Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Evropské Automobily roku: Fiat Panda (2004)

Aleš Dragoun
Diskuze (12)
Druhá generace Pandy, která svou předchůdkyni nahradila na podzim 2003 po neuvěřitelných třiadvaceti letech, italský Fiat dostala z tíživé ekonomické situace.

Fiat vždy malé vozy uměl. Na začátku tohoto století se navíc ocitl v těžké finanční situaci a nová Panda se ukázala být trefou do černého.

169, nebo Gingo?

S názvem nového modelu to ovšem nebylo zprvu jednoduché. Na původních firemních fotografiích z února 2003 byl dokonce uveden název Fiat 169, ale Turín se nechtěl vrátit k číselnému označení. Upozorňoval, že do premiéry v Ženevě se ještě změní. Stalo se, na stánku Fiatu se představil nový model Gingo. Jenže do celé záležitosti se vložil Renault, jméno prý bylo až příliš podobné Twingu. S nástupem podzimu bylo u Fiatu rozhodnuto, vrátíme se k Pandě!

Novému „medvídkovi“ vtiskli designéři hranaté tvary, ovšem s notnou dávkou elegance. Koncové reflektory svou svislou orientací připomínaly mnohem větší kombíky od Volva. Karoserie byla přehledná, díky takřka kolmé zadní stěně se dal snadno odhadnout konec vozu, nemluvě o výborném výhledu všemi směry. Ten umocňoval i prosklený zadní sloupek. Pohledný design se navíc ukázal jako nadčasový.

Zatímco krabicoidní první generace byla pouze třídveřová, výsledek projektu 169 dostal do vínku další pár dveří navíc. Tímto praktickým prvkem se v té době mohla pochlubit jen jihokorejská konkurence, například Renault nebo Ford nikoliv, tito výrobci u třídveřových koncepcí v této třídě setrvávali. Obě dvě karosářské verze měla v portfoliu pouze kolínská trojčata první generace, tedy Citroën C1, Peugeot 107 a Toyota Aygo, která se začala prodávat až v roce 2005.

FIRE a Multijet

Italská automobilka nabídla zákazníkům Pandu se zážehovými dvouventilovými čtyřválci OHC FIRE objemů 1108 a 1242 cm3, slabší nabízel 40 kW, silnější o 4 kW více. Nejslabší motor byl vhodný spíše do města, vyžadoval často podřazovat na trojku. S lehkou nohou však skutečně spálil na 100 km tabulkových 5,7 l benzinu. Pod kapoty se dostal i malý přeplňovaný vznětový motor Multijet 16V 1248 cm3 s 51 kW, ke koupi byla poměrně kultivovaná pohonná jednotka však až od ledna 2004.

Podvozek měl krátký rozvor 2299 mm, na nerovnostech tak odskakovala záď. Karoserie se vzhledem k vyšší stavbě (1,58 m) v zatáčkách nakláněla. Nejlevnější variantu Actual s černými velkoplošnými nárazníky a ocelovými koly bez krytů u nás Fiat nenabízel, od začátku v byla prodeji základní výbava Active, která je měla v barvě karoserie. Ovšem jinak se chlubila maximálně jedním airbagem a počínaje polovinou dekády i ABS s EBD, jinak šlo o naprosté holátko bez posilovače řízení. Dualdrive s tlačítkem City pro ještě snadnější otáčení volantem. Vyšší výbavy nabídly bud ve standardu nebo za příplatek další spousty prvků, třeba více vzduchových vaků, střešní podélníky a okno, centrální zamykání, elektrická okna, rádio s přehrávačem kazet, CD a MP3, manuální či samočinnou klimatizaci, litá kola a parkovací senzory.

Mrštný

Základní objem zavazadlového prostoru činil 206 l, což někomu může připadat málo. Vzhledem k délce jen 3,54 m šlo však o špičkovou hodnotu, která Pandu řadila na vrchol svého segmentu. Po sklopení zadních sedadel (ve vyšších výbavách Dynamic a Emotion i dělených a za příplatek posuvných) bylo k dispozici celých 860 l, což dvěma pasažérům stačilo na dovolenou. Existovala také pouze dvoumístná užitková verze Van, ovšem bez zaslepených bočních oken. Jízdy na dlouhé několikasetkilometrové vzdálenosti nepředstavovaly problém... Palivová nádrž měla objem jen 35 litrů, což mírně omezovalo dojezd, většině uživatelů to ale nevadilo. Pandy vážily dle provedení 840-975 kg.

Automobil byl velmi obratný, zejména ve městě, vždyť poloměr otáčení činil 9,75 m. Velmi snadno se s ním parkovalo. Posádka seděla výše, jen řidičovo pravé koleno decentně omezovala široká středová konzola se skvěle po ruce umístěnou řadicí pákou pětistupňové přímo řazené převodovky. Čtyři cestující měli uvnitř místa dostatek. Crashtest nezávislého sdružení Euro NCAP absolvoval Fiat Panda druhé generace v roce 2004 a odnesl si za ochranu cestujících při čelním a bočním nárazu pouhé 3 hvězdičky, což byl i ve srovnání s dobovou konkurencí spíše podprůměr. Tehdy se ke dvanáctistovce začal dodávat i poloautomat Dualogic.

Čtyřkolky

V září 2004 se objevila verze 4x4 s viskózní spojkou a dvěma mezinápravovými diferenciály, která měla oproti běžné Pandě o 5 cm zvýšenou světlost. Základní varianta se na některých trzích jmenovala Trekking (u nás název postrádala), oplastovaná pak nesla označení Climbing. Čtyřkolka navazovala opět na první generaci, která byla dlouhá léta nejprodávanějším automobilem s pohonem všech kol v Evropě. Zvládla nejen lehký terén, ale nezalekla se ani těžších překážek, bahna či sněhu. Zpočátku se nabízela jen s benzinovým agregátem, od září 2005 i s naftovým.

V únoru 2006 přibylo provedení Cross, také s pohonem 4x4. Stylisticky se odlišovalo mohutnými plasty na bocích karoserie, mělo jiné nárazníky a vpředu i vzadu kulatá světla, tyto úpravy vycházely z konceptu Simba, která se začala prodávat až v roce 2005. z Boloně 2002. Technika byla také změněna, automobil totiž dostal elektronickou uzávěrku diferenciálů, kterou běžná čtyřkolka postrádala. Panda Cross mohla mít vpředu zabudovaný pouze Multijet s 51 kW, benzinový motor se do ní nedodával.

Zajímavost představovala účast dvou patřičně upravených Crossů „PanDakar“ na Dakaru 2007. Vozy kategorie T2 s turbodiesely 1,3 l (78 kW, 169 N.m) a šestistupňovými manuálními převodovkami však neuspěly, ani ostřílení borci formátu Massima Biasiona a Bruna Sabyho je nedokázali přivézt do cíle. Odpadli ve čtvrté etapě. Vozy byly vybaveny hliníkovými vyjížděcími plechy, které jim pomáhaly z jemného písku, lopatami, nádržemi na vodu a náhradními koly. Pandy jezdily ale i automobilové soutěže.

Sport a plyn

Pro modelový rok 2007 prošel drobnými úpravami interiér, plasty dostaly tmavě šedou barvu místo dřívější světlé. Právě tehdy, v říjnu 2006 obohatila nabídku nejvýkonnější Panda 100 HP. Označení nelhalo, čtyřválec 1.4 Fire 16V objemu 1368 cm3 dával celých 74 kW. Dvouvačkový agregát měl rozvody poháněné řemenem, točivý moment přenášela na přední kola převodovka se šesti stupni. 100 HP se rozjelo na 185 km/h a z klidu na stovku zrychlovalo během 9,5 s. Dodávalo se v černé, bílé, červené a modré kovové barvě a v šedé metalíze. Podvozek nepostrádal tvrdší naladění a hlavně kotouče místo standardních bubnů na zadní nápravě.

Italská automobilka ovšem myslela nejen na sport, ale i na ekologii. Provedení Natural Power se objevilo na českém trhu v únoru 2007, jinde o něco dříve. Spalovalo CNG (stlačený zemní plyn), to kombinovalo se zážehovou dvanáctistovkou, ovšem při provozu na druhé palivo klesl výkon na pouhých 37 kW. V létě téhož roku se na přídi zaskvěl nový znak Fiatu s červeným pozadím místo modrého. Turbodiesel 1.3 Multijet dostal filtr pevných částic a posílil na 55 kW. Verze 1.2 Easypower GPL na zkapalněný ropný plyn (propan-butan) následovala v roce 2008. V září 2009 také prošla základní Panda největší stylistickou modernizací, kdy zůstala černá pouze prostřední lišta v masce chladiče, zbytek se od té doby lakoval v barvě karoserie.

Limitky a studie

Za dobu výroby se objevilo několik akčních verzí a limitovaných sérií, které ovšem nebyly v České republice oficiálně v nabídce. Hodně oblíbená byla vyšperkovaná verze Alessi s dvoubarevným lakem. Naprostým unikát pak představovala Panda 4x4 Monster, kterou Fiat vylepšil ve spolupráci s motocyklovou továrnou Ducati, ta se prodávala v roce 2006 pouze přes internet! Čtyřkolky se vyráběly v sériích Rossignol, Glam a Adventure. Populární byla i fialová Mamy s předním pohonem (2008).

Na bázi „medvídka“ vzniklo rovněž několik studií. Třeba plážový Marrakech bez dveří i střechy hned na jaře (2003), podobný Jolly a bílý Luxury obložený krystaly a drahokamy (obě 2006). Tanker ze stejného roku byl pouze třídveřový a dvoumístný, na zádi měl konstrukci s kanystrem. Aerodynamické dvoupalivové MultiEco s Dulaogicem (Ženeva 2006) bylo zaměřeno na spotřebu, karoserie využívala recyklovatelné materiály. Obojživelný Terramare postavil Maurizio Zanisi a přeplul s ním kanál La Manche. Jezdily i prototypy ostrého Abarthu, do série se ale nedostaly.

Už na sklonku roku 2005 měla premiéru verze Hydrogen poháněná 40kW elektromotorem napájeným palivovými články. Vznikla jich malá série, byly schopny ujet až 200 km. Prototyp Aria (IAA 2007) poháněl přeplňovaný dvouválec 0,9 l/77 kW schopný spalovat benzin i směs metanu a vodíku, tehdy dával ale jen 60 kW. Předznamenával sériové motory MultiAir, byl vybaven elektrohydraulickým ovládáním ventilů.

Úspěch

Druhá generace Pandy zaznamenala v Evropě velký obchodní úspěch. Již v počátku kariéry ji motorističtí novináři odměnili titulem Vůz roku 2004, následující roky ukázaly, že toto ocenění získala právem. 5. října 2005 sjel z výrobní linky v polských Tychách půlmiliontý vůz, pokoření dvojnásobné hranice trvalo necelé dva roky, do 5. září 2007. Vůz s pořadovým číslem 1.500.000 opustil továrnu 21. července 2009 a ten dvoumiliontý vznikl 4. července 2011. Jeho výroba u našich severních sousedů běžela až do prosince 2012 a skončila s celkovým účtem 2.168.491 exemplářů. Třetí Pandu přitom Fiat odhalil v listopadu 2011, předchůdce se krátce nabízel souběžně pod označením Classic. Více než polovina vozů byla prodána v Itálii.

Dobré benzinové motory

Ač statistiky TÜV vždy hodnotily druhou generaci jako podprůměrnou, zkušenosti uživatelů hovoří o tom, že pověsti o nespolehlivosti fiatů jsou v jejím případě báchorkami po děti. Jen výfuky velmi rychle korodovaly, po 100 tisících již byly notně děravé, stejně jako olejová vana. Skřípaly přední tlumiče, z ventilátoru topení se ozýval pískot, ten mohly vydávat i brzdy.

Na našem trhu vzácné turbodiesely měly problémy s měřiči množství nasávaného vzduchu, ze vstřikovačů benzinových motorů pak unikalo palivo. Benzinové motory ale vydrží opravdu hodně... Na drahé čtyřkolky a 100 HP nabízel Fiat v závěru kariéry slevy i přes 100 tisíc korun! Ceny nových Pand v základu klesaly ve finále až ke 155 tisícům Kč a i proto jich po našich silnicích jezdí stále dost. Dovozci nabízeli výprodejové modely s dvěma airbagy a manuální klimatizací pod 170.000. Nástupce za tyto peníze rozhodně nekoupíte...

Aleš Dragoun
Diskuze (12)
23. 8. 2016 09:29
Fiat
Poridil jsem si fiat stilo z auto esa, horsi kup jsem nikdy neudelal, kdybych jezdil taxikem tam mi to vyjde levneji, v esach prodavaji vraky!
Avatar - LuCZiano
2. 8. 2016 15:24
:-)
..."Jen výuky velmi rychle korodovaly"...
Za jak dlouho zkoroduje takový výuk?

Jinak Panda zejména v modré a vanilkové barvě se mi líbí, do města je to fajn auto. Měl jí strýc, tak jsem se s ní párkrát svezl...
Současná generace, je taky hezká, v Itálii jich jezdí hodně, ale ta cena je teď trochu vysoko.
Avatar - sendador
2. 8. 2016 12:11
Re: Panda
Tak jasne, z Prahy do Italie bych v ni jet nechtel, ale presun Praha-Blatna jsem s ni absolvoval bez problemu, po dalnici jsem jel 110 a byla to docela prijemna cesta.
Jinak ta 1.2 je pro tohle auto uplne dostacujici.
Avatar - 3_diamanty
2. 8. 2016 11:39
Re: Skvělý medvídek
suhlas... sucasnu pandu uz u nas napriklad nestretnem vobec... pritom predosla generacia pandy je doslova na kazdom rohu ... pricina bude zrejme jej cena ktora uz prerasta aj vacsie punto ... ;-\
2. 8. 2016 10:46
Re: Panda
To jsou ale devizy, na které se v tomto segmentu pramálo hraje.

1.2 je sice velice odolný a jednoduchý motor, ale to je asi to jediné, za co bych ho ocenil. Výkonově to není žádný drak, ani spotřebou nezaujme.
Stahovací okna jsou sice pěkné, ale v autě segmentu A stejně nikdo v zadu jezdit nechce. Na to je to auto prostě malý a není primárně stavěno na převoz 3, 4 nebo pěti lidí. A holé plechy? Uznávám, že někomu mohou vadit více, než třeba výrazně horší jízdní vlastnosti nebo pohodlí či prostornost v interiéru.