Vše o silničních tunelech: Náročné, s rizikem... ale klíčové!

Podzemní stavby, respektive tunely, jsou pro dnešní fungování moderních metropolí zcela klíčové. Jenže v Česku jich není mnoho z řady důvodů. Z kterých? A máme se tedy bát, že nejsou tak kvalitní? Nota bene když neustále slýcháme, že jejich výstavba trpí podfinancováním. Jak jich je jako šafránu, nese to současně potíže s tím, že v nich řada řidičů neumí jezdit. A ruku na srdce – kdo z vás přesně ví, jak se chovat, když uvnitř dojde k nehodě? Nebo nedej bože k požáru? Na všechny tyto důležité otázky a kupu dalších odpovídáme.

Před čtvrt stoletím byl otevřen Strahovský tunel v Praze

Zhoubnost podzemních vod

Tunely nacházejí využití zejména v místech, kde nelze sáhnout k jiným alternativám, jak vést efektivně a elegantně dopravní komunikaci. „Nejenže tím nabývají na významu z hlediska dopravních toků kvůli absenci objízdných tras, nýbrž také z pohledu rozšiřování stávajících nebo nových pozemních komunikací směrem vertikálním. Což je především ve městech důležitý benefit, neboť se tím odstraňuje bariéra v podobě limitujícího uličního prostoru a zástavby. Paralelně se využitím tunelů řeší rovněž negativa jako hluk a znečistění ovzduší,“ načrtává téma komplexnosti Jiří Brož z Ústavu dopravní telematiky na ČVUT.

Proces však startuje daleko dřív, u geologické tváře České republiky. „Na našem území se rozkládá Český masiv a od východu Vnější Západní Karpaty. Jde o mimořádně geologicky pestré území, které se formovalo stovky milionů let. To je vidět, když se podíváte na geologickou mapu a tu nepřebernou škálu barev a jejich odstínů. Proto tak můžeme mít na různých místech obdobné horniny, ale se zcela odlišnými mechanickými vlastnostmi, které se právě promítají i při budování podzemních staveb,“ vysvětluje nám Martin Knížek z Ústavu geologických věd na brněnské Masarykově univerzitě. Za vůbec největšího nepřítele geologického prizmatu pak považuje Knížek podzemní vodu, jejíž přítomnost razantně ovlivňuje vlastnosti hornin, ale i jejich stabilitu.