Mrtví na českých silnicích: Letošní čísla jsou srovnatelná s rokem 1947

Rok 2011 se chýlí ke konci, policejní statistiky nehod a mrtvých tedy ještě čekají na to, až budou uzavřeny. Současný údaj odpovídá roku 1947. Jenže tehdy jezdilo po našich silnicích takřka třicetkrát méně aut.

Informaci potvrdil ředitel dopravní policie Leoš Tržil: „Ano, přibližujeme se roku 1947. Tehdy ale bylo v evidencích vozidel jen zhruba 130 až 140 tisíc vozidel, teď však v nich máme přes čtyři miliony osobních aut. Intenzity provozu tak byly tehdy zcela rozdílné, o to víc je letošní výsledek potěšující“. Mrtvých ale nebylo nikdy méně než 750, například v roce 2009 zemřelo 832 osob. Loni jejich počet klesl poprvé na 749. Alarmující čtyřciferná čísla jsou již naštěstí minulostí.

Avšak jásání není rozhodně na pořadu dne. Počet těžkých zranění totiž vzrostl. Expert na silniční bezpečnost Robert Šťastný ovšem dodává, že jednou z příčin je i dokonalejší zdravotní péče, která se pochopitelně neustále vyvíjí: „Hodně z těch, kteří by byli dříve mrtví, se přesunulo do kategorie těžkých zranění.“

Jaké jsou příčiny smrtelných nehod? Dalo by se říci: stále stejné. Statistikám vévodí rychlá jízda, při které vyhasly životy 42 % obětí. Řidiči dražších osobních aut a SUV, kteří jezdí běžně po silnicích 150 km/h, hned tak zřejmě nezmizí. Následuje nesprávný způsob jízdy (37 %) a nedání přednosti v jízdě (20 %). Právě mimo obce se umírá nejčastěji, zejména na silnicích 1. třídy. Dálnice jsou u nás ale bezpečné, ačkoli by se mohl zdát pravý opak.

Nejčastěji umírají řidiči osobních aut, takřka ve čtyřiceti procentech případů. Není divu, těch u nás jezdí nejvíce. Dalších 20 % představuje nejrizikovější skupina účastníků silničního provozu: chodci. Pro ně je nejnebezpečnějším obdobím právě současná zima. Zhruba 17 % mrtvých tvoří spolujezdci v osobních autech a 10 % motorkáři, byť jejich nehody jsou v posledních letech až hystericky medializovány. Musíme si ale uvědomit, že na dvou kolech je ochrana minimální.

Nejtragičtějším dnem týdne se letos stal čtvrtek. Během nich odešlo z tohoto světa dříve, než si přálo celkem 107 lidí. Naopak v neděli zemřelo 92 osob. Jak jsou na tom jednotlivé měsíce? Není divu, že v srpnu ztratilo životy 75 lidí, prázdninové měsíce bývají vždy velmi smutné. Naopak leden si připsal na konto jen 42 obětí.

Jezdíme v čím dál bezpečnějších vozech, množí se preventivní lokální akce, ale dopravní problematika je více medializována i v pozitivním slova smyslu. Pomiňme případy pirátů silnic, slušnější jsou díky ní v současnosti i cyklisté, kteří se naučili používat přilby. Jen chodci by měli být vidět lépe, obzvláště nyní v období, kdy je brzy tma. Robert Šťastný je přesvědčen i o tom, že zafungoval bodový systém: „Právní režim je úplně jiný než dřív, lze mluvit o mnohem větším tlaku, kdy hodně řidičů má nějaký ten bod a i proto jsou mnohem opatrnější.“

Národní bezpečnostní strategie pro provoz na silnicích hovoří o tzv. vizi nula. Do roku 2020 bychom se podle Leoše Tržila měli dostat na nulu mrtvých. To je ale samozřejmě trošku nadnesené, myslí si sám.

Jistě, bez obětí to v silničním provozu prostě nejde. Jejich počet by se měl do budoucna dále snižovat. Uvědomme si ovšem, že ta strohá výše zmíněná čísla nepředstavují abstraktní údaje, nýbrž ve většině případů rodinné tragédie a slzy nejbližších příbuzných.

V roce 2010 zemřelo na silnicích nejméně lidí od roku 1990