TEST Volkswagen Touareg: První jízdní dojmy

Když náhodou přišla řeč na dosavadního Touarega (jako že jsem se snažil se jim vyhýbat), s lidmi od VW jsem se dostával docela pravidelně do křížku. Zřejmě jsem nedokázal plně docenit pocit řidičovy dominance nad drtivou většinou ostatních účastníků provozu, doplněný neohrabaností, nedotáčivostí, necitlivým řízením a prostorností na úrovni lepšího kompaktního SUV. Kupodivu můj názor nesdílely mraky kupců, kteří učinili z tohoto vozu bestseller své kategorie. Ale není to rozhodně poprvé, ani naposled, co se chutě novinářů dost radikálně liší od preferencí zákazníků. Každopádně jsem od toskánské prezentace druhé generace nečekal žádné zázraky. A to byla chyba.

Touareg II. staticky

Design auta už je znám delší dobu a první dojmy z něj jste mohli nasát na ženevském autosalonu, my navíc i na německými celebritami nabité VIP párty v Mnichově.

Víme už tedy, že Touareg II., přestože si zachoval základní stylistické rysy, působí elegantněji, i když megaloman ve vás asi zasmutní, protože opticky rozhodně působí dojmem menšího auta. Stačili jsme si také všimnout, že novinka neslevila nic z prvotřídní pozice za volantem a doplňuje to nejen o poznání útulnějším interiérem, což bylo v našem případě umocněno jeho laděním do hněda, ale také citelně lepší nabídkou prostoru na zadních sedadlech.

Ale přejděme do italské reality. Teprve když máme čas se pohodlně uvelebit a najít optimální pozici za volantem, uvědomujeme si, jak příjemná má Touareg sedadla. Jsou pohodlná a současné disponují ve spodní a střední části zad překvapivě důrazným bočním vedením. Jak zjistíte později, má to svůj důvod. Prakticky jediné, co lze pracovišti řidiče vytknout, je otylý středový tunel, jenž poněkud devalvuje pocit prostornosti.

Ale už dost rozjímání….

Jízda

Startujeme (otočením klíče) naftový třílitrový šestiválec, jenž bude nepochybně pilířem prodejů. Ačkoli to může být 176 kilowattům výkonu zejména pak 550 newtonmetrům točivého momentu fuk, na tomto místě je dobré zmínit, že Touareg mezigeneračně shodil celých 200 kg. Vznětový motor se nám zdál pro toto auto naprosto dostačující motorizací a bezproblémově se s ním předjíždělo, navíc za doprovodu opojného ticha. Kabina auta je totiž perfektně odhlučněná od ruchů, způsobených koly, pohonnou jednotkou a díky vrstveným sklům i obtékáním vzduchu. Drobnou výtku lze snad směřovat pouze k automatické převodovce, avšak nikoli vůči její hladkosti a rychlosti reakce, obojí je v pořádku. Touareg však také trpí „syndromem osmi kvaltů“, jenž se projevuje ochotou elektroniky řadit (respektive podřazovat) častěji, než by to bylo, vzhledem k síle motoru, nutné. Osm stupňů se nám prostě zdá být ve většině případů už trochu moc.

Krátce jsme vyzkoušeli také naftový osmiválec 4,2 l s 250 kW a mamutími 800 Nm, o němž platí bezezbytku totéž, co o šestiválci, jen se jeho jízdní dynamika dá označit jako raketová, nejedno sportovní auto by mělo problém tohle nadupané SUV setřást. Pozitivní bylo také, zjištění, že zhoršení agility, dané použitím těžšího motoru, bylo zanedbatelné. K čemu to ale všechno je, když rychlost končí s každou rovinkou, říkáte si?

Jenže v tom právě tkví jedno z největších překvapení Touaregu. Obrovským přerodem totiž prošel podvozek, jenž ruku v ruce s citelným úbytkem hmotnosti způsobuje, že se zatáček tenhle obří volkswagen rozhodně nebojí. Karoserie se totiž naklání jen velmi málo, a to i v komfortním podvozkovém režimu, a právě minimální přesun těžiště v zatáčkách zajišťuje autu nečekanou obratnost a ochotu zatáčet. Velmi příjemný požitek z jízdy umocňuje skutečně mistrovsky vyladěný posilovač řízení, jenž klade příjemný odpor a přitom se řízení pyšní přesností a ostrostí reakcí. V okamžiku, kdy už fyziku nelze oblafnout, se ozvou pneumatiky Goodyear Eagle F1 (ty už se dělají i pro SUV) kvičením, které varuje před blížící se krizovkou ještě dříve, než přijde ke slovu ESP.

Tak nějak samozřejmostí jsou i dostatečně silné brzdy, které se zdály mít při naší svižné, ale plynulé jízdě konstantní účinek. Prostě a jednoduše – Volkswagen Touareg je mimořádně povedené auto, před nímž by se měla mít na pozoru i konkurence z Mnichova a Stuttgartu, přičemž tu z Ingolstadtu nechává v tuto chvíli už za sebou.

Stejně jako v minulé generaci, i nyní bude v nabídce verze 4XMOTION, určená pro milovníky jízdy v terénu. Existuje výhradně ve verzi s třílitrovým TDI a disponuje vzduchovým pérováním s možností nastavení světlé výšky, uzávěrkou diferenciálu, redukcí a příslušnými modifikacemi elektroniky včetně systému pro samočinný sjezd prudkých svahů. I tuto verzi jsme v krátkosti vyzkoušeli, ale trasu tohle auto zvládlo s prstem v nose a spíše než z terénních schopností těžilo z velké světlosti karoserie.

Full-hybrid z Evropy

Vraťme se ještě k evropské premiéře – jak už bylo řečeno v úvodu, Touareg se stal prvním full-hybridem evropské produkce. Nebo pokud nejste fanoušky dělení na full a mild (což bych příznivcům značky Volkswagen zcela upřímně radil) – prvním evropským hybridem, u něhož je možné zvolit jízdu pouze na elektřinu. Jenže tohle prvenství je spíše Pyrrhovým vítězstvím. Wolfsburské SUV totiž v nafukovacích rukávcích a s kruhem skočilo do vod, kde křižuje krvežíznivý Lexus RX450h. Zatímco Japonci do svého SUV nacpali dva elektromotory s výkony 123 a 50 kW, ale především s točivým momentem 335 a 139 Nm, Touareg dostal mezi přeplňovaný benzinový šestiválec a převodovku motůrek o výkonu 34 kW a na dávku Nm v tiskové zprávě nenarazíte pro jistotu vůbec. Pokud mu ale přiřkneme točivý moment kolem 140 Nm, asi nebudeme daleko od pravdy. A tomuto motoru jsou pochopitelně kapacitně přizpůsobeny i akumulátory. Není divu, že má s dvě a čtvrt tuny vážícím SUV dost práce.

Ústrojí ve volkswagenu má tedy blíže k systému IMA od Hondy než k HSD od Toyoty. Ano, Touareg zvládá v duchu „plných“ hybridů rozjezdy na elektromotor, stejně jako parkovací manévry a po stisku tlačítka pro elektrický pohon je na něj schopen jet, ale ve srovnání s tím „plným“ dost krátkou dobu. Marná sláva, u VW plní relativně slabý elektromotor především podpůrnou funkci. Němci ovšem argumentují ve prospěch paralelního hybridního systému tím, že umožňuje dobrou průchodnost terénem, a co je u dnešních SUV dost podstatné - může táhnout přívěs s hmotností až 3,5 tuny, takže si za něj můžete leccos zapřáhnout. Volkswagen také argumentuje jeho větší úsporností při dlouhých jízdách a cestování po dálnici. To pochopitelně ukáže až redakční test.

Při jízdě na městské trati, vedoucí až do centra Florencie, se ukázal Touareg Hybrid jako tichý společník s ústrojím, u něhož byl přechod mezi jednotlivými režimy hladký a neznatelný. Ovšem přestože má papírově o 30 Nm větší točivý moment než 3.0 TDI, subjektivně se nám zdál v nízkých a středních otáčkách dynamičtější třílitrový turbodiesel. Ve vysokých ovšem už „tédéíčko“ nemůže před výkonem 245 kW obstát, projev benzinového motoru ale v tomto režimu nezní tak libozvučně, jak bychom očekávali. Přestože jsme provedli pár necitlivých akcelerací do nejvyšších otáček, po absolvování 33km městské trasy jsme dojeli se spotřebou lehce nad 9 litry, což je rozhodně dobrý výsledek.

Volkswagen Touareg na nás při prvním seznámení udělal opravdu vynikající dojem a naznačil, že bude mít jen velmi málo slabin, a to i v oblastech, kde obvykle excelují prémiové značky. Ke cti mu slouží i nabídka zdařilé hybridní verze, jejíž největší slabinou je, že ve stejné kategorii operuje výrazně elektrifikovanější japonské SUV.