Do Blanky se vydali chodci, proběhli tu i liška, zajíc a lasička

"V prosinci do něj vešly dvě ženy s kočárkem. To je věc, nad kterou zůstává rozum stát," řekl dnes novinářům Alexandr Butovič, ředitel společnosti Satra, která pro město tunel provozuje.

Celkem Satra eviduje 270 vstupů do tunelu, nejčastěji na Letné a Prašném mostě. "Vjezdy jsme opatřili značkami zákaz vstupu chodců. Pomohlo to ke snížení tohoto nebezpečného nešvaru, ale samozřejmě stoprocentně jej to neřeší," řekl Butovič.

Do tunelu se nevydávají pouze lidé. Rovněž se sem zaběhla zvěř, konkrétně zajíc, liška a lasička.

V tunelu zastavilo celkem 235 vozidel kvůli poruše, událo se tu 62 dopravních nehod a 53 autům došly v tunelu pohonné hmoty. V listopadu například v Blance zastavil jeden z řidičů, když s překvapením zjistil, že mu tady nefunguje navigace. Následně telefonoval do firmy o radu, co s tím.

Bezpečnost v Blance hlídají speciální čidla. Při mimořádné události okamžitě upozorní dispečera, který situaci vidí na obrazovce. Systém mu chodce či nepojízdné vozidlo na monitoru označí.

Provoz Blanky vyjde Prahu zhruba na 20 milionů korun měsíčně

Blanka byla otevřena loni v září a vyšla na asi 43 miliard korun. Dosud jí projelo na 30 milionů automobilů. Denně asi šestikilometrovým tunelem projede téměř 80.000 aut. Provoz stojí hlavní město měsíčně asi 20 milionů korun.

"Náklady na provoz tunelu bez energií jsou 16 milionů korun měsíčně. V ostrém provozu poklesnou, protože již nebude třeba vykonávat některé činnosti," řekl Dolínek, náměstek primátorky. Náklady na energie jsou ročně asi 50 milionů korun, tedy zhruba čtyři miliony měsíčně. Celkem má Praha v rozpočtu na letošek na provoz Blanky 394 milionů korun. "Vzhledem k výši vyčleněné částky byly současné náklady očekávané. Nicméně přesná výše nákladů bude jasná až po vyúčtování za celý letošní rok," řekl Dolínek.

V souvislosti s otevřením stavby klesl provoz v ulici Milady Horákové, Argentinské, Veletržní, na nábřeží Kapitána Jaroše v Praze 7 a na Nuselském mostě. Zhoršil se naopak v ulici Jugoslávských partyzánů nebo v Patočkově a v oblasti kolem Vítězného náměstí. Řidiči také častěji využívají tunel Mrázovka a Strahovský tunel, které na Blanku bezprostředně navazují. Podle údajů TSK je v tunelovém komplexu o 72 procent nižší nehodovost, než bývala ve stejných úsecích na povrchu.

Blanka způsobila problémy zejména u výjezdu na Prašném mostě a na Vítězném náměstí v Praze 6. Radnice si na zhoršenou dopravní situaci stěžuje řadu měsíců. Vedení radnice minulý týden vyzvalo magistrát ke splnění několika opatření, mimo jiné k uzavření výjezdu na Prašném mostě. Potíže s počtem aut má Praha 6 také v Patočkově ulici. Nárůst počtu vozů postihl také ulici V Holešovičkách na Praze 8, kde vzrostl po otevření tunelu o 16.000 aut denně. Radnice proto po městě požaduje, aby byla ulice zahloubena, nebo vedla tunelem.

Satra musí do konce letošního roku vypracovat několik dokumentů, například předložit výsledky měření hluku a emisí. Teprve pak bude moci komplex fungovat v běžném, nikoli zkušebním režimu. Změna se samotného fungování tunelu nedotkne, jde o právní úkon. Zkušební provoz si vynutilo řízení, v kterém Praha získávala stavební povolení.

Podle Dolínka musí město pokračovat v dostavbě dalších návazných staveb. Vnitřní okruh by měl podle něho od Blanky pokračovat Povltavskou směrem do Malešic.

Blanka vyšla na 43 miliard korun, tedy zhruba o deset miliard více, než bylo původně plánováno. Praha dosud vede s dodavateli arbitráže kvůli neproplaceným fakturám.