Kolik celosvětově ročně umře na silnicích osob? Je to šílené číslo
Bezpečnost je pro automobilky jednou z důležitých oblastí, na kterou se při vývoji nových aut zaměřují. Jak ale ukazuje nová studie Světové zdravotnické organizace (WHO), stále je z globálního hlediska co zlepšovat. A to nejen na straně aut, ale hlavně na straně dopravní infrastruktury. Ročně totiž na celém světě následkem dopravních nehod podle této studie pracující s daty ze 175 zemí světa zemře 1,35 milionu lidí.
Konkrétně v roce 2016 tak na světových silnicích zemřelo více osob, než kolik obyvatel má Praha – v ní podle loňských statistik žije 1,28 milionů obyvatel. Více než čtvrtina zesnulých přitom připadá na motorkáře, 26 % úmrtí tvoří cyklisté a chodci. Třeba v Africe je ale tento poměr mnohem vyšší, na chodce a cyklisty na černém kontinentu připadá při automobilových nehodách 44 % úmrtí.
Velkým problémem je bezpečnost na silnicích také pro mladé. Z globálního pohledu vyplývá, že následky automobilové havárie je nejčastější příčina úmrtí osob ve věku 5 až 29 let. Z celé populace je to osmá nejčastější příčina úmrtí, která je častější než HIV/AIDS, tuberkulóza nebo průjmová onemocnění.
„Tato úmrtí jsou nepřijatelnou cenou za mobilitu. Neexistuje ospravedlnění za nečinnost,“ tvrdí ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus a vyzývá vlády a jejich partnery, aby přijaly více opatření na zvýšení bezpečnosti na silnicích.
Problém se samozřejmě týká hlavně méně rozvinutých zemí, v nichž mezi lety 2013 a 2016 počet úmrtí kvůli dopravním nehodám dále vzrostl. Ve státech s nízkými příjmy je tak riziko úmrtí na silnicích zhruba třikrát vyšší než v těch rozvinutých. Konkrétně v Africe je poměr úmrtí na obyvatele nejvyšší, činí 26,6 úmrtí na 100.000 obyvatel, zatímco v Evropě je to 9,3 úmrtí na 100.000 obyvatel.
V Americe nebo Evropě proti předchozí studii WHO na toto téma počet zemřelých na silnicích dokonce klesl. I díky tomu je poměr úmrtí na silnicích vzhledem k rostoucí celkové populaci planety relativně stabilizovaný, přestože počet úmrtí kvůli dopravním nehodám mezi lety 2013 až 2016 vzrostl ve 104 zemích světa.
„Bezpečnost na silnicích je otázkou, která ne všude dostává pozornost, jakou si zaslouží. Přitom je to jedna ze skvělých příležitostí, jak na Zemi zachraňovat životy,“ říká k tomu Michael R. Bloomberg, globální vyslanec WHO pro nepřenosné nemoci a zranění.
Řešení na zvýšení bezpečnosti přitom existují, ať už je to inteligentní navrhování cest, třeba s oddělenými silnicemi a cyklostezkami, kvalitnější legislativa (třeba o nošení helmy na kole) nebo kampaně zvyšující povědomí veřejnosti o rizicích silniční dopravy. V Evropě nebo Americe běžná řešení zavedená i v rozvojových zemích by podle WHO mohla v příštích desetiletích zachránit miliony životů.
Některé u nás samozřejmé prvky totiž z globálního hlediska nejsou až tak běžné. WHO si třeba všímá, že jen 49 zemí světa reprezentujících 2,7 miliardy lidí má dnes zákony o použití helmy na motocyklu, které jsou v souladu s osvědčenými postupy. Pouze 46 států reprezentujících tři miliardy lidí má pak zavedeny zákony stanovující rychlostní omezení v souladu s osvědčenými postupy. Jen 62 % zemí světa má pak po celém státu fungující telefonní číslo aktivující záchrannou linku.
Naopak třeba bezpečnostní pásy jsou dnes už běžnou záležitostí po celém světě. V 105 zemích světa reprezentujících 5,3 miliardy lidí existují zákony na použití bezpečnostních pásů.