Vývoj fyzičky ve formuli 1: Od pupkatých strejdů k atletům

Naposledy se závodilo prvního prosince loňského roku a pauza potrvá do 5. července, tedy 217 dní. K delší přestávce došlo naposledy mezi sezonami 1961 a 1962, kdy se nezávodilo 224 dnů.

Trocha užitečné historie

Dobře známé jsou snímky pilotů z padesátých let, kdy například Argentinec Froilan Gonzales nebo dvojnásobný mistr světa Ital Alberto Ascari rozhodně nemohli být považováni za vzor správné životosprávy. Je třeba ovšem přiznat, že závody tehdy trvaly více než dvě hodiny a vozy byly náročné na ovládání. Již od začátku šedesátých let však můžeme na dobových fotografiích vídat, že převážná většina pilotů jsou štíhlí muži, ale o systematické fyzické přípravě nemůže být ještě ani řeč.

První momenty přípravy můžeme zaznamenat v druhé polovině sedmdesátých let a byl u toho Niki Lauda. Po jeho „ohnivé“ havárii na Nürburgringu začátkem srpna 1976 mu při rekonvalescenci pomáhal fyzioterapeut Willi Dungl. Rakouský pilot proslulý pedantským přístupem začal s tímto trenérem spolupracovat na své kondici i na změně jídelničku. O deset let později tak už pracovala většina jezdců a mezi nimi byli nastupující fenomén Ayrton Senna i jeho velký soupeř Alain Prost. „Alain byl ve slušné kondici. Když se ovšem stal jeho týmovým kolegou psychicky odolný Senna, pochopil, že na sobě musí tvrdě pracovat, jinak nemá šanci,“ vzpomíná Josef Leberer z kliniky, kterou založil již zmíněný Willi Dungl.

Přilby automobilových jezdců: Co všechno musí zvládnout?

Sainz si nedělá iluze

Vraťme se však do současnosti. Sezona začne první víkend v červenci. Piloti se během této přestávky snaží zůstat ve formě cvičením. Podle jezdce stáje McLaren Carlose Sainze ovšem žádný trénink nedokáže plnohodnotně nasimulovat síly, kterým musí tělo a zejména krční svaly závodníka čelit ve skutečném monopostu během jízdy.

„Lidé si nedokážou představit, jakému stresu je tělo během závodu vystaveno. Jediný způsob, jak být v kondici pro řízení vozu F1, je řídit ho,“ říká španělský jezdec a pokračuje: „Nezáleží na tom, jak tvrdě doma trénujete. Je nemožné dosáhnout přetížení G, které zažijete v monopostu formule 1. Rakousko nepatří k nejnáročnějším okruhům, ale v rychlých zatáčkách budeme trpět,“ řekl Španěl. Horší by podle Sainze bylo, kdyby první závod sezony po tak dlouhé přestávce jeli v Maďarsku nebo na Singapuru. „Mohu vás ujistit, že spousta jezdců by v cíli závodu měla blízko ke kolapsu,“ dodal závodník.

10 nejlepších závodníků, kteří nikdy nezískali titul F1

Lékař má jiný názor

Za pozornost bezpochyby stojí názor italského lékaře Riccarda Ceccarellilo, který se věnuje formuli 1 nepřetržitě od roku 1989 a dosud byl přítomen na 509 velkých cenách. Ve městě Viareggio má tréninkové centrum a ze současných jezdců se mu svěřují do péče například Sebastian Vettel, Charles Leclerc, Daniel Ricciardo nebo Robert Kubica, ale pečuje také o Fernanda Alonsa. Jeho společnost Formula Medicine nasazuje na každý závod F1 dvacet lékařů, čtyři fyzioterapeuty a sedm zdravotních sester.

„Je to poprvé, co se něco takového stalo. Nelze to s ničím srovnávat, nemůžeme si být jisti,“ říká doktor Ceccarelli na téma dlouhé pauzy od posledního loňského závodu. Když pilot více než tři měsíce nejede na limitu s vozem F1, co to přinese? „Nemyslím si, že tam bude velký problém po fyzické stránce. Četl jsem tvrzení Carlose Sainze, jak bude problémem krk. Myslím si však, že správným tréninkem je možné ho dostatečně posílit. Když jsem připravoval v roce 1997 Jarna Trulliho na přestup z F3 přímo do F1, obvod jeho krku byl během jednoho měsíce o tři centimetry větší. A podle svých slov neměl ve svém prvním závodě ve formuli 1 vůbec žádné problémy,“ tvrdí italský doktor.

Rekordy F1, které zřejmě ještě dlouho nikdo nepřekoná

Když jezdí mozek

Jak již řekl Carlos Sainz, nejlepším tréninkem pro řízení vozu formule 1 je sedět za volantem monopostu. „Po karanténě by jezdci mohli čelit spíše psychickým než fyzickým problémům. Udržet si motivaci, nenudit se nebo nebýt negativní, když nevíte, kdy se pojede další závod. Je to velká změna v životě. Bez adrenalinu, řízení auta, práce a setkávání se s množstvím lidí. Může to mít nepříznivý vliv na mentální stránku,“ tvrdí Ceccarelli.

Jeho práce s piloty není jen o fyzickém tréninku, ale i o práci s mozkem. Jet s formulí 1 na limitu je psychicky náročné, stres je přitom podstatně nižší, když pilot z limitu lehce ubere. Ceccarelliho trénink se zaměřuje na to, aby mozek pracoval úsporněji, využíval méně energie a tím snížil stres. Díky tomu může jet pilot na limitu delší dobu.

„Je spousta parametrů, které vytvářejí celkového závodníka a kromě talentu se podílejí na výkonnosti. Možná jasněji uvidíme, jak toto přerušení některé jezdce ovlivní více než jiné. Velmi důležitá je mentální flexibilita. Lidé, kteří musí mít stejnou rutinu a jsou tím posedlí, nebudou problémy dobře zvládat. A vyhoří,“ dodává Ceccarelli.

Jaromír Jiřík, týmový doktor Škoda Motorsport: Žádné maso, běh s 200kg sáňkami a kliky za nekázeň...

Neřesti pilotů: Nejsou svatí

Jsou špičkoví automobiloví či motocykloví jezdci vzorem ctnosti, nebo se umějí odvázat? Jediný mistr světa in memoriam Jochen Rindt byl vášnivý kuřák, ale také skvělý lyžař, čímž si v zimě udržoval kondici. Nejstarší muž současného startovního pole Kimi Räikkönen byl známý „pařmen“. Ještě v době prvního manželství s modelkou Jennie Dahlmanovou před ním neobstála žádná láhev vodky. Ukáznil se poté, co si vzal Minttu Virtanenovou, s níž má dvě děti. Alespoň navenek. Ovšem jeho nejoblíbenějším nápojem je koktejl z vodky, sody a pomerančového džusu.

Svatoušky nejsou ani špičkoví světoví jezdci rallye. Kdo alespoň jednou navštívil párty po soutěži, zažil, co dokáže třeba devítinásobný mistr světa Sebastien Loeb. Finští piloti, skvělí za volantem, jsou neméně zdatní se sklenkou alkoholu v ruce. To je však dělá v očích opravdových fanoušků skutečnými lidmi, kteří umějí žít.

Autoři: Michal Štěpanovský a David Skaloš

Svět motorů 21/2020