Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Ojeté Volvo XC90 (2002-2015): Takhle si představujeme SUV

Tomáš Dusil
Diskuze (83)
Dlouhých 13 let se vyráběla původní řada XC90. Za jejím fenomenálním úspěchem stálo nejen skvělé načasování premiéry vozu, nýbrž i celkově zdařilá konstrukce. I coby ojetina se tento vůz těší značné popularitě.


Úvod, video


Volvo uvedlo svoje první SUV v lednu 2002. Důvod, proč k premiéře zvolilo detroitský autosalon, nebyl náhodný. Od začátku bylo jasné, že tenhle vůz cílí hodně na Američany. A další léta ukázala, že původní marketingové odhady švédské značky byly správné. V době vzniku XC90 byla kategorie luxusních SUV teprve na začátku. Do té doby mohl zájemce o tyto vozy vybírat vlastně jen mezi Mercedesem třídy M a BMW X5 a možná ještě Range Roverem. Ve stejném roce jako XC90 pak debutoval rovněž Volkswagen Touareg a jeho sourozenec Porsche Cayenne.

Na rozdíl od uvedených konkurentů jste si ale mohli velké volvo pořídit také v sedmimístné verzi. Tehdy šlo o opravdové unikum a nikdo nic takového v dané třídě nenabízel.

Vůbec kabinu vozu vyřešili Švédové zajímavě. Druhá řada byla vyřešena nikoliv jako lavice, nýbrž jako trojice samostatných sedadel. To prostřední je ale poněkud užší. V sedmimístné konfiguraci jste mohli vytvořit dlouhou rovnou ložnou plochou a to tak, že jste opěradla pravých sedadel druhé a třetí řady sklopili vpřed na sedáky a to stejné jste udělali s opěradlem sedadla vpředu sedícího spolujezdce.

Video se připravuje ...

Bezpečnost měla u Volva vždycky prioritu

Volvo se už desítky let soustředí na bezpečnost svých modelů. Třeba v 80. letech plnily vozy této značky daleko přísnější kritéria ohledně nárazů, než jaké byly požadované normou. V tomhle je volvo hodně podobné mercedesu.

Nová XC90 ale šla ještě dále, když přidala některé, do té doby neznámé bezpečnostní prvky. Pod pojmem WHIPS (Whiplash Protection System) se ukrývala důmyslná ochrana posádky před následky nárazu jiného vozidla zezadu. Součástí systému je speciální konstrukce opěrek hlavy, které tady na rozdíl od celé řady jiných automobilů skutečně plní svůj účel. Co jim chybí, je výškové nastavování, což však v praxi vadí možná méně, než se zdá, neboť jsou dost vysoké. Musely totiž vyhovovat i vzrostlým Švédům. Jsou však příjemně blízko temena hlavy, takže je to zároveň i pohodlné.

Pro zmínění následků bočního střetu zase přinesla XC90 systém SIPS (Side Impact Protection Systém), který ale známe už ze starších modelů značky. Důmyslně řešené výztuhy v podlahovém roštu a dveřích pomáhaly odklánět energii nárazu pryč od cestujících. V testech Euro NCAP obdržela XC90 samozřejmě 5 hvězdiček. Napsat jen toto by však bylo vůči této značce a modelu nespravedlivé. Důležité jsou body za čelní a boční náraz a těch XC90 získala bezpříkladných 34. Za ochranu chodců pak deset. Když se podíváte na „panáčky“ znázorňující riziko různých druhů poranění a jeho míru, jsou jen zelené a žluté. A třeba panáček znázorňující řidiče při nárazu z boku je pouze zelený. A zelená znamená nejvyšší míru ochrany. Žlutá pak druhou nejvyšší…

Skandinávci ovšem nemysleli jen na posádku svého vozu, nýbrž i na ostatní účastníky silničního provozu. Součástí předního pomocného rámu přední nápravy je deformační struktura, která slouží k tomu, aby nízká auta vysoké volvo při čelním střetu nepodjela. Něco podobného mají už léta náklaďáky.

Japonci kontra Američani

Současná XC90 je krásná, mohutná a s úžasnou kabinou. Má ale jen čtyřválcové motory... Je to paradox, když uvážíte, že původní model čtyřválce vůbec nenabízel. Budiž to důkazem, jak se mění myšlení a požadavky na auta s plynoucími léty. Jsou to právě pětiválcové motory, jejichž stavbou volvo proslulo. Pod kapotou XC90 jsou hliníkové agregáty modulární řady nabízené obecně coby čtyř (ne v XC90), pěti a šestiválce a vyráběné od roku 1990 až do letoška, kdy je nahradily nové čtyřválce Drive-E.

V době příchodu vozu na trh mohl zájemce vybírat ze tří pohonných jednotek. Všechny byly přeplňované turbodmychadlem, s nímž má také volvo velké zkušenosti už od začátku 80. let.

Základem se stal přeplňovaný pětiválec T5 o objemu 2,5 litru a výkonu 154 kW. Od pětiválce odvodili konstruktéři řadový šestiválec T6. Vrtání zůstalo stejné, tedy 83 mm. Zdvih se však zkrátil z 93,2 mm na rovných 90 mm. K výkonu 200 kW pomáhaly motoru dokonce dvě turbodmychadla s dvojicí chladičů stlačeného vzduchu. Obě motorizace využívají k pohonu rozvodů ozubený řemen s intervalem výměny 120 až 150.000 km v závislosti na roku výroby.

„Zážehové motory jsou u XC90 spolehlivé, ale zejména T6 není zrovna úsporným pohonem,“ říká na úvod k XC90 Pavel Soldát, majitel firmy AZ Servis, která se na vozy Volvo (a také Jaguar a Land Rover) již léta specializuje. „Jistě i z toho důvodu nechávají mnozí T6 přestavovat na LPG, před čímž ovšem varuji, neboť s tím nejsou dobré zkušenosti,“ dodává Soldát.

V případě XC90 nebylo volvo věrné jednomu výrobci samočinných převodovek. Zatímco pětiválec T5 dostal od začátku pětistupňový Aisin, spojili výkonnější T6 s poněkud archaickou čtyřstupňovou převodovkou od GM. „Její životnost není nikterak zářná. Mnozí tak byli nuceni ji nechat repasovat už po ujetí 150 až 200.000 km. Její generální oprava vyjde na 50.000 korun,“ počítá Soldát. To Aisin vydrží ze zkušeností AZ Servisu více, přičemž cena jeho repase přijde zhruba na pětapadesát tisíc.

„Hodně záleží na tom, zda byl v převodovce měněn olej,“ říká Soldát. Tady volvo zaslouží obrovskou pochvalu, neboť jako jeden z mála současných výrobců má výměnu oleje v samočinné převodovce zahrnutou do oficiálního servisního plánu. „Olej se mění po ujetí 60.000 km, přičemž snad ještě důležitější je toto dodržet v případě skříně od Aisinu. Volvo předepisuje použití oleje Dexron III Long life, jeho výměna vyjde na 3.500 korun,“ informuje Pavel Soldát. Zajímavé je, že zatímco u převodovky GM se spolu s olejem mění také jeho čistič, u Aisinu se toto nedělá. „Olejový filtr je v tomto případě uvnitř převodovky,“ objasňuje důvody Soldát.

Kdo by přesto chtěl v XC90 řadit sám, může zkusit hledat verzi s manuální šestistupňovou převodovkou M66 vlastní konstrukce. Vzhledem k povaze automobilu ale s námi budete asi souhlasit, že automat je v XC90 tou jedinou správnou volbou. To potvrzuje i Pavel Soldát. „Manuální převodovka se v XC90 pojí s dvouhmotový setrvačníkem. Jeho výměna spolu se spojkou a hydraulickým ložiskem vyjde na 40.000 korun.“ To je jen o málo méně než cena repase automatů...

Nastupuje Euro4

Přeplňovaný pětiválec T5 vydržel pod kapotou XC90 do roku 2006, kdy vůz prodělal modernizaci kabiny i exteriéru. Větší a výkonnější T6 to vzdala ještě o rok dříve. Důvodem byl příchod normy Euro4, která přinesla nové pohonné jednotky.

Motor T5 byl nahrazen řadovým šestiválcem s atmosférickým plněním o objemu 3,2 litru. T6 vystřídal o rok dříve do jisté míry unikátní vidlicový osmiválec s úhlem rozevření řad válců neobvyklých 60 stupňů. Spolu s těmito motory dorazila také šestistupňová samočinná převodovka Aisin.

Nový šestiválec zaujal pohonem rozvodů. Snad aby se to všechno vešlo mezi přední kola, dostal namísto ozubeného řemene řetěz kombinovaný s ozubeným soukolím pohánějící odpojitelný alternátor, který je tak v autě umístěný před motorem. Navíc rozvody jsou vedeny ze strany převodovky. Aby nebylo té techniky málo, součástí hlavy je nejen proměnné časování sacího rozvodu, nýbrž i ve dvou stupních proměnný zdvih sacích ventilů systémem CPS (Cam Profile Switching). V tomto případě ale nešlo primárně o výkon, nýbrž o úsporu. Jde v principu o to samé, co používá Honda na motorech R18 v civicu. Smyslem je snížit čerpací ztráty motoru v režimu částečného zatížení, což obecně způsobuje přivřená škrticí klapka. Díky CPS může být klapka v daném režimu otevřena více, než by za běžných okolností bylo nezbytné. Motor 3.2 tak potěší úsporností. Subjektivně vnímanou dynamikou ale již méně. V tomhle na přeplňovaný pětiválec T5 ztrácí.

Už Lancia dokázala vměstnat pod přední kapotu napříč osmiválec. Bylo to v modelu Thema 8.32 v roce 1986. Dalšími auty jsou třeba Cadillac Allanté ze stejného roku a v pozdější době právě XC90 či druhá generace S80. Osmiválec vyvinulo Volvo ve spolupráci s Yamahou. A motor je to dodnes úžasný. „Spotřeba paliva V8 je v praxi dokonce nižší než u agregátu T6,“ říká ze zkušeností Soldát. I tak ale s 12 až 13 l na 100 km počítejte. Motor je navíc docela točivý. S hmotnou XC90 nemá mnoho práce, takže dynamika je zcela suverénní. A k tomu ten zvuk a projev! Na rozdíl od jiných osmiválců používá tento ještě dodatečný vyvažovací hřídel, takže jeho chod je superhebký i v nejvyšších otáčkách. Navíc ani životnost není u tohoto největšího motoru žádný problém. A zásluhou hliníkové stavby ani příliš nezatěžuje příď.

Než ho koupíte…

Při koupi XC90 se kromě obvyklých věcí zaměřte také na specifické záležitosti. „Některá auta mohou vzadu používat tlumiče, které umějí udržovat výšku zádě nezávisle na zatížení vozu. Jde o pasivní Nivomat,“ říká Soldát. Oproti klasickým tlumičům jsou výrazně tlustší na pohled. „Při zkušební jízdě se nesmí odzadu ozývat žádné rány podobné těm jako když sypete brambory,“ radí s úsměvem Pavel Soldát. „A samozřejmě tlumiče nesmějí téct. V druhovýrobě je dodává Sachs a jeden vyjde na 9.000 korun, v originále jsou o hodně dražší,“ informuje Soldát.

Dále doporučujeme zaměřit se na displej rozhraní (takzvaný IC Modul). „Primárně zobrazuje stanice autorádia, ale i jiné údaje. Displej nesmí problikávat. V opačném případě se blíží jeho konec. Po čase totiž zcela zhasne a už nic nezobrazuje. Oprava vyjde na deset tisíc.

Mnoho XC90 má prasklý boční plast přední sedačky. „Pokud není sedadlo vybaveno odvětráváním, vyjde na 800 korun, druhý případ znamená částku 2.700 korun,“ říká Soldát.

Na závěr ještě věnujte pozornost předním světlometům. „Jejich kryty z polykarbonátu bývají někdy popraskané. Jedná se o vlasové trhliny, takže po přejetí rukou se zdají být stále hladké. Omezují ale svítivost. Pokud to nejde rozleštit, čeká vás výměna světlometů,“ říká Soldát. Jejich cena záleží na tom, jaká světla vyhlédnutá XC90 používá. Nejdražší jsou natáčecí bi-xenony, jeden vyjde na 24.000 korun.

Jak šel čas

2002: Představení vozu. Pětimístná nebo sedmimístná konfigurace. Zážehový pětiválec 2.5 T5 (154 kW), šestiválec T6 (200 kW) a vznětový přeplňovaný pětiválec D5 o výkonu 120 kW. Pohon předních nebo všech kol se spojkou Haldex II. Manuální šestistupňová převodovka, samočinná čtyř a pěti stupňová.

2005: Nový motor 4.4 V8 o výkonu 232 kW spojený se šestistupňovou samočinnou převodovkou. Ukončení produkce agregátu T6. Motor D5 nyní s výkonem zvýšeným na 136 kW splňujícím normu Euro4. Spojen je s manuální šestistupňovou převodovkou, nebo šestistupňovou samočinnou Aisin.

2006: Modernizace vozu pro modelový rok 2007. Nové přední světlomety. Pozměněná palubní deska. Rozšíření výbavy. Motor 2.5 T5 končí. Na jeho místo nastupuje nový řadový šestiválec 3,2 litru o výkonu 175 kW. Výhradně se šestistupňovou samočinnou převodovkou.

2008: Další retuše vozu. Větší logo na víku kufru. Sportovní paket R-Design. Za příplatek rozhraní Homelink.

2009: Původní druhou generaci Haldexu střídá čtvrté vydání. Liší se pouze málo, a to řídicí jednotkou a elektrohydraulickým čerpadlem.

2010: Pohonné jednotky upraveny pro splnění normy Euro5. Diesel D5 s výkonem zvýšeným na 147 kW. Nová verze D4 se staronovým výkonem 120 kW.

2011: Vůz prodělal další retuše ve snaze oživit nabídku. Motor 3.2 R6 s výkonem zvýšeným na 179 kW. Rozšíření výbavy o moderní prvky (LED zadní svítilny aj.). Designové úpravy přídě.

2015: Ukončení produkce. V posledním roce motory 3.2 R6 a dále motory D4 (120 kW) a D5 (147 kW). Představen nástupce s novými výhradně čtyřválcovými motory Drive-E.

Názor odborníka: Patrik Spurný, manažer marketingu Auto ESA

Volvo XC90 patří díky komfortu a bezpečí k nejoblíbenějším vozům ve své kategorii. Pověstné bezpečí tohoto švédského vozu prověřily zkoušky Euro NCAP již v roce 2003, kterými tento vůz prošel s plným počtem pěti hvězdiček. XC90 je velmi oblíbená i v sedmimístném provedení. Na trhu s ojetými vozy se nejčastěji setkáte s oblíbenými naftovými motorizacemi. Vozů s benzínovými agregáty je v nabídce minimum a nejsou příliš oblíbené kvůli vyšší spotřebě. Oblíbenou motorizací je naftový agregát 2,4 D s výkonem 120 kW, ještě lépe 136 kW. Pří výběru vozu je třeba věnovat zvýšenou pozornost stavu podvozku, zvláště u vozů dovezených ze zahraničí. Co se jízdních vlastností týče, má XC90 velmi komfortní podvozek, v určitých situacích je mu ale vytýkána přetáčivost. Naštěstí je zde ale standardní stabilizační systém, který nad vším bdí. Výhrady nejde mít ani k velmi dobře pracující automatické převodovce, s níž se v nabídce ojetých vozů setkáte daleko častěji než s manuálem.

Technika


První Volvo s mezinápravovou spojkou Haldex

Až do příchodu první XC90 používalo Volvo k rozdělení hnací síly mezi přední a zadní nápravu u čtyřkolek viskosní spojku. XC90 byla první modelem své značky s aktivním rozdělováním hnací síly, a to s přispěním elektrohydraulicky ovládané lamelové spojky Haldex. Původně vůz používal systém založený na bázi druhé generace, od roku 2009 pak vydání čtvrté. Ač lze u XC90 narazit také na pohon jen předních kol, naprostá většina kupujících chce „čtyřkolku“. A je to pochopitelné.

Systém pohonu všech kol je sice vyspělý, ale ne zcela bez nedostatků. Spíše než ty provozní zajímají zájemce o tento vůz skutečnosti servisní. „Důležitá je u Haldexu pravidelná výměna oleje. Měníme jej po ujetí 60.000 km, přičemž Volvo kupodivu tento úkon vůbec nepředepisuje,“ říká na úvod k Haldexu Pavel Soldát. „Pokud nefunguje pohon všech kol, prozradí to svítící kontrolka. Příčin bývá více. Za selháním řídicí jednotky Haldexu obvykle stojí průnik vlhkosti. Jednotku lze měnit samostatně, Volvo si za ni však účtuje značných 35.000 korun. Časem jsme se naučili jednotku opravovat, takže u nás vyjde zprovoznění pohonu všech kol na patnáct tisíc,“ vysvětluje Soldát. Příčinou nefunkčnosti Haldexu ale může být také vadné elektrické čerpadlo. Tomu odejdou uhlíky, a to z důvodu průniku hydraulické kapaliny spojky do jeho tělesa. „Výměna pumpy znamená výdaj 8.000 až 10.000 korun,“ upřesňuje Soldát. Poslední závadou, která se týká Haldexu, je nefunkční snímač tlaku ve spojce. Stojí 3.500 korun. Tato závada se však nevyskytuje často.

Aby vůbec mohla být poháněna také zadní náprava vozu, je použit takzvaný transfer s úhlovým převodem. Připevněn je na převodovku. „Jeho tisícihran se ale občas protočí. I to dokážeme opravit, a to za 16.000 korun. V opačném případě by to znamenalo 40.000 korun za nový transfer,“ informuje Soldát. Převodové ústrojí XC90 bohužel není tak trvanlivé, takže se lze setkat i s vadnými ložisky zadního diferenciálu. V době naší návštěvy v AZ Servisu to zrovna na jedné XC90 opravovali. „Ložiska dokážeme vyměnit za 20.000 korun, jinak za zadní diferenciál chce Volvo značných 70.000 korun,“ říká Soldát.

Holt XC90 byla jako nová docela drahým autem a tomu odpovídají ceny servisních úkonů. Přesto s využitím specialistů lze tento vůz udržet v kondici za relativně rozumný peníz. Jen si při jeho pořízení nechte dostatečnou finanční rezervu odpovídající námi uvedeným cenám. Jinak se může stát, že místo švédským stylovým SUV budete jezdit MHD…

Motory

2.5 T5/150 kW: Přeplňovaný benzinový pětiválec je u Volva takřka legendou. I přes skvělé parametry však má s hmotnou XC90 co dělat. Ne, že by to nejelo, zcela suverénní dynamika však vypadá jinak. Motor mohl být kombinován také s šestistupňovým manuálem, který ale skoro nikdo nechce. Spolehlivost je ucházející, spotřeba paliva vlastně také. Výroba T5 byla ukončena v roce 2006.

2.9 T6/200 kW: Lákavá verze. Řadový šestiválec, dvě turbodmychadla a výkon skoro 300 koní. Ale také pouze čtyřstupňová převodovka od GM, kterou točivý moment motoru 380 N.m doslova rozkládá. Zpravidla se nedožije více než 150 až 200.000 km. T6 trpí rovněž nezkrotným apetitem. Mnozí ve snaze eliminovat spotřebu přestavují šestiválec na LPG, což mu ale nesvědčí. T6 si nekupujte.

3.2 R6/175/179 kW: Náhrada za T5 přišla v podobě atmosférického řadového šestiválce. Rozvody pohání řetěz s ozubenými koly. Zásluhou Atkinsonova cyklu je agregát úsporný, což platí dvojnásobně v porovnání s T5, o T6 nemluvě. Absence turbodmychadla se však projevuje na poněkud méně razantním jízdním projevu v nízkých a středních otáčkách.

4.4 V8/232 kW: Odhoďte předsudky. Tohle je úžasný motor. Vyvíjen byl s Yamahou, takže je točivý a přitom ani v nízkých otáčkách nemáte pocit, že by to nejelo tak, jak by mělo. Motor dále vyniká lahodným zvukem a překvapivě nízkou spotřebou, v praxi nižší, než jakou se vyznačuje starší T6. Rozhodně stojí za úvahu

2.4 D5 (D4)/120/136/150 kW: Nejlepším motorem pro XC90 je vznětový pětiválec. Verze se 120 kW, ať už ta původní pro Euro3 nebo pozdější pro Euro5 (tady se jmenuje D4), však dynamicky příliš nepřesvědčí. Nejlepší je varianta se 136 kW. Spotřebu lze uhlídat na hodnotě mezi 8 a 9 l na 100 km. Pětiválec vyniká nesmírně tichým a kultivovaným projevem, a to i ve vysokých otáčkách. Tohle v nové generaci XC90 už nezažijete. A navíc je i spolehlivý a mechanicky odolný.

Servisní rady

Rozvody se u starších motorů D5 se 120 kW mění po ujetí 160 000 km. U novějších se 136 a 150 kW po 180.000 km. U zážehových motorů je interval výměny rozvodů v závislosti na roku výroby 120 nebo 150 000 km. Oleje pro D5 Volvo předepisuje SAE 0W-30, ACEA A5/B5, což je méně obvyklá norma. Olej měňte po ujetí po ujetí 20 000 km, a to i přesto, že u novější D5 se 136 kW výrobce předepisuje interval 30.000 km. Je zde samozřejmě také ukazatel servisního intervalu. Svíčky se u zážehových motorů mění po ujetí 50-60.000 km. Olej v Haldexu se mění po ujetí 60.000 km i když to Volvo nepředepisuje.

Závady a problémy

Závady pohonu všech kol včetně spojky Haldex: Podrobněji to popisujeme v textu. A dále klepající kloubový hřídel (jsou tady dvě trubky v sobě – jen akustického charakteru).

Selhávající inteligentní rozvodná jednotka CEM: Vozy z let výroby 2003 a 2004. CEM je u Volva centrální jednotkou multiplexní sítě a datových sběrnic. Umístěna je pod torpédem (plast pod čelním sklem) a tedy vystavena účinkům vlhkosti a stékající vody. Pozdější verze CEM jsou lépe utěsněny proti vodě. Nová jednotka CEM vyjde na 30.000 korun, oprava na patnáct.

Vadná samočinná převodovka: Nejčastěji čtyřstupňová GM pojící se s variantou T6. Pěti a šestistupňový Aisin má životnost lepší, tedy pokud se mění olej po ujetí 60.000 km, jak předepisuje Volvo.

Selhávající vířivé klapky: Motor D5 ve verzi se 136 kW. Původní Euro3 120 kW je nemá. Dochází tady k opotřebení spojů ovládacího táhla klapek. Motor padá do nouzového režimu. Výměna klapek včetně táhla a těsnění ventilového víka (dělá se vše najednou): 8.500 korun. K nasátí klapek motorem tady nedochází.

Prasklý chladič stlačeného vzduchu (intercooler): Při koupi vozu se podívejte, zda na něm nejsou prachovo-olejové úsady. Výměna 4.500 korun, motor padá do nouzového režimu.

Vadné horní uložení tlumičů přední nápravy a vůle v rameni přední nápravy: Celé rameno stojí 9.000 korun. Čep i obě uložení lze měnit zvlášť a dodává to dokonce i Volvo coby originální díl. Běžně po ujetí 40 až 60.000 km, uložení tlumičů po 60 až 80.000 km.

Vadné zadní Nivo tlumiče, IC Modul (centrální displej) a prasklý plast boku sedačky : podrobnosti v hlavním textu.

Popraskané hlavní světlomety: Vlasové trhliny. Můžete mít problém projít STK. Někdy lze rozleštit. Jindy musíte koupit nový světlomet.

Stržená páka aretace nastavování volantu: Stojí 800 korun. Pokud se někdo volant snaží zaletovat v mezipoloze.

Test


Volvo XC90 D5/136 kW, rok výroby 2009, stav tachometru 165.000 km, cena 337.000 Kč

Vznětový pětiválec D5 je u XC90 jednoznačně nejpopulárnější motorizací. V porovnání se zážehovými motory je totiž D5 výrazně úspornější. Přesto, myšlenky na spotřebu 6 litrů na 100 km hned zažeňte. My jsme jezdili za zhruba 8 až 9 litrů. To záleželo na tom, jak moc jsme se chtěli opájet dynamikou tohoto pětiválce. A takové počínání je skoro přirozené, neboť motor rychle reaguje na přidání plynu, ochotně se vytáčí a ani ve vysokých otáčkách nikterak neotravuje nepříjemným zvukem. Spíše naopak. Počíná si velice tiše, tak jak to čtyřválce rozhodně neumějí.

XC90 je vůbec tichým autem. Zejména co se mechanického hluku týče. Ten aerodynamický přirozeně přítomen je, zejména pokud flirtujete s vyššími rychlostmi. Verze motoru, který jsme měli k dispozici, již splňovala normu Euro 4. Standardně používá filtr pevných částic, bez něhož se starší 120kilowattová verze pro Euro 3 obešla. DPF je v D5 bezaditivní. Aditiva Volvo používá jen u malých vznětových 1.6 pojmenovaných D2, neboť přejímá řešení PSA, od něhož vlastně pochází i tenhle motor.

V rámci přechodu na Euro4 dostal pětiválec D5 novou hlavu válců. Její součástí jsou nově také vířivé klapky. Ovládá je servomotor, přičemž s léty odcházejí. Nikoliv však jejich uložení v hlavě, nýbrž tady dochází ke vzniku vůlí v ovládacím mechanismu. Závada se projevuje padáním motoru do nouzového režimu. Oprava vyjde v AZ Servisu na 8.500 korun. Ač u mnoha motorů se lze setkat i s nasátím kapek motorem, u D5 se toto neděje. Ono je třeba rozlišovat, zda jsou klapky uloženy v hlavě válců (Volvo) nebo v sacím potrubí z plastů (BMW, Ford, Rover/Land Rover, Opel).

Motory D5 používají Common-rail od Bosche. Je spolehlivý, dlouhověký a hlavně dobře opravitelný. „Repasovaný vstřik vyjde dnes na pouhé 4.000 korun,“ říká Pavel Soldát. A nutno dodat, že budoucí majitel zapůjčeného vozu bude zřejmě muset některý ze vstřikovačů vyměnit. Soudíme tak ze zdlouhavých studených startů motoru. Právě takto se v praxi projevuje nadměrný zpětný tok vstřikovačů Common-railu

Jinou závadou, která se nám v průběhu užívání auta stala, byla stržená páka aretace nastavování volantu. Systém zde využívá aretačních poloh, podobně jako u amerických aut. Volant tak nelze zajistit v jakékoliv poloze. Pokud se tak někdo snaží učinit a zrovna se trefí do „mezipolohy“ obvykle plastovou páku strhne. Tak jako my. Naštěstí výměna vyjde na pouhých 800 korun.

Původní XC90 poskytovala vysoce komfortní jízdní vlastnosti. Tehdy si ještě tato auta nesnažila být sportovní jako je tomu dnes a musíme uznat, že to mělo něco do sebe. Tam kde podvozek nové XC90 lomozí, se ta stará „garda“ nese s grácií. Žádné tupé rány od spodu se neozývají, navíc se auto při jízdě příjemně pohupuje, jak to známe třeba ze starších mercedesů.

Přesto je ale možná i svižná jízda, neboť při ní vůz vcelku ochotně reaguje na pokyny řízení. To sice není nejpřesnější, leč citlivé docela je. Kdo by chtěl více přesnosti, může si objednat tužší uložení ramen přední nápravy přímo od volva. Jde u úpravy původně vyvinuté pro švédské státní bezpečnostní složky. Leč je dostupná i normálnímu smrtelníkovi. Jen jsou ty díly o něco dražší, než standardní. Potěšil také automat. Skvěle chápal záměry řidiče, řadil rychle a hlavně takřka neznatelně. A potom. XC90 je bezpečná, leč na vás při jízdě neustále něco nepípá, jako je tomu o nejnovějších počinech značky.

Zkoušený vůz byl v pětimístné konfiguraci. Trochu nás překvapilo integrované audio, které neumělo číst vypalovaná CD. Ale je možné, že se to týkalo pouze zkoušeného vozu.

Svezení s původní XC90 dalo jasnou odpověď na to, proč byl tenhle vůz obchodně tak úspěšný a vyráběl se tak dlouho. Je to prostě SUV každým coulem. Ale to původní, dobré, u něhož slovo „sport“ v názvu neznamená tuhý či dokonce prkenný podvozek.

Volvo XC90 D5 - vybrané technické údaje
MotorPřeplňovaný vznětový pětiválec
Zdvihový objem [cm3]2401
Válce/ventily5/4
Největší výkon [kW/min]136/4000
Točivý moment [N.m/min]400/2000
Převodovka6A
Max. rychlost [km/h]195
Zrychlení 0-100 km/h [s]10,9
Kombinovaná spotřeba paliva [l/100 km]8,2
Rozměry (d x š x v) [mm]4800 x 1900 x 1740
Rozvor náprav [mm]2860
Pohotovostní hmotnost [kg]od 2060
Palivová nádrž [l]72

Klady

Ochrana proti korozi, přátelský vzhled, dodnes fenomenální pasivní bezpečnost, vysoce komfortní jízdní vlastnosti bez vlivu na stabilitu vozu, řízení s dobrou zpětnou vazbou, účinné světlomety (ve Švédsku je to nezbytné), vzhled, pohodlná sedadla, často bohatá výbava, vyspělý pohon všech kol, skvělý vznětový pětiválec (hlavně 136 kW), zajímavé některé zážehové motory (3.2 R6, 4.4 V8), dobře řadicí samočinné převodovky, může být v sedmimístné konfiguraci, nízká mechanická hlučnost, zdařilá ergonomie ovládání.

Zápory

Brzdy s pomalým nástupem, jen průměrně přesné řízení (lze řešit tovární úpravou), sotva průměrná životnost podvozku, vysoká hmotnost vozu, motor T6 je hodně žíznivý a rozkládá pouze čtyřstupňovou samočinnou převodovku od GM, mělký zavazadelník (daň za pohon všech kol), jen průměrná kvalita zpracování kabiny a materiály, horizontálně dělené víko kufru á-la Škoda 1203 vyžaduje zvyk

Zobrazit celý článek
Tomáš Dusil
Diskuze (83)
18. 1. 2021 08:55
LPG
Dobrý den,
mohl bych se zeptat, proč se odrazuje od montáže na lpg?
Děkuji
5. 5. 2019 08:01
Dobrá rada nad zlato.
Vážení, mám Volvo XC90 od roku 2004, pětiválec, ještě vyrobený ve
Švédsku.Jsem s ním velmi spokojen. V poslední dově mi však ukazatel
v autě vykazuje vyšší spotřebu 15 - 16 l na sto km. Prědtím jsem jezdil
za 12,5l. Prosím, poraďte !
Avatar - CarlosOstrava
27. 5. 2016 06:12
Re: xc90
Mám úplně stejný názor! Jsem rád, že nejsem sám :-)
Avatar - CarlosOstrava
27. 5. 2016 06:05
Re: kvalita interieru a sedaciek
Máš naprostou pravdu.
Mám ročník 2005 (vlastním 2 roky) a interier i podvozek a motor vypadají mnohem lépe.
Na tacho mám 310 000km.
Buď byl předchozí majitel úplné prase nebo má auto najeto min 350 000km...
25. 5. 2016 17:31
Re: Volvo
Souhlas známej si XC90 pořídil asi dva roky zpátky už s 300 000 najeto a stále slouží bez problémů... k čemu potom nový, že?