Objíždění vs. předjíždění - 7 bodů, pokuta 10.000 Kč a rok bez řidičáku!

Jel jsem na zákazu předjíždění za autem, které pomalu odbočovalo. Tak jsem ho jen objel a teď mi hrozí sedm bodů a až rok bez řidičáku. To se mám příště vléct i za traktorem, který překáží na silnici první třídy, když jede dvacítkou?

Dopis v redakční poště přesně vystihuje nejasnosti, které zažívá dnes a denně řada řidičů na českých silnicích. Zbytečně pak dostávají tresty za zmatek, který má nejspíš na vině dvojakost omezující předjíždění vozidel. Ve druhé řadě pak pletení si pojmů „objíždění“ a „předjíždění“. Na úvod nám proto dovolte malé osvěžení zapomenutých pravidel z autoškoly. Ostatně řídit vozidlo může podle Zákona o silničním provozu pouze osoba, „která je dostatečně tělesně a duševně způsobilá k řízení vozidla a v potřebném rozsahu ovládá řízení vozidla a předpisy o provozu na pozemních komunikacích“! Jak jste na tom?

Čára není zeď!

Každý řidič si z autoškoly pamatuje, že předjíždění na českých silnicích v principu zakazují dvě značky: svislá kulatá zákazová (Zákaz předjíždění B21a) a vodorovná podélná čára souvislá (v1a). Mýtus říká, že se nesmí ani na jedné z nich předjíždět. Někteří z šoférů si možná matně vybaví, že pro první z nich platí možnost předjíždět motocykly bez postranního vozíku a obecně všechna nemotorová vozidla jako potah, bryčku a tak dále. Jenže existují rozdíly v definicích, které byste si měli pamatovat! „Čára není zeď,“ vystihuje otřepané pravidlo instruktor kolínské autoškoly Matouš Landa. Někdo si jej evidentně vykládá tak, že i na plné čáře se smí předjíždět, pokud vás u toho nikdo nechytí.

Ve skutečnosti byste si ale měli z této mnemotechnické pomůcky zapamatovat, že i na těchto místech se smí předjíždět prakticky cokoliv – ovšem nesmíte čáru přejet koly a u nákladních vozů ani nákladem! „Při jízdě na motorce byste tudíž neměli ani přečnívat nad čáru třeba loktem,“ říká Matouš Landa a hned vysvětluje rozdíl mezi svislou značkou Zákaz předjíždění. Za touto tabulí totiž smíte předjíždět z motorových vozidel jen zmiňovaný motocykl.

Rozlišovat!

Z našeho malého autoškolského ohlédnutí tedy vyplývá, že když vás policista uvidí na zákazu předjíždění vedle druhého vozu, trestu se nevyhnete. Platí to i pro motorkáře, který by chtěl předjíždět auta. Protože zatímco jeho je předjíždět dovoleno, on už opačně dvoustopá vozidla předjíždět nesmí. A pozor, trest není malý – sedm trestných bodů, pokuta 5000 až 10 000 korun a zákaz řízení od šesti měsíců do jednoho roku.

Pokud ale policista zaznamená předjížděcí manévr na plné čáře jako v případě našeho čtenáře, záleží na okolnostech. I trest je zde menší – jen pokuta do 2500 Kč. Tady totiž platí, že když se vejdete do svého jízdního pruhu a čáru nepřejedete (nepřesáhnete), můžete předjíždět dle libosti. „V daném místě není výslovně zakázáno předjíždění,“ potvrzuje Ondřej Horázný, předseda Asociace autoškol ČR.

Vzhledem k obvyklé šířce jízdního pruhu 2,5 až 3,5 metru to v praxi beztak znamená, že tady může maximálně motorka předjíždět auto, nebo opačně auto pomalejší motorku. „Přitom je potřeba dodržovat dostatečný boční odstup,“ říká Matouš. Nedovedeme si tedy představit, že by se sem vešly vedle sebe dva osobní vozy, či dokonce auto a náklaďák. V tomto případě by se již jednalo o jízdu v jízdních pruzích, i když nejsou na vozovce vyznačeny.

Pro zopakování dodejme, že když jsou obě značky současně v nebezpečných úsecích, můžete předjíždět jen motocykly bez postranního vozíku, současně ale nesmíte při manévru přejet bílou čáru. V případě postihu platí horší varianta, tedy peníze, body i zákaz řízení.

Je překážkou?

A jak je to tedy s odbočujícím autem, které předjel náš čtenář v úvodu? Měl právo ho předjet a překonat plnou čáru, nebo ne? Ve vyhlášce se totiž současně dočtete, že tuto čáru je dovoleno překonat ve dvou případech: při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci nebo vjíždění na pozemní komunikaci odsud a při objíždění překážky provozu. Je to i pomalu jedoucí automobil, který se evidentně chystá odbočit nebo zastavit, případně nás dokonce pouští?

„Pokud je auto v pohybu, byť jede nízkou rychlostí, jedná se o předjíždění,“ rezolutně odmítá komisařka Markéta Johnová z policejního prezidia s tím, že řidič tedy dostal pokutu oprávněně za zakázaný manévr.

Jenže oslovený učitel autoškoly poukazuje na nejednoznačnost ve výkladu definice překážky provozu. „Překážkou je vše, co může ohrozit bezpečnost či plynulost silničního provozu,“ říká Matouš Landa. Připouští, že v praxi by bylo logičtější a mnohdy i bezpečnější pomalu jedoucí traktor nebo pomalu jedoucí (zastavující) vozidlo coby ohrožení plynulosti provozu objet – pokud před něj dostatečně vidíte – než brzdit skoro na nulovou rychlost a tvořit kolonu za ním. Vždyť mnohdy ani nepoznáte, jestli vozidlo ještě jede velmi nízkou rychlostí, nebo už stojí. Jenže se to nesmí… „Správně byste měli počkat, než vozidlo před vámi úplně zastaví, a pak ho teprve v téměř nulové rychlosti můžete přes čáru objet. Je však téměř jisté, že v tu chvíli už budete sami předjížděni nedočkavci vzadu. Zcela jistě v praxi narazíte na situaci, kde se jeden, dva, nebo tři zodpovědní řidiči na plné čáře plouží za traktorem, ale čtvrtý, nervózní je všechny začne předjíždět,“ krčí rameny Matouš Landa.

Prohrál by

Pro jednoznačný výklad jsme tedy oslovili právníka Tomáše Berana, který se podle svých slov zrovna nedávno s podobnou problematikou setkal.

Řešení našel přímo ve slovíčkách znění zákona: „Řidič, který při objíždění vozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při objíždění překážky provozu na pozemních komunikacích anebo chodce vybočuje ze směru své jízdy, nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí řidiče a ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.“

Co z toho vyplývá? „Objížděné auto musí stát nebo zastavit. Pokud teprve zahýbá ke krajnici a ještě nestojí, pod tu definici se objíždění nevejde,“ potvrzuje právník slova policejní komisařky.

Podobně shledává rovněž argument o definici překážky provozu. Tou je totiž vše, co „by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích. Například náklad, materiál nebo jiné předměty, vozidlo ponechané na pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace…“. „Vozidlo, které zastavuje u krajnice, podle mě automaticky bezpečnost nebo plynulost neohrožuje, takže bych argument s překážkou provozu nevnímal jako dostatečně podložený,“ říká s tím, že v případě řidičova odvolání k uložené pokutě by mu mohly pomoci výpovědi svědků (že auto stálo a tvořilo překážku provozu). „Ale pokud policisté dosvědčí jinou verzi, bude se věřit více jim než svědkům,“ končí právník. „Když řidič považuje přestupek za sporný, doporučuje se odmítnout blokové řízení a přestupek projednat u správního orgánu. Tam se lze domoci svých práv,“ radí Ondřej Horázný, předseda Asociace autoškol ČR.

Na hraně

Podobných sporných míst v zákoně, kde dělají motoristé chyby, je samozřejmě víc. Mohou si za to sami, nebo je to neustále inovované znění zákona a komplikované definice? Nemůže za to zákon, ve kterém se běžný člověk bez právního vzdělání nemůže vyznat? A co vy? Pamatujete si z autoškoly rozdíly například mezi dvojitou plnou čárou a jednoduchou? Víte, že dvojitá se na rozdíl od jednoduché nesmí přejíždět ani při vyjíždění z místa ležícího mimo vozovku? Třeba ze dvora? Jak ovládáte definice neohrozit a neomezit? Dokážete popsat rozdíly mezi zastavením a zastavením vozidla?

V čem se často chybuje!

1. Trvalá jízda v levém pruhu

Mimo obec a zejména na dálnici se jezdí vpravo.

2. Překážení rychlejším

Pokud jedou všechny pruhy stejně rychle, musí řidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhu tento pruh co nejdříve uvolnit rychleji jedoucím vozidlům. To platí i v případě, že řidič jede v levém pruhu maximální povolenou rychlostí! Současně platí, že řidič nesmí omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním.

3. Bránění předjetí

Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění.

4. Neznalost pravidla zipu

Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel vedoucích v průběžném pruhu vjet tak, aby se vozidla mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu.

5. Nezvládnutí jízdy v pruzích

Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí. Kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.

6. Nebezpečné předjíždění

Řidič nesmí předjíždět na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně před nimi.

7. Pomalé kamiony a mopedy

Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3,5 tuny a řidič jízdní soupravy o délce nad 7 m nesmí předjíždět jiné vozidlo, pokud k jeho předjetí nemá dostatečnou rychlost, takže by omezil v jízdě ostatní vozidla svou výrazně nižší rychlostí jízdy.

8. Zkrácení bezpečné vzdálenosti

Řidič nesmí předjíždět, jestliže by se nemohl bezpečně zařadit. Současně platí, že řidič vozidla nad 3,5 tuny nebo soupravy nad 10 metrů musí mimo obec zachovávat za vozidlem jedoucím před ním takovou vzdálenost, aby se předjíždějící vozidlo mohlo před něj bezpečně zařadit. To neplatí, připravuje-li se k předjíždění, při předjíždění a souběžné jízdě.

9. Dohady o vyhýbání se

Řidiči protijedoucích vozidel se vyhýbají vpravo, včas a v dostatečné míře. Nemohou-li se bezpečně vyhnout, musí dát přednost v jízdě ten, na jehož straně jízdy je překážka nebo zúžená vozovka. Musí-li jeden z nich couvat, učiní tak ten, pro něhož je to snazší nebo méně nebezpečné. Není-li možno vyhnout se tramvaji vpravo, vyhýbá se jí vlevo.

10. Vynucování si předjíždění

Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně (§ 4, písmeno a zákona č. 101/2013 Sb.). A to tak, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat. Své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně-technickému stavu pozemní komunikace, po větrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a zdravotnímu stavu.