Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Nedožité sedmdesátiny: Toto byl úplně první Saab. Představil se v červnu 1947

Aleš Dragoun
Diskuze (5)

Nová auta značky Saab si už koupit nemůžeme. Na počátku historie osobních vozů původně letecké značky stál prototyp 92001.

Švédské Saaby byly po léta léta synonymem pro kvalitní a spolehlivá auta se sportovním image, přesto tato severská značka nikdy nepatřila mezi velké výrobce. Na samotném počátku své existence se věnovala pouze letadlům, to je věc velmi známá. Země, jejíž území sahá až za polární kruh, potřebovala posílit. Královské letectvo žádalo nové stroje, aby mohlo bránit neutralitu konstituční monarchie, hrozila válka.

Továrna Svenska Aeroplan Aktiebolaget (SAAB, Švédská letecká akciová společnost) byla založena v roce 1937 a nejdříve se zabývala produkcí strojů s křídly podle zahraničních licencí, nicméně od počátku čtyřicátých let přešla na vlastní konstrukce. Převážně pro vojáky, jak jinak. V době krvavého konfliktu bylo Švédsko formálně neutrální a poskytovalo azyl pronásledovaným Židům, přes jeho území však proudily německé kolony do Norska, teprve později vláda smlouvy vypověděla a země se přidala ke Spojencům. Jenže druhá světová válka se chýlila ke konci...

Motorky, lodě, nebo kuchyňské linky?

Skutečný mír zavládl na severu už v roce 1944, i když značná část unavené Evropy ještě musela vzdorovat. Saab si však uvědomoval, že své kapacity musí diverzifikovat a soustředit se i na jiný trh, hrozilo ukončení poptávky po bitevnících ze strany armády. Vedení společnosti se kromě nových projektů ve sféře civilního letectví rozhodlo vstoupit i do další oblasti přesného strojírenství, která měla přinášet zisky: té automobilové. Konečný verdikt uvést takovou myšlenku v život padlo na podzim 1945. Zvažovaly se však i jiné varianty. Co chybělo k tomu, aby se pod značkou Saab rodily motocykly, lodě s trupy z lehkých kovů, komponenty pro stavbu panelových domů, nebo dokonce kuchyňské linky?

Poměrně malá skupina konstruktérů a techniků pod vedením hlavního inženýra Gunnara Ljungströma zahájila v Linköpingu, kde automobilní oddělení tehdy sídlilo, přípravné práce na prvním prototypu projektu XP92 (experiment personbil 92), interně X9248. Tvořili ji mimo jiné designér Sixten Sason, Olof Landbu (kontrola kvality), projektový manažer Svante Holm, Hugo Möller (nástroje, nářadí a konečná montáž), Olle Lindgren (motor), Tore Svensson (šasi), Tage Fladån s Hansem Osquarem Gustavssonem (přd a kapota), Erik Storerkers (struktura a stavba karoserie), Nils Lidro (schémata, diagramy a proporce), Bertil Baerendz a Bror Bjurströmer (šéfkonstruktér a šéfdesignér).

Krém na boty

Bezprostředními předchůdci v řadě byly typy 90 Scandia a 91 Safir, v jejich případě šlo však ještě pochopitelně o letouny, dvoumotorový dopravní a jednomotorový cvičný. Jednání o spolupráci s AB Nyköpings Automobilfabrik selhala, protože tam se používaly rámové podvozky, později Saab montovnu amerických, francouzských, britských, ale i československých vozů koupil a přeměnil ji v obchodní zastoupení. Zatím v automobilovém průmyslu nepříliš zkušený tým prostudoval i něco veřejně dostupné předválečné dokumentace a literatury, ale ta nebyla příliš použitelná a neposkytla správné informace. Pro porovnání se nakonec podařilo získat konkurenční automobily Opel Kadett, Volkswagen Brouk, DKW a Hanomag. A jinak se skupina musela naučit všechno sama, inženýři prohledávali dokonce i blízkou skládku...

Nejdříve samozřejmě vznikly na konci roku 1945 první skici z popudu Brora Bjurströmera a modely v měřítku 1:25. Zvažovalo se větší auto s rozvorem 2,75 m a délkou 4,5 m, ale s odporem vzduchu o polovinu menším než konkurence. Od ledna do 15. dubna 1946, po desetinové zmenšenině, se zrodila dřevěná maketa v životní velikosti, truhláři a tesaři z Motaly použili přírodní materiál z olše, následně ji pokryli černým krémem na boty! V létě 1946 pak vznikl s pomocí odborníků z místní Thorells Kylarfabrik kovový model, který sestával z ocelového, 1,2 mm tenkého pláště a dřevěné kostry. Ukázalo se, že trup nebude dosti tuhý, takže byla opuštěna myšlenka rozměrného zadního okna a víka zavazadelníku. O barvu se postarala lokomotivka Aktiebolaget Svenska Järnvägsverkstäderna (ASJ) v továrně v Arlöv, stejně jako záhy u funkčního vzorku. Původně měl být mimochodem modrý, ale prostě někdo koupil černou a bylo rozhodnuto. ASJ se zpočátku zakázce neochotně bránila, měla nabitý program, když ale zjistila, že jde prototyp osobního auta a ne americké DeSoto, jehož lakování by trvalo celou věčnost, svolila.

Dva s řidičákem

Výroba samotného vozu se připravovala od poloviny roku 1946. 14 zaměstnanců-řemeslníků jej stavělo převážně ručně, na samonosnou karoserii byly použity dřevěné formy. Rodila se obtížně, v tajné části továrny Saabu, 30 metrů pod zemí. Zajímavostí bylo to, že ze šestnáctky členů týmu měli jen dva řidičský průkaz, sám Ljungström a testovací jezdec Rolf Mellde! Ten hotový vůz s registrační značkou E14783 od konce léta intenzivně zkoušel, navíc v naprostém utajení, na nefrekventovaných úzkých silnicích, blátivých lesních cestách, v prachu a sněhu, buď brzy ráno za svítání, nebo pozdě v noci po soumraku, aby nevzbudil pozornost. Při první sérii testů najel asi 50.000 km.

Saab 92 s doplňkovým kódem 001 se vyznačoval výrazně aerodynamicky tvarovanou dvoudveřovou karoserií, kterou navrhl průmyslový designér Sixten Sason, v neposlední řadě pak motorem napříč, umístěným takřka před nápravou a pohonem taktéž předních kol. Konstrukčně předběhl svou dobu o tři desetiletí, kdy tato koncepce přišla do módy, v poválečné době zdaleka nešlo o nějakou samozřejmost, ale spíše netradiční prvky.

V tunelu

Saab byl také jedním z mála vozů, při jejichž vývoji bylo využito větrného tunelu. Vlastního, samozřejmě. Na modelu 1:10 dosažený velmi nízký koeficient odporu vzduchu (0,32) je úctyhodný i v současnosti. Automobil splňoval veškeré požadavky zadání vývoje včetně bezpečnosti (odolnosti proti poškození) a slušných schopností jízdy v zimních podmínkách, sněhu mají Švédové až až. V rozšířených podbězích se bílá zmrzlá voda mohla klidně hromadit, ale kola stále zabírala. Vzadu se nacházela nakonec dvě malá okénka, jejich velikost byla drasticky redukována. trup musel absorbovat velkou část energie při nehodě, aby co nejlépe posádku chránil. Zavazadelník byl tedy přístupný pouze zevnitř. Vzadu zavěšený jediný pár dveří prosadil Ljungström, nechtěl riskovat případné poškození při vyjíždění z garáží.

Vždyť už náměstek generálního ředitele Sven Otterbeck formuloval požadavky takto: „Vozidlo musí být lehké, aerodynamické a může pojmout až čtyři osoby. Uvědomte si, že Evropa je zchudlá válkou, je třeba, aby bylo skromné a levné.“ Předpokládaná cena představovala sumu 3.200 švédských korun, dalšími z priorit byly hospodárnost a spolehlivost.

Překonstruovaná DKW

92001 poháněl dvoudobý řadový kapalinou chlazený dvouválec DKW objemu 652 cm3 s čtvercovými parametry (vrtání i zdvih 76 mm). Při kompresním poměru 5,8:1 poskytoval největší výkon 14 kW (20 k)/3500 min-1 a točivým moment 57 N.m v 2300 otáčkách, o ten se starala třístupňová mechanická převodovka. Čeští historikové rádi připomínají i souvislost s Jawou, což je do jisté míry pravda, neboť pohonné jednotky měly stejný základ. Tu v saabu vylepšil sám Ljungström během zkoušek, původně dávala jen 13 kW (18 k).

Měla karburátor Solex, klikový hřídel uložený ve třech ložiskách, litinový blok a hliníkovou hlavu.

Blok znovu vyráběla firma Albinmotor Albina Larssona, zlepšila se také rychlostní skříň a zjednodušilo chlazení, protože původní potrubí bylo příliš složité. Ani Larssonovi a jeho lidem se do práce příliš nechtělo, ale po zkušební jízdě si šéf vše rozmyslel...

Křídlo na kolech

Jednoznačný „průkaz“ původu je u prvního exempláře zřejmý na první pohled, letecké dědictví se v něm zřetelně odrazilo. Úhledný kapkovitý „Ursaab“ (původní, originální saab, tuto přezdívku získal později) dostal neobvyklý profil, který se úzce podobal průřezu křídla. Podvozek s kompletně nezávislým zavěšením a odpružením torzními tyčemi měl mimochodem rozvor 2470 mm, 3980 mm dlouhý, 1670 mm široký a 1430 mm vysoký prototyp vážil 765 kg. Vzhledem k tomu, že se nakonec přikročilo k vývoji podstatně menšího vozu, než byl původně v plánu, stanovenou hmotnost se podařilo dodržet bez problémů.

Údajně se rozjel dokonce na 110 km/h. „Vzhledem k tomu, že forma a tvar tohoto vozu umožňuje ušetřit až 100 litrů paliva ročně, je jeho žabí vzhled dostatečným odůvodněním,“ řekl Gunnar Ljungström. Palivová nádrž na 30 l se nacházela pod kapotou za motorem. Interiér s tříramenným volantem dostal béžovou barvu.

Další tři

10. června 1947 byl 92001 představen odborné novinářské veřejnosti, záhy následovaly však i další (002, 003 a 004), které se už vzhledově lišily. Sixten Sason překreslil kapotu, nechal se inspirovat kaskádovými předky amerických aut, protože k motoru byl špatný přístup. Mechanismus z Opelu Kadett nevyhovoval, agregát se i špatně vymontovával ven, musel by se otočit o 90 stupňů a vyndat dohromady včetně převodovky.

Pomalu se rodil vzhled sériového modelu, přední světlomety z Brouka VW byly nahrazeny originálními. Ostatní tři exempláře byly prezentovány také v roce 1947, zdroje hovoří o premiéře „dvojky“ 15. června. Najely celkem 280 tisíc kilometrů.

Vlastní, o něco silnější motor Saab obdobné koncepce byl k dispozici počátkem roku 1948, šlo o dvouválec objemu 764 cm3. Následující sezónu se rodila ověřovací série s kosmetickými změnami, skutečná produkce typu 92 byla spuštěna až v prosinci 1949. S 18 kW (25 k) a stále pouze třístupňovou přímo řazenou převodovkou jel oblý vůz až 105 km/h. I tady pomáhala vynikající aerodynamika, součinitel odporu vzduchu dosahoval 0,35. Vydrželo ještě dělené čelní sklo, nedělené dostal až typ 93 v polovině 50. let.

Dobrý nápad

Z doplňkové produkce se později stala důležitá součást švédského strojírenství, i když oproti konkurenčnímu Volvu byly v nejlepších letech roční objemy ani ne třetinové. Tvary a nosné plochy 92001 se odrazily i v novějších modelech konče slavným 96 a přibývaly sportovní úspěchy. Výroba automobilů se ukázala být dobrým nápadem.

Součástí Saabu se stala výše zmíněná ASJ včetně továrny v Arlöv, v roce 1969 se sloučil s výrobcem nákladních automobilů Scania-Vabis. Tahle firma má za sebou také poměrně dlouhou historii, starší je Vabis, který vznikl v roce 1891, Scania je o dvanáct let mladší a spojily se v sezóně 1911. Koncern se věnoval i vývoji autobusů, tanků a železniční techniky. Oddělení letecké divize Saabu jí paradoxně umožnilo přežít. Bojové letouny Gripen má ve výzbroji i česká armáda.

Osud Saab Automobile AB byl hořký, od roku 1989 živořila pod General Motors, ze ztráty se nevymanila více než dvacet let. Bývalá světová automobilová jednička společnost prodala na sklonku minulé dekády nizozemskému Spykeru, ale 19. prosince 2011 zbankrotovala. Restart výroby v Trollhättanu v prosinci 2013 pod křídly NEVS představoval jen marnou naději, zrodilo se možná pár desítek aut s benzinovými motory a několik prototypů elektromobilů. Nový majitel už nemá ani práva na značku a chystá čistě elektrickou budoucnost, ovšem v Číně...

V muzeu

Původní odvážný a futuristický 92001, také „Exp. Vagn 001“ najel dodnes úctyhodných zhruba 530.000 km, ne, to není překlep! Odpočívá v továrním muzeu v Trollhättanu. Sbírka nebyla naštěstí počátkem roku 2012 rozprodána po částech, nebo rovnou jednotlivých vozech, koupilo ji celou samotné město spolu s nadací Wallenberg. Již léta zpět do původního stavu zrenovovaný vzácný kousek (existují dobové snímky s jinou mřížkou a dvojicí „očí“ pod kryty) se tak díkybohu nikam neodstěhoval. Vzácná kolekce musí být udržována pohromadě!

Designér Ulf Hanses se nechal výrazně inspirovat tímto vozem při návrhu dřevěného modelu pro švédského výrobce hraček Playsam. Stvořil i „houpacího koně“ a „roadster“. Sběratelům věrných miniatur udělala naposledy radost společnost Ixo, v řadě Premium X nabídla zmenšeninu v měřítku 1:43 pod katalogovým číslem PRD374. Stála 800 korun.

Aleš Dragoun
Diskuze (5)
14. 6. 2017 12:28
Re: Kořeny v Jawa Minor 2
Příčina zastavení výroby Minoru 2 v pražských Letňanech (kam byla podivně před tím z Jawy převedena a Minor přejmenován na Aero Minor) byla v zavedení licenční výroby tryskové stíhačky MIG 15.
Avatar - KubikCv
14. 6. 2017 11:33
Re: Kořeny v Jawa Minor 2
přesně tak...škoda že v článku nebylo zmíněno ono vyjednávání licence.
14. 6. 2017 10:14
Kořeny v Jawa Minor 2
Je dobré připomenout, že kořeny tohoto prvního Saabu jsou v čs. poválečném automobilu Jawa Minor 2, jehož konstrukci vedl Ing. Vykoukal. Minor 2 se vyvážel do více než 20 zemí světa a v mnohých se montovaly licenčně. K licenci byl nakročen i Saab, v Saabu byli lidé z Jawy (např. pan Klápa), když uprostřed práce (por.1948) přišel z ČSR příkaz vše zastavit. Pan Klápa kdysi v osmdesátých letech líčil v pořadu čs.TV jak ho v Saabu v rychlosti požádali o načtrtnutí převodovky. Nakreslil ji od ruky tužkou na rýsovací prkno.

Konstrukčně i tvarově je na prvním Saabu vliv Minoru 2 dost vidět - i zde na fotografiích.

Minor 2 vítězil i v mnohých poválečných mezinárodních závodech a to po něm nový Saab převzal.
Avatar - Kamaya Painter
13. 6. 2017 10:44
Diky za clanek
Potesil :-)
13. 6. 2017 08:51
Čo je to
"...Tage Fladĺn s Hansem Osquarem Gustavssonem (přd a kapota)"

Čo je to přd?