Odhlášení neexistujícího vozidla: V zajetí paragrafů

Pokud posíláte k věčnému spánku dosluhující vozidlo, určitě si nechte vystavit doklad o jeho ekologické likvidaci. Jestliže jste tak neučinili, připravte se na potíže při odhlášení vozu. A to nemalé, prakticky neřešitelné.

Myslíte si, že pro odhlášení vraku z registru stačí jen dojít na příslušný dopravní úřad obce s rozšířenou působností s techničákem, osvědčením o registraci a espézetkami pod ramenem, vyplnit žádost o vyřazení a postavit se k okénku? Vůbec ne! Úřad bude chtít také potvrzení o ekologické likvidaci. Jak tedy postupovat, pokud majitel nemá k dispozici ani potvrzení, ani vrak? „Je třeba, aby požádal příslušný registr vozidel o zahájení správního řízení ve věci trvalého vyřazení vozidla z registru a následně v rámci vedeného správního řízení prokázal způsob jeho zániku,“ popisuje Josef Mihalík, ředitel odboru Dopravně-správních činností na Magistrátu hlavního města Prahy s tím, že správní orgán následně vydá rozhodnutí.

Jenže tady vzniká problém. Dotazem i na jiných dopravních úřadech v zemi jsme zjistili, že se takové auto nedá vůbec odhlásit – zákon doklad o ekologické likvidaci vyžaduje a jiná cesta není možná. Institut čestného prohlášení, kde by majitel uvedl, že vůz skončil ve sběrných surovinách nebo byl rozprodán na díly, nemá podle oslovených úředníků v praxi žádnou váhu. Zprávy o tom, že by si někdo takové osvědčení koupil, nejsou k dispozici – také proto, že všechny ekologické likvidace jsou podle vyjádření oslovených úředníků dopravních úřadů evidovány a několikrát prověřovány, a to i ministerstvem dopravy. Muži a ženy za přepážkami z Moravy, Slezska i Čech jsou neoblomní, bez osvědčení o ekologické likvidaci nebude nic. „Zákon nám jinou možnost ani nedává, na tyhle případy nemyslí,“ jednohlasně říkají oslovení pracovníci dopravních úřadů.

Co v takové situaci dělat? Když je jeden zákon naprosto striktní, nezbude nic jiného než se spolehnout na poněkud vágní formulace zákona jiného, jenž umožňuje více výkladů. Nešťastníkům tak může pomoci pouze institut dočasného vyřazení vozidla z provozu, takzvané depozitum. Zákon v jeho případě říká, že lze vozidlo na jeden rok „dočasně“ vyřadit s tím, že po skočení této lhůty je možné vyřazení ještě o půl roku prodloužit. A tady je zakopán pes a eventuální řešení problému.

Jedna část úředníků totiž říká, že dále to už natahovat nejde, ale zároveň nikdo neví nebo nechce říci, jak se má postupovat dál. Zbylí – a těch je většina – zase tvrdí, že po osmnácti měsících uložení v depozitu může nastat další půlrok a po něm další a další. Každopádně takto dočasně vyřazených vozidel přibývá. Zda tuto právní past dokáže vyřešit aktuálně připravovaná novela zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, neumí nikdo říct. Vše mají v ruce poslanci a jejich pozměňovací návrhy.

Jak na staré případy

Povinnost ekologické likvidace autovraku platí od 1. května 2004. Pokud vozidlo zmizelo ze světa před tímto datem, majitel může zajít na úřad a do protokolu uvést, jak zaniklo. Pracovníci úřadu si ověří, zda nebylo po 1. květnu 2004 na auto sjednáno povinné ručení nebo nebyla uskutečněna technická kontrola. Pokud bude vše v pořádku, měl by úřad vydat rozhodnutí o vyřazení i bez dokladu o ekologické likvidaci.