda, postupem času se ostatní mocně dotahují a dvojité přeplňování také umí zázraky, zkratka 320d však stále znamená špičkový motor.
Tichý čtyřválec má k dispozici točivý moment 380 Nm, dostupný mezi 1750 a 2750 otáčkami. Z pohledu běžného řidiče není nad čím přemýšlet, motor nabídne velmi dobrou pružnost a kromě volnoběhu či otáček kolem maximálního výkonu o sobě nedává příliš vědět. Se šestiválcem si jej ale nejspíše nespletete a i typ spalovaného paliva většina pasažérů uhádne správně. Mezi dvoulitrovými turbodiesely však bezpochyby jde o prémiový produkt.
bmw testy strednitrida | S blížící se dvojkou na otáčkoměru elán motoru znatelně roste, přičemž chuť do solidního zrychlování jej neopouští ani za třemi tisíci otáček. Dále už to není tak dramatické, nastává mírné zklidnění, avšak auto nepřestává zajímavým tempem akcelerovat. V praxi si proto můžete vybrat – přeřadíte dříve a užijete si zátah odspodu, nebo agregát trochu potrápíte a přeřadíte až ve čtyřech tisících? Obě varianty jsou dobré a přibližně stejně rychlé, časem však přijdete na to, že i sympaticky točivý diesel má stejně to nejlepší umístěno dole (jak to tak v životě bývá...).
Je až zarážející, jak dobře umí motoráři svůj produkt vyladit. Výkon přichází i odchází postupně a předvídatelně, čemuž velmi výrazně dopomáhá osmistupňový automat s hydrodynamickým měničem. Práce s ním je opravdu radost: téměř neotupuje reakce na sešlápnutí plynu (ty jsou tak velmi bezprostřední), nezmatkuje, pracuje rychle a ještě dopomáhá ke snížení spotřeby.
To, že dieseloví bavoráci umí být velmi úsporní i jinde než na papíře, víme. Naměřené orientační hodnoty mi zase stejně vyrazily dech. Posuďte sami. Jízda reálnou rychlostí 130 km/h přinesla při 2050 otáčkách za minutu spotřebu 5,2 litru na 100 kilometrů, což je na auto se 135 kW hodně slušný výsledek. Zvolnění na stovku sníží otáčky na 1600 min -1 i spotřebu. Ta však neklesne výrazně, přesto se pohodlně vejdete pod pět litrů i s občasným předjetím pomalejšího vozu. Výsledek 4,6 litru tak berme jako odrazový můstek pro ekořidiče, vsadil bych se, že výsledek začínající trojkou nebude nedosažitelný. Znovu opakuji – v relativně silném, bohatě vybaveném autě střední třídy.
Po městě se dá jezdit za sedm litrů, cesta na focení, popojíždění a postávání s nastartovaným autem při focení interiéru vyústilo ve spotřebu lehce překračující litrů osm. To je ostatně i hodnota, kterou naftový sedan spálí při ostřejší jízdě.
Závěr
Opět nejlepší? Popravdě řečeno asi ano, i když céčkový Mercedes s AMG paketem a motorem 220 CDI bude v očích mnoha řidičů možná dokonce lepším autem pro lehké dieselové sportování. BMW nabízí dobře uvařený eintopf, jehož jednotlivé ingredience sice už nejsou vždy úplnou špičkou, ale dohromady tvoří chutný a návykový pokrm. V biokvalitě, přirozeně.
Druhý pohled (Lukáš Vaverka) |
K Alešovu závěru vlastně není co dodávat. Patřím k těm, kdo dokáží ocenit vybalancovaný podvozek třídy C, a o to víc mě mrzí, že BMW dnes nechce vsadit na stejný recept. Nová 320d je solidně postavená, těžko na ní najdete něco špatného, ale s tím přišla o schopnost zaujmout a chytit za srdce – to aby snad někoho neurazila. Kurz je jasný: špička v prodejních statistikách. Proti dříve testované 335i na adaptivních tlumičích se tento vůz chová kulturněji, už ale nemá takovou převahu nad konkurencí jako dřívější generace. V době, kdy si Audi, Mercedes i Infiniti osvojily charakteristické rysy BMW, to vypadá na jasný taktický ústup do průměru. Snad mají v Mnichově dobře promyšleno, kam tato cesta povede. |
První cena vozu | 787.500,- Kč (316d/85 kW) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 887.500,- Kč (320d/135 kW) |
Základní cena testovaného vozu | 887.500,- Kč (320d/135 kW) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 1.318.850,- Kč (320d/135 kW) |
Plusy
- Výkonný a úsporný motor
- Velmi nízká spotřeba paliva
- Odstupňování převodovky, rychlost řazení
- Výbavové pakety
- Jízdní vlastnosti
Minusy
- Mírně odtažité, i když přesné řízení
- Stále podprůměrný prostor na zadních sedadlech
- Cena příplatků
- Aerodynamický hluk ve vysokých rychlostech