TEST Jízdní dojmy: Mercedes E kombi a Mercedes-AMG E 43. Na velikosti záleží!
Je to marné - kombíky se kupují kvůli zavazadlovému prostoru a tak to musí zaznít hned v první větě: nový Mercedes-Benz E kombi má v základní konfiguraci kufr o objemu 640 l, jenž lze po sklopení zadních sedadel zvětšit na 1820 litrů. Není to sice v segmentu kombíků nejvíce na planetě, překonal ho o pár desítek „vy víte kdo“, ale komplexem méněcennosti snad majitelé trpět nebudou. Museli byste patřit ke skutečně stěhovacím extrémistům, aby vám ta bezedná jáma vzadu nestačila.
Možná vás ještě bude zajímat, že po otevření pátých dveří, které lze provést i „nakopnutím“ pod nárazník, dojde současně k šikovnému zvednutí roletky a že část z toho obrovského místa pro náklad najdete v prostoru pod podlahou. K dispozici jsou různé možnosti přepažení „přistávací dráhy“, aby menší náklad v kufru nelítal, prostě všechno je v naprostém pořádku. Pomocí páček v zavazadlovém prostoru lze jedním dotykem sklopit opěradla, čímž vznikne zcela rovná ložná plocha. Ale nejen převozem cihel a pytlů s cementem živ je majitel éčkového kombíku. Jaké auto vlastně je jako celek?
Hrdý nositel hvězdy
Začněme třeba tím, že krásné. Mercedesy u mě už řadu let po stránce designu v rámci německé trojky vedou, nejsou tak usedlé a anonymní jako audi, ani provokativní a vyzývavé jako BMW a přitom dostatečně „jiné“ a snadno rozpoznatelné. Můžeme se bavit o tom, že je nové éčko už možná příliš zakulacené, ale z toho se nestřílí. Pokud tedy v první řadě nejdete po impozantním vzhledu – oblé tvary auta totiž způsobují, že éčko působí dojem menšího auta, než jaké ve skutečnosti je a určitě mu neprospívá ani přílišná podobnost s menší řadou C.
Otevření dveří a usednutí za volant však veškeré pochybnosti rozptýlí. Já vím, že je to trochu nefér, BMW 5 a Lexus GS se už nějaký ten rok vyrábí a nové A6 přijde zhruba za rok, ale v interiéru prostě vymazává éčko veškerou konkurenci z povrchu zemského, i Volvu V90 trošku zhořknou masové kuličky v ústech. Po stránce prostoru není autu co vytýkat, všude je ho přijatelný dostatek, deptala mě jen síťka na spolujezdcově straně středového tunelu, která tlačí a škrábe, bez ní bych se klidně obešel.
Opravdu působivý je ale zejména design palubní desky a použité materiály. Když jsem ve flotile testovacích aut zahlédl kombinaci světle hnědé a bílé kůže (nejdete ve fotogalerii), bylo jasno, ale dobře kabina vypadá i v dalších, „špína-unfriendly“ barevných variantách. S jedinou výjimkou ohavný a lacině působící šedý „lédr“ prostě nesluší žádnému autu, ani těm dvěma značkám ze Stuttgartu. Design sedadel, palubky i jejích dekorů, výdechů ventilace, ovládacích prvků, to všechno je však naprosto famózní a dva komunikační displeje, vizuálně spojené v jeden, skvěle graficky pojaté a čitelné, vozu dávají supermoderní nádech. A budu se rozplývat dál – máme tu skvěle tvarovaný volant lehce opulentních rozměrů a maximálně komfortní sedadla s příjemným bočním vedením.
Benzinové lobby
Ukažte, že na to máte a kupte si éčkový kombík ve verzi E 400 4Matic. Ne proto, že přeplňovaný 3,5litrový V6 má 245 kW a 480 N.m… no dobře, proto také, ale zejména z důvodu jeho famózní kultivovanosti a odhlučnění. Při běžné jízdě není slyšet vůbec, při plné akceleraci jen vzdáleně a když v módu Sport + bublá do výfuku, zní to jako z nějakého auta na druhém konci ulice. Na vibrace nebo jiné projevy nekultivovanosti rovnou zapomeňte. Asi vás ani nepřekvapí, že se s ním předjíždí jedna radost, zvlášť když devítistupňová převodovka řadí docela rychle, jakkoli u BMW je to tradičně ještě o něco brysknější. Odhlučněný není ale jen motor, skvěle odizolovaný je také aerodynamický ruch a podběhy kol, na palubě je tedy extrémní ticho a nic tedy neruší poslech audiosystému Burmester nebo konverzaci s pasažéry. Pouze na hodně hrubém povrchu malinko hučí kola.
Mercedes-Benz E kombi – základní technické údaje zážehových motorů | ||||
Verze | E 200 | E 250 | E 400 4Matic | AMG E 43 4Matic |
Převodovka/pohon | 9A/zadní | 9A/zadní | 9A/4x4 | 9A/4x4 |
Zdvihový objem [cm3] | 1991 | 1991 | 3498 | 2996 |
Počet válců/ventilů | 4/4 | 4/4 | 6/4 | 6/4 |
Největší výkon [kW/min] | 135/5500 | 155/5500 | 245/- | 295/6100 |
Točivý moment [N.m/min] | 300/1200-4000 | 350/1200-4000 | 480/- | 520/2500-5000 |
Maximální rychlost [km/h] | 231 | 243 | 250 | 250 |
Zrychlení 0-100 km/h [s] | 8.1 | 7.2 | - | 4.7 |
Kombinovaná spotřeba [l/100 km] | 6.2 | 6.2 | 7.9 | 8.4 |
Abyste neřekli, vlezl jsem i do E 220d. Ne, že byste z něj měli být zklamaní, dvoulitr se 143 kW a 400 N.m stačí na příjemně svižné svezení a také není v kabině nijak výrazně slyšet, ale přesednutí z E 400 odhaluje jeho relativní hlučnost a vibrace v plné nahotě. Třetí vyzkoušenou motorizací byla varianta E 250, tedy dvoulitrový benzinový čtyřválec se 155 kW a a 350 N.m. Jeho dynamika je o trošku lepší, než v případě dieselu a charakter motoru přesně odpovídá technickým specifikacím. Spolupracuje opravdu téměř od volnoběhu, ale jeho doménou je střední pásmo. Už před šestitisícovou hranicí je znát pokles dynamiky, automat řadí při plném plynu zhruba při 6100/min.
Stejně jako o GLC Coupe, s nímž jsem jel přednedávnem, překvapí hlučnost motoru. I v éčkovém kombi je benzinový čtyřválec s přehledem nejhlučnější pohonnou jednotkou a překonává v tomto ohledu i AMGčkovou verzi E 43. Do kabiny proniká syrově znějící zvuk přímovstřikového dvoulitru poměrně výrazně, skoro bych řekl na hranici přijatelnosti pro prestižní model vyšší střední třídy, ale když někomu nevadí vibrace dieselů, proč se pozastavovat nad akustikou zážehového motoru. Zvuk to sice není nepříjemný, ale docela sportovní, ale ani tak se nemohu zbavit dojmu, že tím automobilka naznačuje, že pokud je zákazník opravdu benzinový exot, měl by si koupit rovnou E 400. A nebo…. E 43!
Co však mají všechna éčka bez rozdílu společné, je jízdní komfort. Takhle má vypadat mercedes! Jízda je v komfortním módu plavná, ale ne zbytečně uhoupaná, ty řídké nerovnosti na silnicích v okolí Hamburku spolykaly tlumiče jako nic a problémy autu nedělaly ani kočičí hlavy, ne nepodobné těm pražským. Na nich se ovšem z útrob palubní desky místy ozývaly pazvuky, na dílenském zpracování by to ještě chtělo trochu zapracovat.
Mercedes-Benz E kombi – základní technické údaje vznětových motorů | |||
Verze | E 200 d | E 220 d | E 350 d |
Převodovka/pohon | 9A/zadní | 9A/zadní | 9A/zadní |
Zdvihový objem [cm3] | 1950 | 1950 | 2987 |
Počet válců/ventilů | 4/4 | 4/4 | 6/4 |
Největší výkon [kW/min] | 110/3800 | 143/3800 | 190/3400 |
Točivý moment [N.m/min] | 360/1600-2800 | 400/1600-2800 | 620/1600-2400 |
Maximální rychlost [km/h] | - | 235 | 250 |
Zrychlení 0-100 km/h [s] | - | 7.7 | 6.2 |
Kombinovaná spotřeba [l/100 km] | 4.2 | 4.2 | 5.4 |
Co se jízdních vlastností týče, ty jsou další silnou stránkou auta, zejména ve verzích s pohonem zadních kol. Čtyřkolka je trošku těžkopádnější, ale ani ona se nebrání svižnějšímu okreskovému tempu, i když tohle je spíše doména zadokolkových verzí, které působí na silnici vcelku hbitým a obratným dojmem …na pětimetrové auto. Ty tam jsou každopádně doby, kdy mercedesy téhle třídy okázale odmítaly zatáčet, to ale už platí od minulé generace, auto mění směr ochotně a snadno, úplně si ale neužívá překlápění ze zatáčky do zatáčky, to už bychom chtěli opravdu moc. Na dálnici, kde se bude nejspíš pohybovat nejčastěji, je extrémně stabilní, klidné a …tiché. Aerodynamický hluk začíná narůstat až po zhruba od rychlosti 175 km/h.
AMG? OMG!
Nejlepší dojem ze všech verzí ve mně ale zanechal Mercedes-AMG E 43. Důvodem však není jen třílitrové šestiválcové biturbo se 400 koňmi a 520 N.m, jakkoli jde o hodně pádný argument. Důvodem je perfektní celkové sladění jak jednotlivých komponentů, tak jejich „ušití na míru“ potřebám kombi vyšší střední třídy. Sedadla skvěle kombinují pohodlí a boční vedení, motor je znamenitě odhlučněn a do interiéru proniká jen přesně odměřené hučení a bublání výfuku, podvozek je příjemně tuhý, ale ne prkenný a převodovka řadí rychle a hladce, pokud tedy není auto ve sportovních režimech, pak není nouze o sportovní škubání.
Automat řadí překvapivě rychle nahoru a trochu méně rychle podřazuje a dynamika auta perfektně splňuje moje představy o sportovně laděném kombi vyšší střední třídy. E 43 je po počátečním chvilkovém zaváhání turbodmychadel drtivě rychlé, ale chybí mu obvyklý „muscle car“ efekt verze 63, není přemotorované, ani zběsilé. Užijete si s ním sportovní svezení, ale přitom nebude provokovat při cestovním tempu a rychlostech.
E 43 AMG se nebojí ani hodně zakroucených okresek, nedotáčivost je jen mírná a trakce všech kol příkladná. Jen je třeba se s autem trochu sžít a získat potřebný rytmus a styl najíždění do zatáček, přece jen váha auta a dlouhý rozvor udělají své a do okamžiku „splynutí“ může auto působit trošku neohrabaně.
Krotké AMG má je jednu slabší stránku – řízení. Je sice dobře vyvážené, ale dokonale umělé. To by ovšem nevadilo za předpokladu, kdyby bylo naprosto přesné. A to není. Zpočátku jsem to přikládal nutnosti s autem se sžít, ale i poté, co jsem zjistil, jakým způsobem najíždět zatáčky, byla cítit apatie řízení na drobné korekce volantem. Může za to zřejmě pohon všech kol, podobně se chovalo i E 400, naopak E 220d a E 250 byly v tomto ohledu lepší, i když také ne perfektní. Něco z té tradiční jízdní vzdorovitosti mercedesů prostě v novém éčku asi zůstat muselo, ale nevybavuji si, že by se takhle chovala minulá generace.
Jasná volba
Nevím, jak to máte vy, ale pokud bych dnes měl koupit kombi vyšší střední třídy, bez rozmýšlení by to bylo nové éčko. Je pohledné, s opravdu luxusním, tichým a vcelku prostorným interiérem a velmi dobrým podvozkem, kombinujícím pohodlí a jízdní vlastnosti. A bylo by to éčko se šestiválcovým benziňákem. Teď už jen rozhodnout se mezi E 400 a E 43 AMG. Ale co si to namlouvám – áemgéčko představuje přímo esenci velkého rodinného cestování. Výtky mám vůči novince jen dvě a to napříč modelovou řadou – řízení by mohlo být přesnější a kvalita montáže palubní desky pečlivější. Tak se určitě máte na co těšit, auto bude na český trh uvedeno už 15. října.