Ledová plochá dráha: Jak se dělá sport pro chlapy?
Tradice této disciplíny v tuzemských ledech a hájích je dlouhá bezmála šedesát let. Ovšem letošní počet odjetých závodů byl historicky nejvyšší, pokud počítáme výhradně mistrovské podniky. Jednotlivci jeli třikrát (Opatovice nad Labem, Kopřivnice, Holice) a čtyři podniky patřily do šampionátu družstev (Chrástná, Račice, Mělice a Soběslav). A to ještě vinou vandala musel být připravený závod v Nepomuku odvolán.
Když se to podaří
Závěrečný podnik sezony se odehrál v areálu Karvánky nedaleko jihočeské Soběslavi. Organizátorem byl úspěšný český reprezentant Antonín Klatovský mladší. „Poté, co mě mezinárodní federace v posledních třech letech dvakrát vyřadila ze seriálu mistrovství světa, rozhodl jsem se letošní ročník vynechat. Táta už dlouho toužil uspořádat závod, a když i v lednu mrzlo, šli jsme do toho,“ nezapomíná syn na otce. Antonín Klatovský starší představuje legendární osobnost v dějinách české ledové ploché dráhy.
Klatovským vyšla vstříc skupina ochotných lidí v AMK Soběslav. Jako vhodný se ukázal rekreační areál Karvánky kousek za městem. „Pracovalo na tom od začátku pět osob asi deset dnů. Teď je tady kolem třicítky lidí, kteří nám pomáhají se vším potřebným,“ vysvětloval Klatovský junior a společně jsme podupávali po zmrzlé ploše rybníka. „Ještě nikdy jsem nesledoval předpověď počasí tak intenzivně jako v posledních dnech. Ideální je teplota vzduchu minus jeden stupeň až nula. V takových podmínkách je led nejhutnější a hřeby se do něj dobře zakousávají,“ vysvětluje.
Mimochodem plochodrážní motorka má na předním kole 180 a na zadním 250 ocelových hřebů, každý o délce 28 milimetrů. A když letí závodní mašina stovkou po rovince, hobluje led opravdu pořádná cirkulárka.
Podle Klatovského slov dosahuje aktuální síla ledu pětadvaceti centimetrů, což je dostatečné. To je o deset více než předepsané minimum pro závody v Česku. V historii této disciplíny se totiž nejednou pod závodníky ledová vrstva probořila a postižení museli lovit motorku z velmi studené vody. „Tady se nám to nestane. Na některých místech se však objeví voda, když na daném místě stojí více lidí pohromadě. Jsme zkrátka na rybníku. Probořit se ovšem nikdo nemůže,“ dodává odhodlaně Klatovský.
Jeho ambice však tímto závodem nekončí. „Pokud počasí dovolí, jsme tady schopni uspořádat závod mistrovství Evropy nebo i světa. Trať na to parametry má,“ tvrdí ředitel závodu. Na sto metrů dlouhé rovince je trať široká dvanáct a v zatáčkách dokonce patnáct metrů. „To víte, že mě láká se sklouznout, ale člověk nemůže dělat dvě věci najednou. A pak za sebou nemám žádný trénink a mohl bych udělat nějakou hloupost,“ dodává Klatovský mladší.
Chvála nadšencům
Závody na ledě pořádají v Česku především lidé nadšení a zapálení pro tento sport. „Musím konstatovat, že letošní sezona na ledové ploché dráze
byla neskutečná. Bezmála dvacet tisíc diváků vidělo na březích českých rybníků a přehrad sedm závodů. Více jich dokázali uspořádat jenom v Rusku
a Švédsku, tedy zemích s daleko lepším klimatem, než má naše země. V této disciplíně je skutečná parta srdcařů,“ říká Petr Moravec, předseda Svazu ploché dráhy v rámci Autoklubu ČR.
Má tím na mysli nejenom Klatovské, ale třeba také rodinu Hutlových, kteří zorganizovali předposlední podnik v Mělicích u Přelouče. „Raději jsme zvolili jeden termín v lednu a druhý v únoru, abychom měli jistotu, že alespoň některý vyjde,“ říká Radek Hutla a pokračuje: „Před naším závodem, uskutečněným o den dříve než v Soběslavi, jsem nespal od čtyř. Pořád mi v hlavě šrotovalo, zda jsme na něco nezapomněli. Naštěstí rybáři byli u nás rozumní a nehrozilo, že nám na trať někdo sáhne jako klukům v Nepomuku.“
Pochvalu zaslouží také bývalý jezdec a častý spíkr závodů Miloslav Čmejla, který stál v čele organizátorů na zamrzlém vodním kanále v Račicích u Roudnice nad Labem. „Byla to bomba. Tamní prostředí a tribuny plné lidí vytvořily báječnou atmosféru,“ pochvaluje si Milan Špinka, reprezentační trenér a mistr světa na ledech z roku 1974.
Zmíněný Radek Hutla se přidává: „Úplně mě nadchlo, že jsme na začátku při nástupu všech kluků zpívali hymnu. To mi běhal mráz po zádech – a ne proto, že byla zima.“ Jeho syn Lukáš patří k velkým objevům ledové ploché dráhy v Česku. K titulu s otcem v družstvech přidal stříbrný kov v hodnocení jednotlivců, hned za jediným českým jezdcem seriálu Grand Prix Janek Klatovským.
Sympatickou kulisu můžete poznat během samotného závodu také v depu. Každý si hledí svého, hlídá si vychytávky na stroji i v přípravě. Vzduchem
ovšem létají vtípky a přátelské hecování mezi jednotlivými závodníky.
Náš dojem potvrzuje také jeden ze zahraničních účastníků mezinárodního mistrovství. „Můžeme vám takové závody jenom závidět. U nás tak dobře připravené tratě, spoustu diváků ani atmosféru mezi lidmi bohužel nezažíváme. Jestliže bude zima příští rok příznivá, znovu rádi přijedeme,“ vypráví Němec Markus Jell, který letos hodně zatápěl českým závodníkům.
Hlupák a radní města
Ovšem ani povedená sezona se neobešla bez potíží. Bohužel se opět nejelo v Nepomuku. Loni vzala organizátorům trať obleva s deštěm, letos to byla lidská stupidita. Tentokrát místní organizátoři několik dní před závodem zjistili, že jim někdo do již připravené tratě vyřezal motorovou pilou sedm obdélníkových otvorů napříč přes celou dráhu. Viník zůstal bohužel neodhalen, tudíž nepotrestán. „Tohle mohl udělat opravdu jen člověk s velice nízkou inteligencí,“ připomíná předseda svazu Moravec.
Bohužel za své vezme i trať v Kopřivnici, kam letos přišlo neuvěřitelných osm tisíc diváků! Místní zastupitelstvo se rozhodlo rekonstruovat stadion a ve svých plánech s plochou dráhou již nepočítá. „Nový stadion bude sloužit nejen pro místní atletický klub, ale také dobrovolným hasičům, fotbalistům, házenkářům, plaveckému klubu a dalším sportovcům pro jejich kondiční tréninky. Ovál určený pro plochou dráhu bude muset ustoupit,“ uvádí v tiskové
zprávě Michaela Rašková z kopřivnické radnice.
Navzdory tomu, co se děje, zůstává šéf české ploché dráhy optimistou. „Letošní zkušenost nám ukázala, že pokud počasí přeje, dokáže spousta obětavých lidí udělat krásné závody. Navíc přicházejí také výsledky. Individuální mistr republiky Jan Klatovský dokázal postoupit do finálového seriálu závodů mistrovství světa a v České republice mu roste konkurence v podobě mladého Lukáše Hutly. A to je hodně dobrá zpráva pro březnové mistrovství světa družstev v německém Inzellu,“ dodává Petr Moravec.
Motocykl pro ledovou plochou dráhu | |
Označení | Jawa 886 |
Rám | příhradový z chrom-molybdenových trubek |
Vidlice | přední teleskopická, zadní kyvná s centrální jednotkou Hagon |
Motor | vzduchem chlazený dvouventilový jednoválec 1x OHC |
Objem | 494 cm3 |
Vrtání x zdvih | 85 x 87 mm |
Výkon | 46 kW (63 koní) |
Spojka suchá | čtyřlamelová |
Převodovka | dvoustrupňová, nožní řazení |
Otáčky | 9500 min-1 |
Rozvor | 1525 mm |
Hmotnost (motor) | 116 (30) kg |
Max. rychlost | 100 km/h |
Vybavení | přední kolo 180 hřebů, zadní kolo 250 hřebů |
Délka hřebu | 28 mm |
Zvláštnost | motocykl je vyráběn pouze na objednávku |
Konečné pořadí
Jednotlivci: 1. Jan Klatovský (Klabo Team) 42; 2. Lukáš Hutla (Pardubice) 37; 3. Andrej Diviš (Nepomuk) 33; 4. Volejník (Osečná) 30; 5. Klauz (Praha) 27; 6. Pecina (Osečná) 20; 7. Radek Hutla (Pardubice) 16; 8. Růžička (Praha) 15; 9. Josef Diviš (Nepomuk) 10; 10. Lizák (Divišov) 8.
Družstva: 1. Lukáš a Radek Hutlové (ZP Pardubice) 23; 2. Volejník, Klauz (Osečná I) 19; 3. Jell, Bauer (Něm.) 14; 4. Andrej a Josef Divišové (AMK Nepomuk) 7; 5. Kreuzberger, Mayerbüchler (Rak., Něm.) 6; 6. Pecina, Běhal (Osečná II) 5; 7. Lízák, Růžička (ČR) 3; 8. Ebner, Schuster (Rak.) 2. Více družstev v šampionátu nestartovalo.