Dva příběhy Škody Octavia III: Jak slouží po téměř čtvrt milionu ujetých kilometrů?

Příběh 1: Taxík, ale bez investic

Z devadesáti trojkových octavií v nabídce AAA Auto byla nejvíce ojetá modrá 1.6 TDI Ambition bez koruny za 240.000 Kč. Zvenku přitom vypadala stále jako nové auto. Překvapilo nás, že po 226.000 km nemá ostřílenou příď od kamenů a lak ohoblovaný kartáči myček. I uvnitř bylo opotřebení přiměřené – lehce zmačkané boky sedaček, oleštěná kůže na volantu s jen pár mělkými vrypy od prstýnku – zkrátka nic, čeho si sousedé běžně všimnou.

Už novým vozům s motorem 1.6 TDI jsme vytýkali hlučnost. Zejména když třeba jedete na čtyřku padesát. To se motor převaluje kolem 1200 otáček a duní. Dvouhmotový setrvačník, který torzní kmity pohltí, i šestistupňovou převodovku, jež zmenší přeskoky, si koncern VW schovává pro dražší dvoulitry. Aby měli důvod kupovat je i ti, kdo nepotřebují jezdit rychleji.

Žasli jsme, že u ojetého auta je to horší jen trochu. Tedy mlecí zvuk pružinek ve spojkové lamele je výraznější, ale ne o moc. Servisní historie končí úderem 150.000 km, do té doby však v ní je jen běžná údržba – žádná výměna mechanických dílů. Ano, spojka je zřejmě původní a už slušně oklouzaná – při prudkém rozjezdu měla problém přenést celý točivý moment, ale klidnému jezdci ještě sto tisíc kilometrů vydrží.

Sám motor zněl jako nový, žádné klepání opotřebených vstřikovačů. Však také jejich korekční množství byla do 0,13 mg na zdvih (hranice opotřebení je 1,0 mg). Naopak zcela u konce s dechem byly brzdy. Autobazar už je seznal dokonce nebezpečnými a na vlastní náklady vyměnil.

Na octavii najel milion: Naskočí jednička?

Žádnou vůli v přední nápravě jsme necítili, jen trochu vrzala. Zadní pak byla i na nerovnostech naopak tišší, než na co jsme zvyklí z novinářských aut. Pomáhala jí šestnáctipalcová kola a celkově specifikace auta prostá blbostí, které tendence k dunění u trojkové octavie zesilují. Jmenujme elektricky ovládané páté dveře a panoramatické střešní okno. Daniel Říha navíc dle štítku na tlumičích poznává, že u auta ze září 2013 jsou už modifikované, které do karoserie přenášely méně vibrací.

Jeho kolega Roman Kašpar zrcátkem ukazuje prasklinu v silentbloku ramene. A pokud si navíc laserovým měřením ověří, že geometrie by chtěla seřídit, je doporučení příštímu majiteli zcela jasné: vyměnit silentbloky přední nápravy, po čemž je geometrie stejně nutná. Pan Kašpar však úplně nejvíc zaboduje, když nám ukazuje, že výměna kabinového filtru, konkrétně správné následné nasazení přihrádky před spolujezdcem, není úplná sranda. Najde totiž účtenku z taxametru. Tak proto je auto mechanicky tak vzorné. Řídil jej taxikář, kterého živilo, a podle toho s ním zacházel. Přemýšlel, kde tankovat, myl jej ručně, nelepil se na auto, od nějž létá kamení, a na spojce si nevozil nohu. Zkrátka věci, co dnes už běžná populace bohužel nezvládá.

Nutné investice

Výměna silentbloků přední nápravy + geometrie: 4054 Kč. V přední nápravě zatím nebyly citelné vůle, ale vrzala. Pokud má stejně rozhozenou sbíhavost, byla by škoda dělat geometrii na vytahaných silentblocích, když sada čtyř nových stojí 1554 Kč. Práce (demontáž ramen, nalisování nových silentbloků) včetně geometrie vyjde v Autostylu Trutnov zhruba na 2500 Kč.

Příběh 2: Nikdy mě nikde nenechala

Auto, v jehož servisní historii byly zaneseny i výměny žárovek, nám sehnal Daniel Říha z trutnovského Autostylu. „Z trojkových octavií, které nám sem jezdí na údržbu, má nejvíce natočeno paní Miškovská na své služební 1.6 TDI. Zkusím jí zavolat, zda by se tu nemohla zastavit,“ navrhuje.

Bílá octavia má ještě o trochu chudší výbavu než náš kousek. Také nechybějí vyhřívané sedačky, ale klimatizace je zde pouze manuální – to jsme nikdy u bohatě vybavených novinářských demoaut neviděli. Naopak estetický stav interiéru je perfektní: volantu, sedaček i řadicí páky. Jenom spojkový pedál je překvapivě ošlapaný víc než u taxikářské modré octavie. Možná je to tím, že dámské boty mívají tvrdší podrážku než pánské. Naopak samotná spojka zde pracuje jako u nového vozu – lépe než v předešlém případě. Přední náprava nevrže, ale odzadu se na některých nerovnostech ozývá dunění. Auto bylo vyprodukované v květnu 2013, čili ještě před náběhem opatření ve výrobě. A nikdy si nikdo na jeho jízdní projevy nestěžoval, takže nebyl důvod tlumiče měnit. Což se potvrdilo i 223.000 kilometry, které dnes má bílý liftback na tachometru. Občas si zaduní, ale fungují a vůz má stále přesné a bezpečné jízdní vlastnosti.

Co se na autě dělalo, vidíte v samostatné tabulce. Ulehčíme vám to: pár žárovek, dvakrát brzdy. Jinak vše původní. Samozřejmě nás zajímalo, jak paní Miškovská jezdí.

Jak je možné, že tolik najezdíte?

Jsem obchodní zástupce a jezdím od Jičína po Čáslav, dále Kladno i Českou Lípu. Ústředí přitom máme v Trutnově. Takže jedna cesta do Kladna a zpět – a pět set kilometrů naskočí hned.

Pohody na dálnicích si tedy moc neužijete. To musíte většinu času pěkně kroutit volantem.

Po dálnici mám opravdu na svých obvyklých trasách jen pár kratších úseků, třeba z Turnova na Liberec. Ale ani mi to nevadí, stejně nemám monotónní jízdu ráda. Octavia je rychlá – stačí trochu šlápnout na plyn a je tam sto šedesát. Takže jsem ráda, že místo dlouhých rovin jezdím samé zatáčky, kde si nemusím stále hlídat rychlost.

Na palubním počítači svítí spotřeba 4,7 l/100 km. Je to opravdu dlouhodobý průměr? Musíte se hodně snažit, abyste jezdila takto úsporně?

Jezdím úplně normálně. Jenom nesnáším,když někdo jede brzda-plyn. Sama cestuji plynule, byť často svižně. To víte, velký region.

Spojka vašeho auta s 223.000 km funguje lépe než většině českých řidičů po polovičních kilometrech. To na svých trasách nezastavujete?

Každý den navštívím minimálně patery stavebniny. Ale řidičák mám 32 let, jezdit jsem se učila na staré škodovce a s instruktorem jsem smlouvala o řazení. Dodnes si myslím, že krátkou rovinku je lepší přejet na jeden převod než třikrát přeřadit. I na minulé octavii, což byla ještě devatenáctistovka, mi spojka vydržela 350.000 km. Současná octavia je totiž už moje třetí služební v řadě – začínala jsem na druhé generaci před faceliftem.

Při vašich nájezdech nám odpusťte dotaz mimo téma: Bourala jste někdy?

Jenom jednou, ale o to kuriózněji. V Kralupech šla po chodníku zhruba stopadesátikilová dáma. To bych nechala bez povšimnutí, ale byla narvaná do fialových elasťáků a k nim si vzala modrou bundičku nad pupík. Nedokázala jsem z ní odtrhnout oči, stejně jako řidič přede mnou. Ten na poslední chvíli před stojícím autem dobrzdil, já jsem to už nestihla. Byl z toho zmuchlaný nárazník.

Je něco, co můžete octavii vytknout?

Za deště se mlží skla – musím na ně intenzivně nastavit ofukování, abych se toho zbavila. Důležité je, že mě nikdy nikde žádná z octavií nenechala – i nabouraná zvládla dojet do servisu. Jakousi závadu jsem zažila jen jednou, právě s posledním modelem – když při minus dvaceti stupních přimrzlo víčko nádrže a docházela nafta. Naštěstí jej chlapi ve stavebninách zvládli nějak uvolnit.

Servisní historie

Při stylu jízdy paní Miškovské auto nezkracuje interval výměny oleje a nechává jej na maximálních 30.000 km. Inspekce se zde tak dělá vždy s výměnou oleje. Za celou dobu nebylo potřeba mazivo dolévat a jedinou závadou byla prasklá žárovka. Prázdný je též seznam garančních oprav – ani v záruce nebylo na voze co reklamovat.

30.000 km – první servisní prohlídka, na žádost řidičky vyměněny stírací lišty

60.000 km – druhá servisní prohlídka, praskla první žárovka – osvětlení registrační značky

89.000 km – třetí servisní prohlídka, prasklá žárovka H7 potkávacích světel

96.000 km – druhá žárovka H7 potkávacích světel – kvůli ní první neplánovaná návštěva servisu

120.000 km – čtvrtá servisní prohlídka, vyměněny kompletní přední brzdy

141.000 km – druhá žárovka RZ

150.000 km – pátá servisní prohlídka – bez dodatečných prací

180.000 km – šestá servisní prohlídka – vzadu vyměněny brzdové destičky, kotouče v pořádku, ponechány původní

200.000 km – opět kompletní výměna předních brzd

210.000 km – sedmá pravidelná prohlídka, výměna rozvodů, překvapivě nebyly kriticky opotřebené