Legendy 2016: Fotoreportáž z blázince

Čtyřiašedesátihektarový areál bohnické psychiatrické léčebny o tomto víkendu už potřetí hostil motoristickou akci Legendy. Stejně jako v minulých letech, i letos se vystavené dopravní prostředky dělily víceméně na tři skupiny.

Nevím, jestli to máte stejně, ale nejméně zajímavá pro mě byla prezentace současných modelů automobilek. Ty jsou k vidění na každém autosalonu. Tedy neplatí to obecně, prohlédnout si AMG GT nebo M2 rozhodně žádnému petrolheadovi neublíží, ale akce se nejmenuje Legendy jen tak a Volvo V40, Mercedes třídy E nebo Mazda 3 prostě žádné legendy nejsou.

Asi bude ještě chvíli trvat, než se z Legend stane plnohodnotný český Goodwood a automobilky si uvědomí, že je vhodné se chlubit jen tím, co odpovídá duchu akce, tedy auty pro radost z jízdy, které mají nějaký náboj, duši... Do stejného pytle bych pak určitě neházel motorkové vystavovatele, jednostopé stroje jsou přímo synonymem rychlosti a volnosti, ostatně v jejich případě jsem si nevšiml, že by se chlubili skútry.

Druhou skupinou aut byly závoďáky, které se opět v určitých časových intervalech vydávaly na speciálně vytyčenou trať, vedoucí po okraji areálu. Sice pouze exhibičně, nikoli na čas jako jeho tomu u jízdy do vrchu v Goodwoodu, ale i tak byla rachotu, jenž akci dodával patřičný punc, spousta.

No a třetím, věřím že návštěvnicky nejvděčnějším druhem aut, byly old- a youngtimery, které přivezli jejich majitelé, popřípadě restaturátorské firmy a další subjekty, značkové kluby nevyjímaje. Ty jasně ukazují, že snad všechny značky měly v určitém období své existence v nabídce modely, které zanechaly nepřehlédnutelnou stopu v automobilové historii a to včetně těch, které na emoce teď moc nehrají.

Jako vášnivý kabrioleťák jsem ocenil, že byly letos byly hlavním tématem, prezentovaným na centrální výstavní ploše, právě auta bez střechy, už méně potěšilo, že toho tam zase tak moc k vidění nebylo, přitom stačilo stáhnout pár exemplářů z okolí, některé expozice byly možná až zbytečně přehuštěné a absenci nějakého toho otevřeného auta by určitě snesly.

Nejsem si vlastně vůbec jistý, že se mi povedlo projít celý areál a spatřit vše, co si vidět zasloužilo. Záměrně říkám spatřit, nikoli vyfotit, protože spousty aut prostě kvůli ostatním návštěvníkům vyfotit prostě nešly. Čekání na vyfocení některých aut bylo nekonečné a v řadě případů jsem to vzdal, nejednou jsem ti říkal, že jestli to tak půjde dál, rovnou si mě v Bohnicích nechají… I tak má galerie přes 200 fotek, tak snad se vám bude líbit. A jestli jste to své oblíbené nenašli, tak to třeba vyjde příště.