TEST Jaguar XF 2.7d - Darwinovi navzdory

Astonguar

Asi se shodneme na tom, že značka Jaguar je jednou z těch, které budí u odborníků i veřejnosti velké emoce. Její noblesa a nekonfliktnost způsobuje, že má mnoho příznivců a asi se asi najde málokdo, kdo by ji vysloveně nesnášel. To automobilce určitě pomáhá, ale zároveň ji to může svazovat. Spousta lidí si totiž myslí, že Jag musí být stále takový, jaký byl vždycky, tedy především konzervativní. A nový sedan vyšší střední třídy je všechno, jen ne usedlý a tradicionalistický. Vlastně na něm nevypadá jako Jaguar vůbec nic. Styling modelu XF je radikálně nový a přestože se mi elegance dřívějších modelů hodně líbila, teď obcházím novinku jako mlsný kocour a musím říct, že vypadá naprosto fantasticky. Vlastně mám jen jednu závažnější výtku. Milý Jaguar XF totiž vypadá jako (donedávna koncernové) Aston Martiny. Vzhledem k tomu, že vozy značky AM potkám párkrát do roka, mohlo by mi to být jedno. Ale není...

jaguar testy luxusni
 

Není bez chybičky

Jestli chcete, aby na vás udělal výrazný dojem interiér vozu, doporučuji usednout do něj navečer nebo v noci. Na středovém tunelu pulzuje startovací tlačítko a po jeho stisku se přístroje v kapličce a na středovém panelu rozzáří noblesním bleděmodrým podsvícením. Ovšem probuzení auta k životu je docela zajímavý proces i za denního světla. Po stisku tlačítka totiž dojde k otevření výdechů ventilace a ze středového tunelu vyjede kruhový volič automatické převodovky. Tahle robotická gymnastika jako by se snažila skrýt fakt, že je palubní deska tak stylisticky strohá, že i usedlé německé značky působí vedle ní v řadě případů jako pořádný odvaz. Navíc co se nabídky prostoru týče, připadám si kvůli širokánskému středovému tunelu spíš jako v některém z menších aut střední třídy. Sedadlo by tedy mohlo mít, vzhledem k tomu, že by mělo jít o sportovní sedan, výraznější boční vedení a volant by se mohl dát přitáhnout blíže k tělu, ale optimální, poměrně nízký posaz nacházím rychle a rázem se uvnitř začínám cítit mnohem lépe. Volant má perfektní rozměry, tvar i tloušťku, ergonomie i funkčnost ovladačů je perfektní a všude jsou kvalitní materiály - jemná kůže, hliník, chrom a dekory z pravého dřeva. A pokud je někde plast, působí neméně hodnotně. Trošku na nervy mi ale lezl systém otevírání schránky u spolujezdce s dotykovým čidlem, které pracovalo s jakýmsi koeficientem náhody a nedoporučoval bych tedy ukládat do něj věci, které byste mohli potřebovat okamžitě, a ne až ve chvíli, kdy se Jag rozhodne, že je vydá. Trochu nedůstojně na tuhle kategorii na mě působilo také povrzávání tlačítek v liště pod dotykovým displejem, doufejme, že to byl problém jen tohoto konkrétního auta.

jaguar testy luxusni
 

Vyšší střední třída ještě není ta kategorie, v níž je pravé zadní sedadlo často využíváno manažery, ale pokud byste si mysleli, že se tam kvůli svažující se střeše nikdo nevejde, budete asi překvapeni. Před koleny zbývá spousta místa a hlavu mám sice při své výšce 183 cm v těsném kontaktu s hlavou, ale díky velkoryse dimenzovaným sedadlům se to dá vyřešit mírným sesunutím vpřed. Jasně, interiér dokonalý není, ale asi bych s ním dokázal docela dobře žít.

Jen si přede

Období, kdy jsme se všichni pohoršovali nad tím, že by pod kapotou Jaguaru měl pracovat turbodiesel, už máme dávno za sebou. Naftové motory se už nadobro usídlily v nabídce a v případě dvěma turby přeplňovaného šestiválce 2,7 l jde bezpochyby o znamenitou práci motorářů koncernů Ford a PSA. Už papírové hodnoty 152 kW a 435 Nm naznačují, že by s motorem neměl být problém, realita i přesto překvapí. Je to další příklad toho, že u přeplňovaných vznětových motorů nezáleží příliš na objemu. Handicap tří desetin litru na konkurenční 3,0 l rozhodně nepoznáte, na pohyby plynového pedálu reaguje hladce a bez citelné prodlevy, navíc autu poskytuje výbornou dynamiku v dnes již klasickém rozmezí 2000-4500 otáček, lhostejno, jakou zrovna jedete rychlostí, je ale třeba počítat s mírným zpožděním odezvy motoru na stisk plynového pedálu při rozjezdu z klidu – na sprintech ze semaforů tedy asi vynikat nebudete. XF se ale za to odvděčí motorem se skutečně kočičím během. V kabině není slyšet při nízkých rychlostech a není slyšet ani při vysokých, že pracuje poznáte jen podle toho, že okolní krajina plyne. Šestiválec je zkombinován se šestistupňovým automatem, který sice nepatří zrovna k nejrychlejším, ale řadí sametově hladce. Lehké cuknutí lze zaznamenat pouze při podřazení o dva stupně, jinak řidiče i posádku hýčká maximálním komfortem.

Velká kočka na lovu

Jaguar ovšem může být vznešený a tichý jak chce, ale pokud nebude schopný se úspěšně utkat se silnou, zejména německou konkurencí, nebude mu to nic platné. Funguje tedy na silnici tak dobře, jak vypadá?

Teď bych měl asi varovně vztyčit prst a začít říkat něco o dobré alternativě k německým prémiovým značkám, kterou ocení ti, kteří nechtějí nebo nemohou mít prémiové německé auto. Jenže Jag XF není jen alternativou, ale plnohodnotným soupeřem. Než téhle kočce šlápnu na krk, nechávám se hýčkat komfortem – přestože má auto příplatková 19“ kola, nedělají mu problémy dlažební kostky ani běžné nerovnosti na vozovce. Podvozek má sice v této konfiguraci sportovnější, tvrdší naladění, což znamená, že se nepohupuje tak plavně jako třeba Mercedes E, a spíše po bavorácku kopíruje povrch, ale do kabiny proniká minimum rázů, hluk od kol je nulový a v zatáčkách se navíc naklání jen mírně. Když už jsme u toho komfortu – hlučnost v kabině je minimální, už sem uvedl, že je motor a podvozek odhlučněn téměř dokonale, jedině, co je od rychlosti 150 km/h výše slyšet, je aerodynamický hluk od vnějších zpětných zrcátek, což je škoda, protože obtékání kolem oken je bezproblémové.

jaguar testy luxusni Ale zpět k podvozku. Poskytované pohodlí vůbec nenutí tlačit na pilu, ale jen do chvíle, než se odhodláte k tomu, abyste si nějakou tu zatáčku protáhli ostřeji. V tu chvíli se pochopitelně komfort nikam nevytrácí, ale veškerou pozornost řidiče v tu chvíli Jag strhává na svou agilitu. Do zatáček se vrhá s takovou chutí, jako by nevážil přes 1,8 tuny a příď působí velmi lehkým dojmem, vůz precizně poslouchá každý řidičův povel. Fyziku neošálí pouze v ostrých zatáčkách, v těch s větším poloměrem působí suverénně a působí obratně i při překlápění ze zatáčky do zatáčky. Že při tom všem vynakládá šasi poměrně hodně úsilí vypovídá jen to, že vysokovýkonné dunlopky pískají možná trochu více, než by se dalo čekat. Přestože jde o zadokolku, přechází neutrální jízdní chování na limitu spíše do nedotáčivého než přetáčivého, aby kontrolka stabilizace oznámila snahu zadních kol o přetočení vozu se stává na suché vozovce minimálně. Famózní účinek mají také brzdy, které se dobře dávkují a dokáží vůz zpomalit za všech okolností. Každopádně ale podvozek představuje ve své třídě špičku, a to je místní konkurence opravu silná. Co ale vůbec nekoresponduje s agilním šasi, je řízení. Co se komunikativnosti a citu týče, nemůže se měřit s BMW 5 nebo Legendem, ba dokonce ani s tupým řízením Mercedesu a Audi. Inženýři jako by si v tomto případě vzali za „benchmark“ Lexus s jeho „playstationovým“ projevem, kdy jako by volant nebyl s koly vůbec svázán. Auto sice perfektně zatáčí tam, kam se volant otočí, řidič ale bohužel necítí vůbec nic.

Chcete mě?

Pokud uvažujete pořízení sedanu vyšší střední třídy, možná byste se neměli ptát, proč si koupit XF, ale proč si ho nekoupit. Nenese stigma špičkových, ale nacionalistickou Evropou přehlížených japonských aut, nenese ani stigma německých prémiových značek s jejich občas pochybnou klientelou – naopak – britská noblesa a elegance je něco, co snad nemůže nikoho urazit. Navíc nabízí špičkovou kombinaci komfortu a jízdních vlastností, kvalitní materiály a nezaměnitelný styl. Jediné, na co si budete muset zvyknout, je značná pozornost okolí. S tou tradiční majitelé Jaguarů určitě počítají, pro nové zákazníky značky, které XF rozhodně přitáhne, asi bude „publicita“ ve vyšší střední třídě poměrně exotický jev.

Plusy

• Atraktivní design

• Luxusně působící a komfortní interiér

• Pružný a výkonný motor

• Velmi dobré jízdní vlastnosti

Mínusy

• Mělká sedadla

• Stísněný interiér

• Nekomunikativní řízení