TEST Infiniti FX50S – Výměna masek

10. srpna 2012 · 10:17

Zatímco v klasickém japonském divadle Noh znamená výměna masky celkovou změnu charakteru, FX50S zůstává i po faceliftu stále stejné.

Když přišla do redakce nabídka na otestování omlazeného Infiniti FX, s radostí jsme ji přijali, i když jde vlastně o vysloveně kosmetickou záležitost. Vyzkoušet po dvou letech opět japonské prémiové SUV s atmosférickým osmiválcem je totiž v době maloobjemových tříválců v nižší střední třídě velmi osvěžující.

Pro úplnost ale zmiňme, co že je to s modelovým rokem na FX nového. Nejvýznamnější změnou je tvarování masky chladiče, která byla po stranách mírně přepracována (má nyní ostřejší kontury). Kromě masky a přepracované sekce nárazníku doznala změn i spodní část přídě s mlhovými světly, která jsou nyní opatřena chromovanými obklady ve tvaru kapky.

Zákazníci mají k dispozici nový samoopravující se lak Iridium Blue a grafitový odstín „Graphite Shadow“. Změnil se i interiér, byť výměnu červených ruček přístrojů za ručky bílé a nové bílé podsvícení panelu palubního počítače byste s největší pravděpodobností bez upozornění přehlédli.

suv infiniti testy | acz

Při otevírání zavazadlového prostoru si nyní buď počkáte a vyslechnete vtíravé pípání, nebo si víko otevřete rukou, tak jako doposud. Elektricky ovládané páté dveře jsou ve standardní výbavě všech verzí. Výška otevření pátých dveří je programovatelná, což umožňuje bezproblémovou manipulaci i v omezeném prostoru. Otevírání a zavírání pátých dveří lze ovládat pomocí spínače na palubní desce, tlačítky umístěnými na jejich vnitřní i vnější straně nebo na dálku prostřednictvím inteligentního klíče. To chválíme.

Jako Vettel?

Osmiválec o výkonu 287 kW pod kapotou zůstal. Naštěstí. Pětilitrový gigant má totiž sametový chod a s více než dvoutunovým SUV umí pořádně zahýbat. Tedy alespoň v intencích třídy, kde zrychlení z klidu na 100 km/h pod šest sekund je vstupenkou do prestižního klubu zběsilých mamutů.

Osmiválcové FX se však nemůže rovnat extratřídě, do které patří například X5 M či Cayenne Turbo. Nejde ani tak o zrychlení v přímce jako o celkové naladění auta. Infiniti působí dojmem ospalého dobráka, který sice umí vystrčit drápky, ale mnohem lépe mu je ve vyhřátém pelechu. Motor nemá nikterak zábavnou špičku, mnohem radši posádku zahrnuje kvanty točivého momentu, dostupného již od volnoběhu. Jde zkrátka spíše o přerostlý muscle car než o přerostlé sportovní náčiní. To je na něm však sympatické.

suv infiniti testy | acz

Zato Infiniti FX se šesti válci pod kapotou působí mnohem atletičtějším dojmem. Je o sto kilo lehčí, výrazněji podčtvercový motor a sedmistupňový automat si rozumějí o něco lépe a co se týče dynamických parametrů, ani zde za velkým bráškou o tolik nezaostává. V zatáčkách si s ním můžete dovolit o něco svižnější průjezdy a shodně velká devadesátlilitrová nádrž vám vystačí o trochu déle.

Ale zpátky k osmiválci: s FX50S jsme jezdili za dlouhodobých čtrnáct litrů, po městě se údaj na palubním počítači vyšplhal až o tři litry výše. Klidné okreskové tempo českými luhy a háji znamená spotřebu lehce pod devět litrů, avšak to se musíte opravdu přemáhat. Jediné divočejší zrychlení, několik předjetí a už se do jednociferné oblasti zpět nejspíše nepodíváte. Klasická dálniční stotřicítka (2.500 min^-1) znamená ještě poměrně rozumných jedenáct litrů Naturalu 98 na sto kilometrů.

Nedá se však říci, že by nejsilnější FX mělo být horší. To určitě ne. I na obřích kolech s velikostí 21“ zdatně filtruje nerovnosti a ani trefení propadlého kanálu překvapivě neznamená pohromu. Jaký to rozdíl oproti limuzínám na velkých kolech, jejichž vzhled drtivě vyhrává nad použitelností na českých silnicích.

suv infiniti testy | acz

Velmi zajímavý je způsob zprostředkování informací o povrchu silnice. V řízení byste je většinou hledali marně, byť se posilovač snaží a na SUV jde o vysloveně dobrý výsledek. Když ale necháte konečky prstů na pevných hořčíkových pádlech pod volantem, rázem cítíte naprosto vše! Při sportovní jízdě jde o velmi vítané zpestření.

Sportování, nebo alespoň pokus o něj, však zabere jen zlomeček času. Drtivou většinu doby strávené za volantem vás budou zajímat zcela jiné věci. Pohodlí, ergonomie, hlučnost nebo prostornost. A v tom je Infiniti opravdu dobré. Drobné pihy na kráse však najdeme i zde, například ovládání palubního počítače na přístrojovém štítu. Na záplavu tlačítek si majitel nejspíše zvykne, podobně jako na složitější ovládání navigačního systému.

Kurz to kazí

Zatímco před dvěma lety jste za stejný model museli zaplatit méně než 1,9 milionu korun, dnes již účet začíná dvojkou. Ano, máte pravdu, není normální, aby se v podstatě identický vůz prodával po letech dráž než dříve, žijeme však v globálním světě a kurzy měn ovlivňují ceny řady výrobků. A auta nejsou výjimkou. V konečném důsledku to však výsledek silného japonského SUV nutně musí negativně ovlivnit.

Druhý pohled (Lukáš Vaverka)
Setkání po dvou letech oživilo příjemnou vzpomínku na svérázné japonské SUV. Mrštnější FX37 mám raději než osmiválcový model, ten by snesl ostřejší brzdy a méně snaživou převodovku. Zbytečně hektické podřazování je vlastně největším nedostatkem ve srovnání s evropskou konkurencí. Ta má u svých osmiválců trpělivější převodovky, které se při nízké zátěži nebojí nechat rozvinout točivý moment hezky od těch nejnižších otáček. Ale když už si pořídíte takový motor, stejně asi budete spíš chtít předvádět jeho potenciál. S dvoucifernou spotřebou nejspíš počítáte a hlavně očekáváte kvalitu. Té se dostává jak v oblasti zpracování interiéru, tak v pečlivosti při ladění podvozku. A že je obojí důležité, když se automobilka rozhodne nasadit dvoumilionovou cenovku a k tomu přihodit 21palcová kola! Ale představujeme tady snad nové auto? Ne, jde jen o facelift, přesněji takový ten japonský nefacelift. Vedle předchozího FX50S, které jsme shodou okolností testovali také v bílé barvě, byste rozdíl možná nepoznali. Novější model má větší masku chladiče. Ale jinak vypadá skoro stejně, jezdí úplně stejně, má shodný motor a ani spotřeba se nesnížila. Jestli má Infiniti na něčem zapracovat, je to průběžná modelová péče. Zákazník v prémiovém segmentu stojí o výraznější inovace. Přece jen Infiniti FX je něco úplně jiného než Nissan Micra.

Druhý pohled (Lukáš Vaverka)

Setkání po dvou letech oživilo příjemnou vzpomínku na svérázné japonské SUV. Mrštnější FX37 mám raději než osmiválcový model, ten by snesl ostřejší brzdy a méně snaživou převodovku. Zbytečně hektické podřazování je vlastně největším nedostatkem ve srovnání s evropskou konkurencí. Ta má u svých osmiválců trpělivější převodovky, které se při nízké zátěži nebojí nechat rozvinout točivý moment hezky od těch nejnižších otáček.

Ale když už si pořídíte takový motor, stejně asi budete spíš chtít předvádět jeho potenciál. S dvoucifernou spotřebou nejspíš počítáte a hlavně očekáváte kvalitu. Té se dostává jak v oblasti zpracování interiéru, tak v pečlivosti při ladění podvozku. A že je obojí důležité, když se automobilka rozhodne nasadit dvoumilionovou cenovku a k tomu přihodit 21palcová kola!

Ale představujeme tady snad nové auto? Ne, jde jen o facelift, přesněji takový ten japonský nefacelift. Vedle předchozího FX50S, které jsme shodou okolností testovali také v bílé barvě, byste rozdíl možná nepoznali. Novější model má větší masku chladiče. Ale jinak vypadá skoro stejně, jezdí úplně stejně, má shodný motor a ani spotřeba se nesnížila. Jestli má Infiniti na něčem zapracovat, je to průběžná modelová péče. Zákazník v prémiovém segmentu stojí o výraznější inovace. Přece jen Infiniti FX je něco úplně jiného než Nissan Micra.

suv infiniti testy | acz

První cena vozu	1.515.190,- (FX37 GT)
První cena vozu s testovanou motorizací	1.984.190,- (FX50S Premium)
Základní cena testovaného vozu	1.984.190,- (FX50S Premium)
Cena testovaného vozu vč. příplatků	2.008.790,- (FX50S Premium)