Rekordy F1, které zřejmě ještě dlouho nikdo nepřekoná

Globální pandemie nemoci Covid-19 donutila organizátory letošních Grand Prix změnit plány. Vlivem šíření kapénkové nákazy nebylo možné tolerovat shlukování statisícových davů, proto došlo na nejhorší scénář a vedení F1 odložilo nebo zrušilo sedm úvodních závodů sezony 2020. Smutnou zprávu doplnilo následovné odložení startu na neurčito.

Působivá historie F1: Moderní Ferrari v lakování od roku 1950 po dnešek

Zadřené kolečko produkce úspěšného byznysu může mít fatální dopad, šéf McLarenu Zak Brown hlasitě varoval před existenčními problémy konkurence. Miliardové ztráty údajně vynutí důkladné změny systému F1 včetně zavedení ještě přísnějšího rozpočtového stropu. Aktuální rušení závodů nemusí přežít minimálně 4 týmy, myslí si Brown.

Dnešní vozy formule 1 v ikonických barvách minulosti. Prohlédněte si bohatou galerii

Zatím to tedy nevypadá, že by se v dohledné době začalo závodit, tím pádem opět nikdo nepřepíše tabulky rekordů, kterých se sleduje nepřeberné množství od nejtěsnější kvalifikace, přes maximální rychlosti, čas strávený v boxech až po největší rozdíl mezi prvním a druhým v cíli. Tyto údaje se mění společně s vývojem techniky usnadňující výměnu kol nebo stíhání soupeřů, existuje ovšem i sada minimálně deseti lukrativnějších prvenství, která jen tak někdo nepřekoná.

10. Nejmladší vítěz závodu

Od roku 2016 FIA zavedla novou minimální věkovou hranici 18 let pro řidiče, kteří vstupují do F1. Dny po dosažení plnoletosti budou tedy určující veličina rekordu spadající v této chvíli do vlastnictví Maxe Verstappena. Belgicko-nizozemský pilot týmu Red Bull Racing se narodil 30. září 1997 a po 17 letech a 166 dnech debutoval v Grand Prix Austrálie. Mladík tím zaujal a své nadání definitivně potvrdil ve věku 18 let, 7 měsíců a 5 dní, když vyhrál Velkou cenu Španělska na okruhu Circuit de Catalunya blízko Barcelony.

9. Nejnižší počet závodníků

Grand Prix v Monaku z roku 1996 nesporně patří mezi nejdramatičtější závody historie F1. Šachovnicový praporek na konci kroužení městskými ulicemi spatřily pouze tři monoposty, respektive jejich odolní vůdci. Kvůli proměnlivým podmínkám bylo 12 z 22 aut vyřazeno vlivem havárie a dalších sedm nedojelo následkem technických problémů. Po 75 kolech cílem projel první Olivier Panis s vozem Ligier JS43 před Davidem Coulthardem v McLarenu MP4/11 a Johnnym Herbertem v Sauberu C15. Panis paradoxně poprvé a naposled zvedl nad hlavu nejcennější pohár – jediný ze všech 157 startů.

8. Nejvíce zastávek v boxech pro vítězného jezdce

Jedna či dvě zastávky u mechaniků v závodě ještě nikoho nerozhodí, ale šestinásobné setkání v boxové uličce už je řádná porce zdržení. Přesně tolikrát se Sebastian Vettel viděl s týmem během kanadské velké ceny odjeté na mokré trati před devíti lety. Zřejmě nepřekonatelný rekord je o to výstřednější, že Vettel se účastnil dvou kolizí a k tomu všemu dostal pokutu za překročení rychlosti za safety carem. Nejdelší závod v historii F1 je stálou památkou v několika ohledech.

7. Nejmenší počet zastávek v boxech

Bizarní vítězství bez jediného pit stopu zaznamenal Wolfgang von Trips kroužící 75 kol po Zandvoortu. Jeden nizozemský okruh měří 4,252 kilometru, a proto Wolfgang ve Ferrari zvládl skoro 320 ostrých kilometrů stylem start-cíl. Rozdíl mezi prvním a druhým vozem byl pouhých 0,9 sekundy, protože rekord z roku 1961 napodobili všichni ostatní protivníci.

6. Nejméně aut na startovním roštu

Už patnáct let trvá rekord z Grand Prix Spojených států v Indianapolis. Dodavatel pneumatik Michelin nedoporučil monopostům nastoupit do závodu, protože nemohl garantovat výdrž struktury obutých gum. Měřených kol se zúčastnilo pouze šest věrných rivalské firmě Bridgestone.

5. Největší časový rozdíl na stupních vítězů

Zatímco Damon Hill a Jackie Stewart ujeli soupeřům o celá dvě kola, rekord v náskoku na druhého jezdce drží jiný britský rychlík. Byl to Sir Stirling Moss s Vanwallem, který si v roce 1958 vypracoval výhodu pěti minut a 12,8 sekundy. Rekordman shodou okolností zemřel před pár dny, osudovou se mu stala dlouhá nemoc. Jeden z nejlepších závodníků všech dob nás opustil 12. dubna 2020.

4. Nejvíce aut na startu

Vysoké náklady a složité předpisy omezují vstup nových aktérů do současného světa F1. Před 67 lety tomu bylo jinak, proto na Nordschleife startovalo 34 monopostů. Bylo by jich o jeden více, ale Helm Glöckler předčasně odstoupil zásluhou poruchy motoru.

3. Nejtěsnější výhra v závodě

Stovky tisíc diváků zřejmě ještě dlouho neuvidí podobné drama jako při Velké ceně Itálie v Monze. Vedoucí Peter Gethin protnul cílovou čáru těsně před dotírajícím Ronniem Petersonem. Časomíra stopla rozdíl v čase 0,01 sekundy, což je hodnota odolávající pokoření už 49 let.

2. Vyrovnaný kvalifikační výsledek  

Evropskému závodu z roku 1997 předcházela dramatická kvalifikace. Do historických tabulek byl zaevidován úplně stejný zajetý čas, který stanovili hned tři piloti – Jacques Villeneuve, Michael Schumacher a Heinz-Harald Frentzen. Všichni zajeli shodné kvalifikační kolo za 1 minutu a 21,072 sekundy.

1. Nejstarší světový šampion

Juan Manuel Fangio měl 23 let, když poprvé startoval v kategorii závodních aut. O patnáct roků později vyhrál závod F1 a poslední triumf si připsal po oslavě 46. narozenin. Věk závodních penzistů už asi nikdo nepřekoná, protože vyždímaní mladíci dnes končí kariéry mnohem dříve než pětinásobný mistr světa z Argentiny.

Autor: Miroslav Mazal