Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Evropské Automobily roku: Toyota Prius (2005)

Aleš Dragoun
Diskuze (6)
Zatímco Prius první generace se do Evropy dostal se zpožděním a velmi omezeně, druhá řada se na starém kontinentu prodávala, a to včetně České republiky.

Prius se stal v v prosinci 1997 prvním hromadně vyráběným osobním automobilem s hybridním pohonem na světě. Název byl použit záměrně, „prius“ v latině znamená „první“, „originál“. Druhá generace prošla o šest let později radikální proměnou, ze čtyřdveřového sedanu v pětidveřový liftback, který navrhl Hiroshi Okamoto. Používal postupně se svažující, tzv. Kammovu záď. Ve snaze o co nejlepší aerodynamiku je takový tvar karoserie nejoptimálnější, součinitel odporu vzduchu činil výborných 0,26. Zadní okno rozdělovala odtrhová hrana se spoilerem. Vývoj vedl od roku 1999 Shigeyuki Hori a během něj Toyota přihlásila 530 patentů.

Prius s kódem XW20 (či NHW20) se představil na autosalonu v New Yorku 2003. Oproti předchůdci se zvětšil na délku o 15 cm na 4,45 m. To mělo za následek více prostoru pro nohy pasažérů na zadních sedadel i pro náklad. Karoserie byla 1,73 m široká a na výšku měřily hybridní toyota 1,49 m. Rozvor náprav platformy MC narostl na 2,7 m, což ji ve své době řadilo na spodní okraj evropské střední třídy, protože ve srovnání s pětidveřovými kompaktními hatchbacky byla zkrátka trochu přerostlá.

HSD

Prius poháněl zážehový řadový čtyřválec 1NZ-FXE objemu 1497 cm3 umístěný vpředu napříč. Agregát s rozvodem DOHC, Atkinsonovým cyklem a proměnným časováním ventilů VVT-i dával sám o sobě 57 kW v 5000 otáčkách, synchronní elektromotor přidával dalších 50 kW/1200 min-1. Točivý moment zážehové jednotky 115 N.m/4000 min-1, i té elektrické (400 N.m už od nuly) se přenášel na přední nápravu Systémový výkon činil 82 kW a k dispozici bylo 478 N.m, ale pouze v nízkých rychlostech do 35 km/h, pak tato hodnota klesala. Prius používal jednostupňovou převodovku s planetovým soukolím. Volič v palubní desce měl polohy D (jízda vpřed), R (zpátečka), N (neutrál), ale kromě toho ještě B – brzdění motorem.

Parkovací brzda se aktivovala samostatným tlačítkem a posléze levým pedálem.

Elektromotor s hmotností 104 kg napájely menší a lehčí nikl-metal-hydridové baterie Panasonic, celkem 28 modulů s kapacitou 6,5 Ah. Ve srovnání s předchůdcem vážily jen 39 kg, o 14 procent méně. Při popojíždění v kolonách se hodily, tehdy mohl jet Prius jen na elektřinu po stisknutí tlačítka EV vlevo od volantu (do 47 km/h). Spalovací jednotka je ale zase rychle dobila. Součástí Hybrid Synergy Drive byl totiž ještě startér-generátor s až 10 tisíci otáčkami. Vysokonapěťový systém pracoval při 500 V. Samočinná klimatizace používala elektrický kompresor, taktéž posilovač řízení již nebyl hydraulický. Jen výškově seřiditelný volant měl 3,6 otáčky mezi krajními polohami.

Prius II vážil pouze 1300 kg a deceleraci zajišťovaly kotoučové brzdy na všech standardně šestnáctipalcových kolech, ale by-wire, tedy bez mechanické vazby. Pro USA se montovaly dozadu bubny. Zadní lavice byla asymetricky dělená a sklopná, do zavazadelníku se vešlo minimálně 420 a maximálně 1210 l. Ve dvojité podlaze měl Prius umístěnou plastovou vaničku na drobnosti a nechyběla ani dojezdová rezerva.

Spotřeba a výbava

Hodnoty udávané spotřeby se pohybovaly v rozmezí od 4,3 l do 5,1 l, čehož bylo možné v reálu skutečně dosáhnout, hlavně ve městě. Na dálnici při dodržování rychlostních limitů se konzumace vyhoupla k šesti a půl a při štědrém využívání výkonových parametrů vozidla i přes osm litrů. Průměr ale 6 l nepřekročil, palivová nádrž přitom pojala 45 l drahocenné tekutiny. Hybrid dosahoval rychlosti 170 km/h a na stovku akceleroval z klidu během 10,9 s, z 60 na 100 km/h pak továrna udávala pružné zrychlení za 7,2 s.

Výbava mohla zahrnovat ABS s brzdovým asistentem, kontrolu stability VSC, ASR, dva čelní, boční a hlavové airbagy, audio s JBL CD měničem, přehrávačem kazet a devíti reproduktory, bezklíčkové otevírání a startování (Smart Key), DVD navigaci s výstupem na sedmipalcovém multifunkčním dotykovém displeji, který jinak zobrazoval „energy monitor“, tedy údaje o spotřebě, stavu nabití baterií a zapojení pohonných systémů v reálném čase. Dále byly součástí Bluetooth hands-free s hlasovým ovládáním, tempomat, mlhovky, výškově seřiditelná sedačka řidiče i již zmíněný multifunkční volant s 16 ovládacími tlačítky, elektrická okna a vyhřívaná zrcátka. Výrobce si u nás zpočátku účtoval bez stokoruny 940 tisíc, základ stál 809.000 Kč.

Výroba v Japonsku a Číně

Prius byl zvolen evropským Automobilem roku 2005 jako první hybrid v historii, třetí japonský vůz a druhý model značky. Kromě toho si odnesl i další více než desítku ocenění včetně severoamerického Auta roku 2004 a systém HSD získal titul Mezinárodní motor roku 2004. V bariérových zkouškách Euro NCAP si vysloužil za ochranu dospělých maximálních pět hvězdiček, čtyři za děti a tři za chodce.

Vyráběl se v továrně Tsutsumi v Toyota-shi od srpna 2003, v říjnu 2004 přibyl druhý závod Fujimatsu ve městě Kariya, od roku 2005 se také montoval z převážně importovaných dílů v čínském Čchang-čchunu ve společném čínském podniku FAW-Toyota. Ale v Říši středu se prakticky vůbec nechytl i přes snížení zpočátku velmi vysokých cen. Vyháněla je cla na dovážené komponenty. Japonská automobilka nabízela velkorysé celosvětové záruky, na komponenty hybridního systému i baterie 8 let nebo 160 tisíc kilometrů, v Kalifornii dokonce případně měnila akumulátory před dosažením 10 let, nebo 240 tisíc km!

Rychle!

V červnu 2004 se objevil na Festivalu rychlosti Prius GT. Šlo o prototyp soutěžního vozu s motorem 1,5 l/77 kW z Yarisu T-Sport. Elektrická část pohonu pracovala při vyšším napětí 550 V, generátor pak dosahoval až 12.000 min-1. Maximální výkon systému se zvýšil na 107 kW. Gétéčko se chlubilo ochranným rámem, dvojicí sportovních sedadel a tvrdším podvozkem. „Závodní“ interiér bez zbytečností snížil hmotnost o razantních 180 kg a auto zrychlovalo z klidu na stovku za 8,7 s. S nasazením v rallye se ale na rozdíl od první generace nepočítalo a neobjevila se ani ostrá prodejní.

Jiný upravený Prius dosáhl na solném jezeře v Bonneville v prosinci 2004 rychlosti 210,491 km/h a stal se nejrychlejším hybridem světa. Spalovací motor měl zvýšené otáčky, elektromotor pracoval při vyšším napětí, HSD dostal výkonnější chlazení a změnil se stálý převod za těžší. Kabina byla naopak „oholena až na kost“, čímž klesla hmotnost auta. Aerodynamický odpor snižovala speciální kola.

Decentní plastika

Na podzim roku 2005 prošel sériový model diskrétním faceliftem, lehce se změnila záď vozu, konkrétně grafika koncových diod, ubyla z nich červená. Příď získala zase chromovanou středovou vodorovnou lištu a decentně přepracovaný nárazník. V palubní desce bychom našli nové přístroje, velký centrálně umístěný displej dostal vyšší rozlišení, audio se chlubilo AUX konektorem a nabídku příplatků rozšířila zadní kamera s automatickým parkovacím systémem. Interiér se pak chlubil hodnotnějšími materiály včetně koženého volantu. Konstruktéři přepolohovali zadní sedadla, aby cestující měli více místa na hlavu, konkrétně o 6 mm.

V květnu 2008 Toyota slavila, z linek vyjel miliontý Prius. Ovšem do tohoto počtu jsou započteny i vozy z první generace. Českým zákazníkům krátce předtím nabídl importér akční model Lux Premium za necelých 650 tisíc korun, ceny tedy postupně klesaly. Výroba Priusu druhé generace pro mimojaponské trhy byla ukončena v dubnu 2009. V Zemi vycházejícího slunce však běžela až do prosince 2011. Už v září 2010 překonal počet vozů dva miliony, ale opět všech tří generací dohromady. Takřka třetina jich našla své majitele v USA a stejně tolik doma. Na popisovanou druhou řadu připadá 1,192 milionu exemplářů.

Li-on baterie a plug-in hybridy

V letech 2006-2009 testovala Toyota 126 vozů s lithium-iontovými bateriemi místo standardních NiMH. Proháněly se po japonských, amerických i evropských silnicích. Prius II existoval i coby plug-in hybrid s dobíjením z běžné elektrické sítě. Šlo opět o vývojovou verzi, zkoušky probíhaly v domovině automobilky, v Jižní Karolíně a v Kalifornii. Právě Solar Electrical Vehicles z jihozápadu USA nabízeli střechu se solárními panely, ty dokázaly prodloužit elektrický dojezd vozu až na 32 km.

Praxe prokázala velmi slušnou spolehlivost sériových modelů, ostatně druhá generace svého času vévodila statistikám TÜV mezi nejmladšími ojetinami. Baterie mohly vydržet klidně přes půl milionu kilometrů bez výměny, což mezi taxikáři, kteří služeb Priusů využívali, nebyl problém... Hybridu se ovšem nevyhnula mohutná svolávací akce v listopadu 2012, týkala se potenciálních závad hřídele řízení a vodního čerpadla hybridního systému.

Aleš Dragoun
Diskuze (6)
10. 8. 2016 08:40
jako 2. auto do rodiny?
zanedlouho bude aktuální k našemu kočáru pořízení menšího auta, až mi stará corollka doslouží. jako ideál to vidím na swiště, yarise popř. mazdu2, ale napadla mě alternativa v podobě tohodle dvojkovýho priuse. hrozně rád bych to auto vyzkoušel, vždycky líbilo a teď když je dostupný jako slušná ojetina, tak by to bylo splnění takovýho staršího snu :). používal bych ho většinou na pravidelnou cestu do práce - okresky a dálnice 50/50. vím, že to není ideál, na okreskách si jistě víc zábavy užiju s malým hbitým bobkem a na dálnici to taky není, ale fakt mě tohle auto láká - nejen provozní náklady, ale i ta vyjímečnost hybridu.
9. 8. 2016 23:03
Re: Spolehlivý, drahý a řidičsky i designově zcela nezáživný
Objektivní, neobjektivní, proti gustu... :-)
Avatar - Bazalt
9. 8. 2016 17:01
Re: Spolehlivý, drahý a řidičsky i designově zcela nezáživný
Prius bohužel nevlastním, ani jsem ho neřídil. jen jsem se párkrát vezl jako klient. Mám 190 a vzadu jsem cítil dotek střechy. Rozhodně ne tak abych se musel sehnout. Úplně stejné to mám v Rapidu který je vychválen jako modla. A naprosto stejný prostor pod střechou na zadních sedačkách znám z Insignie která je o třídu až dvě výše.
Prius není zrovna auto které bych potřeboval. Ale pokud bych hledal reprezentativní auto na běžné ježdění tak by byl jasnou volbou (ovšem plug-in). Nevím kde se bere mýtus že je drahý. Souhlasím s tím že stojí stejně jako jiné auto této třídy ve stejné výbavě, nevěřící zapomínají na přikliknutí položky automatu... pro průměrného středoevropana odkojeného koncernovou nudou na palubě i karoserii se zdá nezáživný a divný. Kdybych měl počítat kolik Priusů potkám za den v Londýně tak bych se nedopočítal. za to Octávku žádnou. Jo ale Prius nemá ten ooooobrovský kufr já zapomněl :-) Btw tím že se VW chtěl nacpat do USA se svými TDI a snažil se nalhat že nafta je stejně ekologická jako hybrid a majitelé TDI mají mít právo jezdit v pruzích pro ekoauta se úřady naštvaly a spustily ty testy které vedly i Diselgate ;-)
Avatar - Hammunasakra
9. 8. 2016 14:43
Re: Spolehlivý, drahý a řidičsky i designově zcela nezáživný
[odkaz] :yes: :yes: :-!
Avatar - JirkaVejrazka
9. 8. 2016 13:46
Re: Spolehlivý, drahý a řidičsky i designově zcela nezáživný
O designu asi nelze polemizovat, to auto je proste "jine". Nemam v okruhu znamych nikoho, kdo by meril pres dva metry, ale nikdo z mych pasazeru (a ze jich bylo dost) si na misto vzadu nestezoval (naopak chvalili spoustu mista pro nohy).

Pokud jste toto auto opravdu ridil, tak jista vite, ze pristrojova deska se vsim dulezitym je primo pred ridicem (mozna o par centimetru doprava). Uprostred auta je dotykovy displej s navigaci, ovladanim klimatizace apod. S citelnosti jsem nikdy nemel problem.

Souhlasim s tim, ze na dalnici se to auto nehodi. Sice jizdu nepovazuju za utrpeni, ale to je vec nazoru. Naopak na okreskach se to auto chova velmi dobre, tj. nejde jen o auto do mesta. Hybridni ustroji neni slozite, je naopak v mnoha oholedech mechanicky jednodussi, nez klasicka sestava motor+prevodovka - diky tomu ma taky tu povestnou spolehlivost.

A "drahy"? Kdyz jsem ho kupoval, stal prakticky stejne jako Skoda Octavia (pokud by do ni clovek navolil stejnou vybavu).

Ale jelikoz se urcite radim k "obdivovatelum nezvykle automobilove techniky", tak muj nazor urcite neni objektivni ;-)